Double gravitation - Free Day - bonus

Naplánoval jsem pro pár lidí z firmy FreeDay.
Skončili jsme dříve a všichni jsme se sešli u fit centra
Na to, že mělo přijít asi 15 zaměstnanců, dorazili nakonec jen čtyři.
Trošku mě zklamali. Měl jsem pro nás zamluvenou posilovnu.
Z nás pěti, co jsme tam byli, to do konce vydrželi jen dva.
Daniel a Nowak.
Myslím, že Nowak je vlez prdel a dělá to jen proto, aby se mi dostal pod kůži.
Daniel sice brblal, ale snažil se.
Už jsem měl Nowaka plné zuby, dal jsem mu najevo, že naše rezervace končí, a má odejít.
Jen jsem doufal, že Daniel zůstane ještě se mnou.

V posilovně jsem nebyl už ani nepamatuji. Ale bylo fajn si oprášit studentská léta, kdy jsem tam trávil snad víc času, než s učením. Mohl jsem se beztrestně kochat krásnými těly jak dívek, tak kluků. Společné sprchy, obhlídnutí nádobíčka, dobrání tekutin někde v hospodě a nějaký nezávazný sexík na koleji, či opřený o zeď v postranní uličce. Moje tělo už dávno ztvarohovatělo. I když se Mike mohl přetrhnout na všech těch strojích, hodil jsem si ručník na sedadlo veslovacího stroje, zapřel se nohama do třmenů, nastavil odpor a chytil táhla do ruky. Rozhodl jsem se, že si dám půl hodinový trénink na veslici, s projekcí ubíhající krajiny po řece. Procvičím si tak všechny svaly. Ani jsem si nevšiml, že jsem s šéfem zůstal sám.

Stojím u horní kladky a posiluji zádové svalstvo. Snad tam ještě nějaké zůstalo. Od dob, co jsem skončil u vojska, už nebylo tolik času udržet své tělo v kondici. Občasné běhání, či posilování doma je o ničem. Dívám se do zrcadla přede mnou a v odraze sleduji Daniela na veslici. Mám krásný výhled na celé jeho tělo. Po zádech mi stéká pot a k tomu se přidalo i pár kapek na čele, když vidím, jak se jeho svaly napínají. Jak se posouvá dopředu, dozadu. Pokrčí nohy a zase natáhne.

Nechci myslet na nic, co se událo ve firmě. Nejsem ochoten se ani otočit, abych náhodou nezahlédl napnuté svaly pod tričkem mého šéfa. Jen myšlenka na ten obraz mě dokáže vyřadit z tempa.

Skončím svůj počet cviků. Otočím se. Daniel pořád sedí na veslici, jako by se rozhodl s tím někam odplavat. Přejdu k šikmé lavici, zaháknu nohy a začnu odpočítávat lehy sedy.

Nechápu, proč si nedokážu protáhnutí těla vychutnat. Byly doby, kdy jsem se mohl přetrhnout na všech těch strojích, aby mi naskákaly všechny svaly a předvedl se v celé své kráse. Zaháknu táhla a vytáhnu nohy. Svlíknu si propocené tričko přes hlavu a utřu si mokrý hrudník. Zalovím v tašce a vytáhnu si suchý nátělník. Nesnáším, když cvičím mokrý. Objednám si grepový karnitinový nápoj a párkrát se napiji, opřený o pult a rozhlížím se, který stroj si vyberu. Nemám ponětí, jaké posilovací stroje posilovna obsahuje, protože zírám na šikmou lavici a na šéfova záda, jak se napínají.

Cítím v zádech Danielův pohled. Úplně zapomenu odpočítávat. Teď nevím, jestli jsem to nepřešvihnul. Začít znovu, asi nemá smysl. Dám si ještě pár lehů sedů a přesunu se jinam. V jednu chvíli vypadnu z tempa a zůstanu ležet. Nakloním hlavu dozadu a vyvrátím oči, abych se na něj mohl podívat. Stojí opřený o pult a pije. Polknu naprázdno. Sakra. Když mu to v těch šortkách tak sluší. V duchu vidím svou ruku, jak mu spodem zajíždí směrem nahoru do nohavice...
Do prčic... Posilovna...
Sundám nohy a rozhlížím se. Přejdu k lavici s činkami. Upravím si váhu, lehnu si a znovu se podívám k Danielovi.
„Budeš mě jistit?"

