Nauč mě milovat tě

„Tak to zkus ještě jednou Sasuke.“ Nabádal ho šedovlasý muž s maskou přes ústa a ochranou čelenkou přes oko. Černovlasý chlapec se na něj zadíval, ale pak pohled raději rychle strhnul jinam. Slunce zapadalo, celé nebe mělo oranžový nádech. Sem tam na povrch prokoukl nějaký ten blankytný mráček. Lehký vánek si pohrával s listím, které se ještě stále drželo na stromech. Vzduch voněl končícím létem.
„Už jsem to zkoušel snad stokrát. Prostě to nejde.“ Vydechl rozrušeně Sasuke. Celý den tu s Kakashim, Sakurou a Narutem trénovali novou techniku. Jak Naruta tak i Sakura ho během několika hodin zvládli. Jen Sasuke s tím marně bojoval. Snažil se, ale pokaždé se mu to nepovedlo. Nedokázal se soustředit. Ne v přítomnosti toho, kterého už několik týdnů nemohl dostat z hlavy.

„Sensei? Můžeme už jít? Chci si zajít na rámen, mám hlad.“ Promluvil Naruto a demonstrativně se pohladil po bříšku.
„Ano Sensei, můžeme jít?“ Přisadila si růžovláska. Ona i Naruto seděli opření o strom a sledovali Sasukeho marnou snahu. Kakashi k nim stočil pohled a pokýval hlavou.
„Klidně jděte. A mimochodem, jelikož jste tu novou techniku zvládli tak dobře, máte zítra volno. Pokud se tedy nenamane nějaká neodkladná mise, o čemž velmi pochybuji.“ Pronesl tiše, jak měl v oblibě a kývnul jim pravačkou na rozloučenou. Oba se tedy zvedli a každý si šel po svém. Sakura se dala vlevo, míříc domu. Naruto naopak vpravo, šel na rámen. Kakashi opět upřel pohled na chlapce, který se skloněnou hlavou pozoroval prašnou cestu pod nohama.
„Sasuke, my bychom pro dnešek taky skončili, vypadáš unaveně. Sejdeme se zítra kolem osmé opět tady.“ Řekl sensei s pohledem probodávající černovláska.

Dělá si o mě starosti? Prolétlo Sasukemu hlavou. Jeho srdce jako by vynechalo tempo.
„Moment! Cože jste to říkal? Proč sem mám zase zítra jít?“ Vyštěkl dotčeně Sasuke.
„Ono to není zjevné? Sasuke dokud se nenaučíš tuhle novou techniku, tak ti nedám pokoj.“ Uvedl Kakashi situaci na pravou míru. Sasuke jen otráveně protáhl obličej.
„Oni si budou užívat volno a já se tu strhám z kůže.“ Hlesl černovlásek.
„Sasuke, těžko říct, čí je to chyba. Tak či tak, uvidíme se tady... Tak zítra nashle.“ Pokýval hlavou na rozloučenou a za doprovodu Icha Icha Paradise se vydal do klidu vesnice, která se pomalu, ale jistě ukládala ke spánku.
„Těžko říct čí je to chyba?.. Jasně že tvoje, ty starej páprdo.“ Plival Sasuke nadávky, když se potemnělou Konohou vracel do svého bytu.

Slunce dnes sálalo mnohem víc, než předešlý den. Bylo těsně před osmou a Sasuke se celý splavený dostavil na místo, kde měl mít sraz s Kakashim. Chvíli posedával ve stínu stromu, ale nakonec se přemístil k řece jen pár kroků vzdálené. Opláchl si obličej chladivou vodou a zamyšleně sledoval modrou hladinu. Když se ani po deseti minutách Kakashi neobjevil, rozhodl se, že si tu techniku zkusí sám.
Alespoň se před ním tolik neztrapním... Pomyslel si. Pomocí rukou vytvořil pečeť, shromáždil čakru, a aniž by v to sám doufal, povedlo se mu vytvořit techniku připomínající rasengan křížený s chidori. Nějakou chvíli jí udržel, ale nakonec jí nechal rozpustit. Slastně si oddechl a sedl si do trávy.
Povedlo se mu to? Prolétlo Kakashimu hlavou, když zpozoroval jak dobře si Sasuke vedl. Stál za nedalekým stromem a se zájmem oné akci přihlížel. Po nějaké chvíli se se svým známým „Puf“ objevil těsně před černovláskem.
„Jdete pozdě... Přibližně o dvě hodiny.“ Řekl naprosto klidně Sasuke, který se příchodu svého senseie nevylekal.
„Já vím. Promiň. Takže pustíme se do toho, myslím, že nám to zabere jen chvilinku.“ Začal Kakashi a potutelně se usmál. Sasuke se dost podivil. O tom, že ho Kakashi před tím viděl, neměl sebemenší tušení. Sasuke se tedy postavil na nohy, čelem k senseiovi. Spojil ruce, vytvořil pečetě a už se chystal nahromadit čakru. Jenže kde nic, tu nic.

