DEMONS AND ANGELS: 12 Zě by KONEC světa? 2.část

2. ČÁST

„Co si zač!“ znovu opakoval Daiky.
„To není důležité,“ odpověděla, stála asi pět kroků od ní.
„Jak není, co to má znamenat!“ měl dál zvýšený hlas.
„Uklidni se,“ znovu mu řekla.
„Já se mám uklidnit! Vždyť svět je zničený, lidé umirají, nevím kde je má rodina, přátelé a všichni ostatní!“ křičel a snažil se otevřít dveře jejího pokoje, nešlo to.
„Jdou v pořádku,“ řekla a sedla se na svou postel tak, aby se mohla opřít o zeď.
„To si děláš prdel! Pusť mě!“ křičel.
„Daiki?“ podívala se na něj a oči ji žhnuly. Celé tělo se ji sekavě probliklo. Daiki se lekl, chvíli tam byla a pak zase ne.
„Ku*va!“ prohlásil zděšeně a natlačil se do rohu pokoje. Cítila jak jí ubývá sil.
„Nikdy jsi nepocítil, ve svém životě něco neobvyklého, nějakou podivuhodnou energii, něco z nenadání,“ vysoukala ze sebe hodně unaveně.
„No, do pr**le!“ nevěděl, o čem to mluví.
„Budeš mi muset pomoct,“ řekla a místnost se otřásla. Bariera, kde se nacházeli, slábla.
„Co to ….!“ nadával.
„Už to trvá moc dlouho,“ řekla a přitáhla ho svou silou na postel. Ležel pod ní.
„Jak!“ snažil se vzepřít. Seděla na něm, její vlasy se dotýkali jeho tváře.
„Co si už ku*va, zač!“ pořád to opakoval.
„Ty si prostě nedáš říct. Fajn, jsem démon, jsem samotný satan, až na to že mám z půli lidské srdce, díky tomu jsem byla schopná zachránit, ty co máš rád a ty co mám ráda já a spolu další lidi,“ řekla mu a otočila oči v sloup.
„Jo jasně, a tomu mám jako větřit?“ zeptal se a znažil se ji ze sebe shodit. Její oči se proměnili v rudou, vlasy začali žhnout, a vynutila ze sebe trochu fialové záře.
„No do pr**le!“ prohlásil.
„Už mi věříš?“ zeptala se.
„A co chceš po mě!“ jeho hlas se ne a ne ztišit a uklidnit.
„Tvé tělo,“ prohlásila.
„Cože to!?“ jen se na něj usmála.
Sklonila se k němu a začalo ho líbat, chytil ji za ramena a vší silou do ní strčil, ani se nehnula, jako by ho zavalili tunové kameny. Když však pocítil podivuhodnou energii z jejích vášnivých polibků, něco se změnilo. Místo toho, aby ji odtlačil, objal ji. Chtěl víc, dala mu jakýsi druh drogy a on chtěl víc. Dala mu tolik energie, kolik mohla, musela ho nějak navnadit. Silně cítila, jak její tělo slábne, musí ho dostat. S tím nebyl prblém karta se otočila, on ji chtěl dostat snad víc, než ona jej. Sundal její oblečení bleskovitě. Stejně tak i ona jeho. Už to nevydržel, protočil si ji pod sebe. Chytil ji ruce svou pravou rukou a dal jí je nad hlavu. Jako by to on byl démon a ona jen ubohá kořist, kterou chce pozřít. Začal jí líbat na krku a hladit po hrudi, byl tak divoký. Všechny jeho pohyby byli nadlidský rychlé, ani nevěděl, ani si to neuvědomil, že je vše díky její energii, co mu dala. Volnou rukou ji, co nejvíc roztáhl nohy, aby se do ní mohl dost. Jeden rychlý pohyb způsobil Andy hlasité zasténaní, její síla se začala vracet. Daiky už neznal něco jako je něha k dívce, byl naprosto v jiné říši. Chtěl víc a nemohl přestat. Sklonil k ní hlavu a začal jí líbat na krku, olizovat ušní lalůčky a přitom ani dýchat nemusel. Celé jeho tělo bylo v jedné extázi. Ani jeden nevěděl, jako dlouho to trvalo. V tu chvíli se zastavil čas. Anda mu nehty jezdila po zádech a on necítil bolest, i když měl záda celé krvavá. Vzdychla, vzpírala se a zakláněla hlavu. Cela postel se začala houpat. Podchytil ji a vstal s ní. Nohy měla omotané kolem jeho těla a on si ji přel o zeď. Kdyby tam nebyla bariera, asi by tu zeď zbořili. Anda se cítila tak plná energii, že svou bariéru mohla zvýšit.