„Opravdu tohle šéfe zvednete?" ujistím se, když vidím, kolik si toho naložil. „Když vám to spadne na žebra, tak to z vás tak akorát odkutálím..."
Nespočítal jsem vůbec kotouče. Jen jsem je přešel pohledem, který směřoval přes jeho hrudník k rozkročeným nohám. Vracím se zpět, na jeho obličej. Kapka potu kopírující hranu nosu, chvilku otálející na špičce a pak skápla na jeho rty. Mokrý tmavý pramínek vlasů přilepený na kůži, částečně mu zakrývající výhled na strop.

Znovu se podívám nad sebe, kolik toho tam mám. To zvládnu. Většinou jsem dával větší váhu, ale už jsem dlouho nezvedal.
"Jde jen o pět zdvihů, to zvládneme," ujistím Daniela, aby se nebál. Otřu si čelo do malého ručníku a odhodím ho vedle sebe na zem. Čekám, až se za mne Daniel postaví.

Nechtěně se dotknu jeho prstů, obepínající chladnou kovovou tyčku, když chytnu činku uprostřed, abych mu ji pomohl zvednout z vidlic. Výhled na jeho tvář a hrudník, připravující se rychlými nádechy na zvednutí, mi rozproudí krev v žilách. "Jasně, můžete."

Cítím napětí ve všech svalech. Ruce zatím slouží dobře.
Jeden... Zastavím se pohledem na Danielovi...
Dva... Jeho tělo blízko mé hlavy.
Tři... Naklání se nade mnou. Vše, co na něm tak rád pozoruji, mám nadosah. Jen nedržet tu zatracenou činku v ruce.
Čtyři... Raději se přes tyčku dívám do stropu. Ale ani to nepomáhá. Ve výhledu mám jeho ruce se štíhlými prsty. Moje tělo se již napíná celé. Myslím, že ještě chvíli a činka by mi skončila na žebrech.
Pět... Zatnu zuby a veškerou sílu vložím do posledního zdvihu.

Jeho dech. Jeho oči. Pomalé tempo, ale rázné. Tak jako sex s ním. Jakoby každý jeho zdvih byl příraz do mého nitra. Pomáhám mu hodit činku na vidlici a pohledem rychle zkontroluji svůj rozkrok, jestli má erekce není vidět. Protože na něj má přímý výhled, když zaklání hlavu, aby zapustil činku. Pevně svírám tyčku, opírám se o ni, protože se mi roztřásla vzrušením kolena a v tento okamžik mě nechtějí poslouchat, udělat pár kroků a někam jít, pryč od něj.
„Máte sílu jako bejk," chabý pokus o úsměv. "Vypadá to, že trávíte hodně času v posilovně."

„Musel jsem cvičit pravidelně. Byla to součást mého bývalého zaměstnání. Ale zvládl jsem toho daleko víc."
Spustím ruce z tyčky a cestou dolů jen tak mimochodem přejedu Danielovi přes stehna. Opatrně se zvednu do sedu. Podívám se dolů. Můj krasavec se hlásí o slovo od doby, kdy se Daniel za mě postavil. Ani nevím, jestli to bylo vidět.
„Myslím, že jsem pro dnešek skončil."
Natáhnu se pro ručník.
„Chtělo by to nějaké osvěžení."

„Vypadá to, že jsme tu zůstali jen my dva," snažím se řečí skrýt svoje rozpoložení, když mi přejede po stehnech. Sakra. Moc dobře vím, že to udělal schválně. "Mám svůj drink na pultě," máchnu rukou někam do prostoru. Myslím, že je přesně opačným směrem.

„Ano?" rozhlídnu se po místnosti, jako bych to dávno nevěděl. „Ani jsem si nevšiml."
Podívám se na Daniela, jak se stále drží tyčky a mám zase tu představu, jak mu ruku sunu pod nohavici...
„Pojďte si to vyzkoušet, myslím, že činky jste vynechal. Upravím vám váhu."
Přejdu k čince a začnu sundávat jednotlivá závaží.