„Zkus to znovu.“ Nařídil Kakashi už asi po padesáté.
„Já už prostě nemůžu.“ Hlesl Sasuke a odlepil si pramínky vlasů ze zpoceného čela.
„Sasuke, já to prostě nechápu. Víš, viděl jsem tě... Viděl jsem, že se ti to povedlo, tak v čem je problém teď?“ Vyklopil Kakashi a upíral na něj pohled. Sasuke se na něj nejdříve zděšeně podíval, ale pak sklonil oči k zemi.
„Nevím! Nedokážu se soustředit a nahromadit tolik čakry.. Nejde to!“ Odsekl Sasuke a prudce zavrtěl hlavou, až od něj odlétlo pár kapiček potu. V obličeji byl rudý. Těžko říct zda díky panujícímu vedru nebo zuřivosti, která s ním momentálně lomcovala.

„Ale předtím se ti to povedlo.“ Naléhal Kakashi.
„Jenže to bylo předtím.“ Rozkřikl se Sasuke a vehementně rozhodil ruce do stran, skoro přitom trefil Kakashiho, který však jeho pravačku chytil do své.
„Uklidni se!“ Zavelel šedovlasý muž, který stál jen pár centimetrů od černovláska. Ten stěží popadal dech. Jeho samotná přítomnost ho vzrušovala, natož pak ještě dotek, kterým ho nyní obdarovával.
„Všechno je to kvůli Vám.“ Hles skoro neslyšně Sasuke a vymanil se ze sevření, které pomalu sláblo.
„Jak to myslíš, že kvůli mě?“ Podivil se Kakashi. Sasuke, ale jen zavrtěl hlavou a otočil se k němu zády.
„Není mi moc dobře, budeme pokračovat zítra, pokud vám to nevadí.“ Šeptl a už se měl k odchodu.
„Sasuke! Budeme pokračovat teď hned a začneme tím, že mi vysvětlíš, v čem je problém. Vadím ti nebo jsem ti snad něco udělal?“ vyzvídal Kakashi a chlapce pevně držel za ruku. Tak pevně, že mu na ní zůstávaly rudé fleky, které po chvíli začaly modrat.

„Pusťte mě, prosím. Děláte to ještě horší.“ Hlesl Sasuke, který musel několikrát hodně prudce zamrkat, aby zahnal slzy deroucí se mu do očí.
„Ne! Ne, dokud mi neřekneš, o co jde!“ Naléhal Kakashi.
„Vážně to chcete vědět?.. Chcete vědět, že už pár týdnů vás nemůžu dostat z hlavy? Chcete vědět, že celé dny na vás myslím? Chcete vědět, že každý pohled na vás mě dohání k šílenství? Chcete sakra vědět, že vás miluju?“ Vykřikl Sasuke a prudce se mu vyškubl. Otočil se zády a spěšně si utřel slzy, které se mu teď koulely po tvářích.
„Sasuke...“ Vydechl Kakashi, který vůbec nevěděl co říct. Díval se na chlapcova záda a sotva popadal dech.
„Chtěl jste to vědět, tak teď... Víte proč...“ Vzlykal tiše Sasuke.

„T-to, ale není možné Sasuke. Mě přeci nemůžeš milovat. U-určitě se pleteš. Je moc teplo a ty si jen vynervovaný.“ Koktal Kakashi. Sasuke se k němu otočil a upřel na něj své slzami zalité oči.
„To vy se pletete! Už dávno nejsem dítě, co se nevyzná v tom, co cítí. Dospěl jsem. Dospěl jsem k tomu, že k vám cítím víc než jen to, co by měl cítit žák ke svému mistrovi. To proto jsem nedokázal tu techniku. Nedokážu se ve vaší přítomnosti ovládat a soustředit se. Nejde to. Snažil jsem se, ale mysl odmítá.“ Hlesl Sasuke, oči upíraje do těch Kakashiho.
„Možná si dospěl, ale to nemění nic na tom, že tohle prostě nejde.“ Řekl po delší odmlce Kakashi. Sasuke jen smutně sklonil hlavu a nechal slzy skapávat na zem.
„Uvidíme se zítra. Zkus do té doby změnit názor na to, co ke mě cítíš.“ Vyřkl svůj ortel Kakashi a už se chystal odejít, když ho zastavily Sasukeho ruce.

