9. kapitola - Naschvály

Čtveřici obviněných nešťastníků brzy došlo, že musí vymyslet nějaký způsob, jak z Konan dostat tu nesmírně důležitou informaci. Ostatní Akatsuki si z nich tropili posměšky a modrovláska je tiše litovala. Měla proto hned dva důvody. Ten první… ti chlapi se do toho namočili sami. A druhý… ona byla svým mateřstvím také poněkud zaskočená. Ale musela si přiznat, že její banda reagovala přehnaně a nechtěli, aby to miminko přišlo na svět.

7. kapitola - Kolébka

Pro Konan bylo stále těžší vyhýbat se střetům s ostatními členy Akatsuki. Pein splnil svou výhružku a donutil ji cvičit. Samozřejmě jen pár lehčích cviků, s tím obrovským břichem ani jiné dělat nemohla. Začali jí kontrolovat jídelníček, zamykali před ní ledničku a moc se divili tomu, že dosud neshodila ani jedno kilo.

[=15]„Ještě jeden kunai. No tak, házej!“

5. kapitola - Potřebujeme tě

[=15]„Konan? Co už zase děláš v koupelně?“ Něco vysokého, blonďatého a nesmírně drzého se dožadovalo očisty. Modrovláska zděšeně zamrkala. Hlavně ať ho nenapadne otvírat dveře!
„Slyšíš mě? Někteří z nás se zrovna vrátili z mise a trochu vody by jim přišlo vhod, protože jsou umazaní, zpocení…“
Mladá žena zvedla hlavu od umyvadla a otřela si ústa. „Dobře, ušetři mě detailů, Deidaro!“ Co teď? Musí to tu rychle uklidit.

3. kapitola - Mlha přede mnou i za mnou

Hidan otvíral dveře od sídla co možná nejopatrněji. Bylo už něco málo po půlnoci. Plížil se chodbou jako duch a doufal, že trefí do těch správných dveří. Vzal za kliku, ohmatal postel, ke které měl nejblíž a s uspokojením konstatoval, že je to ta jeho. Které jiné lůžko v sídle je pokryté hřeby? Jedině Hidanova fakírská postel.