„Já moc nemám rád činky," zkusím odporovat. „Mám raději ty stroje na kladkách..."
Nepřestává mi sundávat závaží. Lehnu si nerad, protože mi v této poloze slehnou jinak volné kraťasy a přesně okopírují tu věc, co nemá jinou zábranu a zůstává stát v mírném pozoru. Tohle nedám. Odmítám tohle dělat.

„Nic to není, to zvládnete." Zajistím závaží na obou stranách činky. „Ruce dejte sem. Ne moc daleko od sebe ani blízko. Asi tak na šířku ramen."
Chytnu jeho ruce, které křečovitě svírají tyčku a posunu je od sebe tak, jak si myslím, že by to mohlo být. Podívám se mu do očí a pak rychle oskenuji jeho tělo. Obejdu stojan s činkou a zastavím se u jeho nohou.
„Špatně ležíte. Musíte se trochu posunout."
Kleknu jedním kolenem mezi jeho nohy, chytnu ho pod koleny a trhnutím ho posunu víc k sobě. „Nedávejte nohy tak blízko k sobě, ani je moc neroztahujte. Tak by to mělo být dobré."
Drtím jeho kolena a celou dobu sleduji jeho tělo od zavěšených rukou až po jeho nepřehlédnutelnou erekci.

Pustím činku a zapřu se mu o hrudník.
„Jsem na to levej," vyhrknu. „Stoprocentně mi to spadne na hlavu."
Zatraceně, to pnutí mezi nohama je až bolestivé, nemůžu si tam položit dlaně a trochu to napětí uvolnit. Jeho hřejivé ruce mě brní do kůže. Blbě se mi z této polohy sedá.

Stále tisknu jeho kolena. Dívám se, jak se zvedá. Rozhodnu se rychle. Jednou rukou uskutečním svou představu. Její zasunutí do nohavice jeho šortek ho srazí zpět na lavici. Myslím, že to nedokážu víc ovládat.
Jsem blbej. Myslím, že příště jim raději zařídím nějakou túru.

Jeho vpád do nohavice mě uzemní. Moje ruce zpět obepínají tyčku činky, nejsem si jist, jestli v té správné pozici, ale drtím ji v sevření, nadzvedávám nechtěně pánví, abych se otřel svým penisem o jeho pátravou rukou.
„Šéfe," drtím to slovo mezi zuby.

„Nějaký problém?" zeptám se.
Přitom ten problém mám i já. Můj penis už nemá místo v prádle, jak nabírá svou velikost. Rukou zajedu až pod nohavičku jeho boxerek a dlaní přejedu po jeho erekci. Nakloním se nad něj a chytnu se druhou rukou okraje lavice.
„Myslím, že tahle věc ještě neměla svůj čas na trénink." řeknu polohlasně a znovu párkrát přejedu dlaní v jeho rozkroku.

Srdce mi tak splašeně nebilo ani po několika desítkách mílích na veslici.
„Jsou tu lidi," zašeptám. „Nejspíš i kamery."
Pustím se jednou rukou a položím ji přes látku na tu jeho, abych ji zastavil. Dvojitý tlak na mé erekci způsobí jen rychlý nárůst vzrušení do celého těla a já se zakousnu do ramínka u tílka, abych utlumil svůj sten.

„Lidi tu žádné nevidím. Už dávno jsem zamkl, když ses mordoval na veslici."
Stáhnu mu předkožku a jeho obnažený žalud schovám do dlaně.
„Kamery tu taky nejsou. Mám to zjištěné."
Párkrát se dlaní o jeho drsněji otřu. Pustím se lavice a přetáhnu si triko přes hlavu. Vytáhnu ruku z jeho šortek, úplně si ho svleču a otřu si zpocené tělo.

„Šéfe...?" jako by mi dal povolení se uvolnit a nahlas zasténám, když mi přejede přes špičku. „Připadám si, že jste si to naplánoval..." Hltám jeho nahý hrudník a neodolám mu setřít pár zapomenutých kapek, co neosušil tričkem. Na těch bradavkách nic neměl, ale musel jsem si sáhnout, ubezpečit se, že dobře vidím.

„Já? A plánovat?" pousměju se. Odhodím triko na zem a znovu se nad ním skloním.
„Nikdy neplánuji."
Chytnu okraj jeho prádla a bez upozornění mu je stáhnu níž. Jeho erekce vystřelí ven na svobodu a Daniel to doprovodí hlasitým zasténáním.