Zabořila mu ruce do vlasů, které byli úplně vlhké stejně tak jejich těla. Daiki ji líbal po krku, klíční kosti a ještě ji jednou rukou mohl hladit. Ani držet ji nemusel, držela se sama. Cítil se tak plný síly, až to možné nebylo. Jazykem ji přejel od ramene zpět ke krku, a ani divné mu to nepřipadalo, když ji kousl tak silně a napil se její krve. Chtěl víc.
***
Souta zmizel na svět a Kyle ho hned následoval, když v tom jeho nos něco ucítil. Jednoduchým telepatem se přenesl do Andy pokoje, kde je spatřil. Daiki popíjel Andy krev a ta zas jeho. Mohlo by to působit nechutně, ale Anda se cítila tak silná, jako nikdy předtím. Její chybějící síla, která by ji udělala celou, už se nalezla a byla v ní. A stejně tak to viděl Kyle. Daiki už není třeba.
„Ty musíš být Daiky,“ ušklíbl se Kyle. Daiky se otočil, Anda mu koukala přes rameno a dívala se na Kyla a jeho hořkost v očích. Jeho šaty byli potrhané a zašpiněné.
„A ty si co zač!“ štěkl Daiky na Kyla, co ho má co rušit.
„Já jsem ten, kdo tě zabije,“ Anda se jen pousmála olízla si krvavé rty a se skočila. Šla ke své skříni a dala si na sebe župan.
„Cože!“ řekl opovrženě Daiky.
„No moc se nediv, budeš to mít rychle za sebou,“ řekl a mrknutím oka byl u něj a zakousl se mu do krku. Daiky se nemohl ani hnout, jeho tělo bylo paralyzované. Anda si lehl na postel, dala nohu přes nohy a rukou si podpírala hlavu a sledovala, jak její drahý si pochutnává. Daiki se nezmohl ani na jedno slovo, Kyle ho nešetřil.
„Byl si nám užitečný, díky že si mou drahou tak nasytil,“ řekl Kyle, chytil Daikiho za hlavu a rychlím škubnutím, úplně ukončil Daikiho život.
Rukou si otřel krev z pusy a podíval se na svůdnou Andu, která si svým županem úplně nezahalila.
„Chybí ti energie?“ zeptala se a omotala si vlas kolem prstu.
„A jak moc,“ řekl a vrhl se na ni.
***
Michael po boku s dalšími archanděly čelili tisícům démonům, kterým Souta otevřel cestu na zem a požírali mrtvé těla lidí, ale i některých živých. Souta se svou nejtemnější magií, dělal průchody do ochranných bariér andělů, kteří nestíhali otevřené díry svou magií uzavírat.
„Ahoj Michaeli, dlouho jsme se neviděli,“ řekl Souta.
„Ty jeden, jak …“ prohlásil Michael, v ruce držel svůj meč a sám cítil jeho žár. Andělové srdce se sevřelo.
„Už to bylo dlouho starý brachu,“ Souta se podíval vedle sebe, z temného popelu vytvořil siluetu Jofiel.
„Tak krásná,“ řekl a pohladil ji po vlasech, její rysy se začaly zvýrazňovat a Michael poznal i tu nejmenší drobnost na tváři jeho milované. Začala se na něj usmívat, dokud se předním znovu nezačala svíjet v bolesti a nakonec, i když byla jen z prachu, neležel opět jen v kaluži krvi.