„Já svůj názor nezměním, ale vy byste mohl. Jen jednu noc. Jedinou noc, a když svůj názor na to co k vám cítím, nezměníte, nechám vás být. Už nikdy se o tom ani slůvkem nezmíním.“ Naléhal Sasuke ve snaze svého senseie přesvědčit. Ten, ale jen záporně zavrtěl hlavou.
„Prosím! Nic tím neztratíte. Jediný kdo o něco může přijít, jsem já.“ Nenechal se černovlásek odbýt. Kakashi dlouho mlčel. Hlodal v něm červíček pochybností. Všechno co Sasuke řekl, se ho zvláštním způsobem dotklo. Opravdu už nebyl to malé, rozmazlené dítko. Dospěl v člověka co, ví, co chce. V člověka co touží po lásce. Když se ho dotýkal, jeho tělem, jako by projížděl elektrický výboj.

„Jen jednu noc a pak mě necháš být.“ Hlesl Kakashi. Cukl sebou, když se slyšel, co to vůbec říká. Stráví noc se svým žákem. Navíc s mladým chlapcem. Už teď toho litoval a nenáviděl se za to. Sasukemu se ulevilo, ale zároveň ho sžíral pocit zoufalství. Takhle to nechtěl, ale musel to udělat, jinak by o něj přišel úplně. Takhle v něm zůstávala, alespoň malá kapička naděje. Mlčky. Vedle sebe. Avšak s drobným odstupem, šli dva muži, černočernou Konohou. Sasuke tiše následoval Kakashiho do jeho bytu. Venku stále panovalo velké horko, když se za oběma zaklaply dveře. Hned poté byl slyšet zvuk cvaknutí, jak někdo z nich zamkl.

„Nedáš si něco k pití?“ Optal se Kakashi a už naléval vodu do sklenice.
„Jen vodu, prosím.“ Hlesl Sasuke a posadil se ke stolu. Kakashi mu podal plnou sklenici a sedl si naproti. Oba mlčeli, jako by ztratily řeč. Jen upíjely tekutinu z nádoby a vyhýbaly se pohledům na toho druhého.
„Tak..“ Načal Kakashi. Sasuke sebou neuvěřitelně cukl, jak ho ten sametový tenor vytrhnul z myšlenek. Prudce vrazil do sklenice a ta se s hlasitou ránou roztříštila o podlahu.
„Omlouvám se.“ Vyhrknul Sasuke a už se shýbal, aby nepořádek uklidil. Kakashi se k němu okamžitě přidal a začal sbírat skleněné úlomky.
„Sakra.“ Zaklel, když se jeden z nich zapíchl do jeho ukazováčku. Sasuke k němu zvedl oči a zadíval se na krvácející prst.
Mám jen jednu noc. Teď nebo nikdy!

Černovlásek k němu natáhnul ruku, aby do ní vzápětí chytl tu jeho. Jemně si jí přitáhl a hladivým dotekem přejel po krvácejícím ukazováčku. Chvíli si ho prohlížel, než ho nechal zmizet ve svých měkkých, poddajných rtech. Lehce ho sál, přejížděl po ráně jazykem, jako by jí měl během chvilky zahojit. Kakashi ho propaloval pohledem. Netrvalo dlouho a volnou rukou si černovláska přitáhl. Sasuke nechal jeho ukazováček vyklouznout ze svých úst. Prázdné místečko však okamžitě zaplnily Kakashiho rty, které už nekryla maska. Zlehka se třel o ty Sasukeho, než se svým jazykem pustil do průzkumu. Hráli vzájemně se svými jazyky, sem tam se polechtali na patře. Ticho v místnosti narušovalo jen občasné vzdechnutí jednoho z nich. Z nevinného polibku se za chvíli stala drtivá hra o nadvládu. Nedlouho potom co se spolu začali líbat, se pomalu přesouvali do ložnice. Kakashi jemně povalil Sasukeho na postel a hned potom se k němu přidal. Vmísil se mezi jeho roztažené nohy a jal se sundat mu tričko. Zasypával jeho krk drobnými polibky, které se posouvaly stále níž. Ne příliš bolestivě svými zuby skousnul klíční kost, aby se vzápětí přesunul na pravou bradavku, která se už tyčila vzrušením do výšky. Několikrát po ní přejel jazykem, obkroužil jí kolem dokola a požmoulal mezi zuby. Tento sedmý div světa ze Sasukeho vyrval dlouhé zasténání. Kakashiho letmé polibky se vkrádaly až do míst, které se zatím schovávaly pod kalhotami. Kakashisi s nimi však lehce poradil. Jedním plynulým tahem ze Sasukeho sundal všechno nadbytečné oblečení. Vzápětí už se věnoval jeho tvrdnoucímu penisu. Nejednou ho olízl po celé délce. Pravačkou mu hnětl varlata a kořen penisu. Jazykem mu přejížděl po uzdičce, ale ani ta jeho jazyk dlouho nevydržel. Ne po tom, co ho provokovaly Sasukeho vzrušené výkřiky. Přemístil se na žalud, který třel jazykem. Přejížděl jím po štěrbince na špičce Sasukeho údu. Po pár tazích celý Sasukeho penis až po kořen zmizel v jeho ústech. Místností se rozlehlo dlouhé zasténání, připomínající vytí. Čím víc Kakashi přirážel do své pusy, tím víc Sasuke vzdychal. Jeho hruď se nepravidelně zvedala a zase klesala. Od vrcholu ho nedělilo příliš, avšak on věděl, že pokud má Kakashiho získat, musí spíš udělat něco pro něj a ne naopak. Jemně vsunul ruku do Kakashiho vlasů a donutil ho narovnat se. Hned poté se mu přisál na rty. Během nedlouhého boje se mu podařilo sundat mu všechno oblečení, co krylo vrchní část těla. Rukou zavítal pod jeho kalhoty a začal třít jeho penis. Jeho rty stále zasypával dravými polibky a neustále víc se dobýval pod jeho kalhoty, které se však brzy už válely na zemi.