Moje tělo se doslova staví na špičky a přitahuji se na tyčce. Mám tělo v bolestné křeči, jak chci víc a jen propuštění na svobodu mi nestačí.

Doufám, že stojan na činku je pevně ukotven. Zapasuji jedu ruku do prostoru mezi jeho prádlem a jeho tělem. Promnu jeho váček a začnu mu masírovat mezeru mezi půlkami. Druhou rukou si přichytím jeho penis u kořene a skloním hlavu do jeho rozkroku. Chytnu jeho chloupky mezi zuby a jemně potáhnu. Pak jazykem pomalu jedu po celé jeho délce penisu až nahoru k obnaženému žaludu. Špičkou jazyka zatlačím na jeho střed.

Tvrdost a chlad činky mě vůbec neuspokojuje. Jeho ústa na mém údu jsou moc nebezpečná. Zkusil to na mě jednou a úplně mi to stačilo. Moje masturbace je od té doby jen slabý odvar a nedokážu sám sebe pořádně uspokojit. Jeho ruka mezi hýžděmi mě dohání k šílenství. Zaháknu se nohou za jeho stehno, abych se víc nadzvednul a dal mu větší prostor. Pane bože, co to dělám?! Tlak na špičce nutí mé tělo se nadzvednout a na protest zatnu nehty do jeho ramene. Cítím, jak mu na jazyk posílám vzorek na ochutnání. Pane bože, jak to dělá?!

Když se Daniel prohne, zesílím tlak jazyka na jeho žaludu. Drsně se o něj otírám celou plochou jazyka a sem tam, jakoby mimochodem navštívím jeho škvírku, která propouští kapky touhy na povrch. Zesílím i tření mezi jeho hýžděmi, ale mám pocit, že mu to nestačí. Při posunutí ruky směrem nahoru ohnu jeden prst a při zpětném pohybu mu ho zasunu do konečníku.

Nevím, na kterou stranu se mám prohnout. Už se ani neslyším, jak naříkám. Nejspíš křičím, protože mám sucho v ústech.
Jeho jazyk.
„Nesnáším vás."
Jeho prst.
„Zabiju vás."
Natahuji ruce za sebe, pevně stisknu okraj lavičky, abych nespadl a ještě víc nadzvednu pánev, jak prodejná d***a, protože tohle mi nestačí.

Nasunu se na jeho penis, až se celý schová v mých ústech. Jemně přes něj přejedu zuby i jazykem. Sáním a třením se ho snažím vydráždit co nejvíc. Ke svému prstu přidám i druhý a snažím se najít to správné místo, které by ho donutilo nahlas vykřiknout. Všechno mé počínání začíná mít velký vliv i na mně. Moje erekce se už tísní v kalhotách a myslím, že můj dech je stejně rychlý jako Danielův.

Všechny jeho doteky jsou až moc vzrušivé. Jeho zuby v kombinaci s jazykem mi zatemňují mozek. Chci, aby si mě vzal. I když se snažím své napětí uvolnit skrz rychlé dýchání a hlasité vzdechy, nepomáhá to. Druhý prst jakoby odemkl poslední zábrany a vypustil nelítostného draka v podobě orgasmu. Nechtěl jsem. Jen moje ruka vystřelila k rozkroku, ve snaze zastavit ten náhlý tlak deroucí se skrz moji erekci. Jen stačím zatlačit na jeho čelo, abych ho odtáhl ze svého penisu a nedostal moji dávku přímo do krku.

Když mě od sebe odstrčí, silně stisknu jeho penis u kořene a ven se prodere jen neúplná dávka jeho semene. Vytáhnu z něj prsty a narovnám se. Když vidím, že se jeho penis trochu uklidnil, pouštím ho. Rychle ho chytnu pod koleny a zvednu obě nohy tak, abych mi mohl stáhnout oblečení, které mi v tuto chvíli docela dost zavazí. Obě jeho nohy stisknu k sobě a zvednu je na jedno moje rameno. Chytnu ho pod zadek a přitáhnu ho blíž k sobě. Jednou rukou si přidržuji nohy a druhou rychle hrábnu do svého prádla a vysvobodím mého miláčka, aby si i on mohl užít té rozkoše.