„Sasuke...“ Vydechl Kakashi. Sasuke se na jednou vylekal.
Co když chce přestat?... To mu nedovolím. Ne teď...
Povalil Kakashiho do peřin a obkročmo si na něj sedl. Cítil, jak ho jeho úd tlačí. Dlouze se mu díval do očí, než chytl jeho ztopořený penis a navedl si ho mezi půlky. Tělem se pohnul jen o pár milimetrů. Špička Kakashiho údu zmizela v jeho zadečku. Sasukeho na chvíli ochromila bolest, která jím projela. Ta však přešla ve chvíli, když se o jeho penis začala třít Kakahiho ruka. To mu dodalo odvahu a pomalu začal dosedat, dokud v něm Kakashiho úd nezmizel celý. Sasuke ztěžka vydechl a celý se otřásl. Bolestí a vzrušením. Prudce zamrkal, když se pod ním Kakashi neklidně pohnul. Vzápětí si však svojí chybu uvědomil a chytl ho za ruku, v očích omluvný výraz. Po pár okamžicích si Sasuke na ten pocit zvykl a jemně se nadzvedl. Kakashi ho chytl za boky, aby mu v pohybech pomohl. Každý příraz se zdál být rychlejší a prudší. Sasuke sotva popadal dech, navíc, když Kakashiho ruka na jeho penisu přidala na intenzivitě. Netrvalo dlouho a místnost protnuly dva vzájemné výkřiky. Ještě dlouho poté setrvali v oné pozici a těžce vydechovali.

Sasuke se přeci jenom nakonec pohnul. Kakashiho ochablý penis z něj vyklouzl a on se svalil vedle něj.
„Kakashi...“ Šeptnul do tmy černovlásek.
„Hm?“ Odvětil Kakashi, ale odpovědi se mu nedostalo. Sasuke jako by jen potřeboval slyšet jeho hlas. Položil si hlavu na jeho odhalenou hruď. Skoro nedýchal, plně naslouchal tlukotu jeho srdce, které ho po nějaké době ukolébalo ke spánku. Kakashi ho jemně hladil po rameni a vykresloval ukazováčkem nesmyslné ornamenty, dokud stejně jako mladý chlapec neusnul.

Slunce se dralo do potemnělé místnosti a dokonce se mu podařilo probudit mladého, černovlasého chlapce. Unaveně zamrkal a rozhlédl se po místnosti. S blaženým pocitem se zadíval na muže spícího vedle něj. Ten pocit ho však hned přešel. Věděl, že musí jít. Slíbil to. A nehodlal Kakashimu ublížit. Tiše se zvedl, posbíral si oblečení válející se na zemi a oblékl se. Ještě úctyhodnou chvíli pozoroval klidně spícího Kakashiho, než se k němu sklonil. Nasál jeho vůni a vtiskl mu polibek na spánek.
„Stejně tě vždycky budu milovat.“ Zašeptal, otočil se a tichými kroky šel ke dveřím.
„Tak proč odcházíš?“ Ten hlas ho naprosto vyděsil. Prudce se otočil a zadíval se do těch očí, co se na něj upíraly.
„Sasuke, nevím jestli tě miluju nebo jestli tě někdy milovat budu... Ale nezjistím to, když to nezkusím. Když se o to, alespoň nepokusím“ Šeptal Kakashi. Zvedl se z postele a pomalými kroky přešel k Sasukemu. Vzal jeho třesoucí se dlaň do své a přitáhl si ho blíž. Volnou rukou ho objal a natiskl se na něj.
„Sasuke, nauč mě milovat tě.“ Zašeptal mu do úst, než ho na ně vzápětí začal líbat.
„Naučím. I kdyby mě to mělo stát celý můj život, neboť.. Od teď jsi můj život ty!“