Ten chmat mi všechno sebral. Pocit uvolnění. Nechává mě pořád v napětí, v neukojené vášni, v ještě větší touze. Nadzvednuté nohy mi rozbuší srdce ještě do větších obrátek. Mohl bych napájet minimálně půlku města. Chytnu se zpět okraje lavičky za hlavou a netrpělivě ho probodávám očima, abych byl připraven na jeho vpád

Jednou nohou zakleknu na lavici. Otřu z něj, co se stihlo dostat ven a vetřu mu to na jeho podrážděný konečník. Jeho nohy mu natlačím na tělo, až je donucen záda mírně zakulatit a vystavit se tak proti mně. Ještě párkrát promnu v ruce svůj penis, nastavím se a můj první nájezd je již nevyhnutelný. Zatnu zuby a zatlačím.

Upnu se na tyčku, co mám nad hlavou. Jeho první vpád doprovodím táhlým výkřikem, který se snažím ztlumit přitisknutými rty.

Nemám čas rozdýchávat svůj první vnik. I přesto, že je to velice intenzivní začnu přirážet. Párkrát najedu víc do hloubky, ale slyšet Danielovy steny a výkřiky a vidět, jak to prožívá, to mě dostává víc do rauše a já své tempo zrychluji, aniž bych si to uvědomoval. Jeho nohy přitisknuté na mou hruď, dráždí mou jednu bradavku a to ještě znásobuje mé vzrušení a tvrdost mých přírazů.

„Nenávidím vás," křičím, když dostávám křeč do prstů u nohou. Taková hloubka. Cítím ho všude. Naplňuje mě neuvěřitelně silným vzrušením, že se mi staví všechno do pozoru, bradavky bez dotyků, penis znovu ožil, jakoby se před pár minutami nic nestalo a sám si najde polohu, aby se otíral šéfovi o kůži. „Nenávidím sebe," cedím mezi zuby a vycházím mu vstříc, jak jen mi to poloha dovoluje.

Při jeho nadávce se na moment zastavím. Trochu povolím stisk jeho nohou, chytnu jeho erekci a vsunu ji mezi jeho stehna, které znovu přitlačím k sobě a pevně jednou rukou přichytím ty nohy na svém rameni. Opět nalehnu na jeho nohy a přitisknu je víc k jeho tělu. Druhou rukou se zapřu o lavici u jeho zadku a začnu znova najíždět v ostrém tempu. Můj dech a mé srdce závodí, kdo je rychlejší, a vlny vzrušení, které probíhají mým tělem, mě nutí zavírat oči a jen vzdychat nad tou přicházející rozkoší.

Zatraceně. Do pr***e. ku**a. Nenapadá mě nic, čím bych všechno to, co mě náhle dostalo na kolena, pojmenoval. Moje sevření do kozelce, otírání všeho a všude, mě dostává totálně mimo, vůbec nevím, kde jsem, co tu dělám a kdo to všechno způsobil. Jen mi dokola v hlavě vystupují všechna ta sprostá slova, abych se měl na co vymluvit. Sakra, jak já toho chlapa nesnáším.

Tohle moje nasazené tempo, je snad můj osobní rekord. Už se absolutně neovládám. Myslím, že se musí Daniel pevně držet, abych ho neposunul po lavici až pod činku. Cítím, jak se ve mě všechno svírá. Jak se svírá Danielův konečník. Jak se veškeré vzruchy přesouvají do podbřišku a já už nejsem schopen v sobě nic udržet. S tlumeným zavzdycháním a několika tvrdými přírazy, propouštím sperma do Danielova nitra. Musím se pevně přidržovat lavice, abych celou svou váhou na něj nenalehl, ale myslím, že to nějak nevychází. Tlačím se na něj jako bych chtěl jím projít skrz.

Nemůžu nic. Jen si vychutnat vše, co je mi ochoten dát.
Nemůžu se ho dotknout. Nikdy mi to nedovolí.
Nemůžu protestovat, protože se mi to s ním zatraceně líbí.
Nemůžu mu to přiznat, protože mezi sebou máme jen čistě pracovní vztah. Když se do mě natlačí co nejhlouběji, s ostrými přírazy a začne mě vyplňovat, což mi způsobuje ještě větší tlak, vyjdu mu vstříc svými stahy, abych ho vypudil nebo ještě víc vyšťavil. Nemám páru o tom, co zrovna chci. Zjeví se nečekaně, odnikud, i když už tu před chvíli byl. Dostavil se tak rychle, že nejspíš jen vyčkával někde v koutě. Jen se prohýbám v zádech a drtím koženku. Přitisknu svá stehna víc k sobě, abych v sobě udržel co nejdéle ten omamný orgasmus, ještě intenzivnější než před chvílí. Přestávám dýchat, nekřičím, jen slepě zírám na svého šéfa a vstřebávám teplo, co se mi rozlévá jak po stehnech, tak uvnitř.

Stejně jako Danielovy, i mé hýždě se stahují, když ze sebe propouštím zbytek mého vyvrcholení. Opravdu se snažím na něm neležet celou svou váhou, ale pár vteřin jsem úplně mimo sebe. Když se konečně proberu a začínám vnímat okolí, povolím tlak, aby se mohl Daniel pořádně nadechnout. Jednu nohu přehodím přes sebe a obě mu již s třesem dopadají dolů a zapírají se o zem. Mám možnost se ještě polaskat s jeho kůží. Políbím ho na krk, na bradu a pak si bez váhání jazykem proklestím cestu do jeho úst.

Jeho polibky mě překvapí. Jsem stále pod tlakem, nejsem schopen ovládnout svoje roztřesené tělo. Jeho teplo mě uklidňuje. Moje nenávist se mění v uspokojení. Sakra, je mi to příjemné. Dovolím si oplatit ty polibky na ústa. Vycházím mu svým jazykem vstříc. Chci se s ním mazlit. Moje nehty na jeho zádech. Drtící pod sebou jeho páteř. Neovládám to. Prostě to dělám.

Myslím, že se další sex s ním uskuteční pouze tehdy, pokud bude mít rukavice. Ještě se mi nezahojily starší škrábance a už mi tam tvoří nové. Přesto však dál pátrám v jeho ústech a otírám se svým jazykem o ten jeho. Ještě chvilku se tomu poddávám, pak ho ale vrátím do reality skousnutím jeho spodního rtu. Narovnám se. Sundám nohu z lavice, pomalu se z něj vysunu, i když bych tam rád setrval, ještě nějaký čas navíc. Skloním se, zvednu ze země své odhozené triko a přisunu mu ho pod zadek, aby se mohl otřít. Sám si spravím kalhoty, abych svým miláčkem víc neprovokoval.

Překvapí mě svými polibky. Překvapí mě tím, že semnou chvíli zůstává. Překvapí mě, když mě náhle opustí. Jsem z něj vždy úplně mimo. Nevím minuty, co udělá. Je to jak plout na Titaniku a nevědět, zda se dostanu na záchranný člun či umrznu v ledové vodě. Vždycky je to stejné a přesto se tím nechám tak ovlivnit. Tričko mezi nohy. Jakoby to bylo moje. Toužím po tom, aby si po sobě někdy uklidil. Rozetřením na mé kůži. Sesunu se těžce na zem, na kolena a nasoukávám se do kraťasů.
Jo, ten pocit je zase zpět. Nesnáším ho.

Nechává moje triko na lavici a obléká si šortky.
„Sprchy jsou volné," ozvu se, když vidím, že se ani moc nesnažil otřít.
Sám mám na břiše trochu jeho sperma, jak jsem se otřel o jeho stehna. Beru do ruky odhozený ručník, triko a mířím ke dveřím. U lavičky ještě vezmu svoji kabelu. Otočím se k Danielovi, abych viděl, co dělá. Nerad ho takhle opouštím. Udělám dva kroky zpět k němu.
„Všechno v pořádku?" zeptám se, když vidím, že stále sedí na zemi. Neodpoví. Jen mírně kývne hlavou. Vrátím se zpět ke dveřím a otočím klíčem. "Sprchy jsou volné," připomenu znovu a zmizím v šatně.

Posbírám si svoje věci. Nehodlám se už před ním odhalovat. Ani se nepřevleču. Jen se přezuji a hodím tenisky do tašky. Dnes už mám šéfa plný zuby.