SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Black butterfly - Kapitola první – Nový život

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Pro Matta to bylo velmi těžké, když opouštěl New York a svůj dosavadní život, ale musel odejít. Chtěl ochránit sebe a své blízké, proto neměl na vybranou. Sbalil si věci, napsal svým blízkým dopis na rozloučenou a vydal se na letiště. Nastoupil do letadla směřujícího do Japonska a odletěl. Začínal od nuly, nový život. Nová příležitost.

Letadlo po dlouhých hodinách přistálo na letišti v Tokiu. Matt celou cestu prospal, ale měl příjemné probuzení. Vzbudila ho totiž jedna letuška. Nutno podotknout, že byla velmi přitažlivá. Matt se na ni usmál a poděkoval za probuzení. Dotyčná lehce zčervenala a doprovodila ho k východu. V hale si poté Matt vzal své kufry a vyšel ven. Stopnul si taxíka a dal taxikáři adresu jeho nového bydliště. Taxikář mu oznámil, že je to celkem dálka a že to nejspíše bude stát hodně.

„O peníze se prosím nestarejte.“

Oznámil Matt taxikáři. Ten, když s pochybami, zamířil na danou adresu. Cesta trvala zhruba tři hodinky. V těchto třech hodinkách si Matt četl řád školy a papíry, které mu poslal ředitel před jeho odjezdem. Občas si dával přestávky a pozoroval ubíhající krajinu. Musel uznat, že to byl občas uchvacující pohled. Projížděli po rovinkách, kolem rýžových polí, viděli lidi pracovat na jejich polích a zahradách. Matt si ani neuvědomil, jak ten čas letí a už se nacházel před svým domkem v Koshuju. Taxikáři zaplatil požadovanou částku a rozloučil se s ním.

Jen co taxík odjel, vytáhl Matt z kapsy klíče a přistoupil k brance. Odemkl a pokračoval dlážděnou cestičkou ke vchodovým dveřím. Byl to malý domeček se zahrádkou. Nacházely se v něm čtyři místnosti. Ložnice, obývací pokoj, koupelna a kuchyně. To bylo pro Matta dostačující. Odemkl tedy i vchodové dveře a vešel. V drobné vstupní hale natahal své tři kufry s veškerým svým vlastnictvím. Zavřel dveře a zul se. Obešel kufry a vešel do obýváku.

Celý pokoj byl vymalován béžovou barvou. Vpravo u stěny se nacházela pohovka, na kterou se vešli tak čtyři lidi. Před ní se nacházel malý konferenční stolek. Naproti pohovce ve vzdálenosti tak dva a půl metru, byla skříňka. Na ní ležel trochu starší, ale funkční televizor. Napravo od pohovky se nacházelo velké okno a prosklené dveře do zahrady. Nalevo od pohovky byla pěkně zařízená malá kuchyňka. Vlastně to byla jen kuchyňská linka se dřezem, sporákem a pár skříňkami. U stěny stál malý stoleček s dvěma židlemi. Naproti byla vcelku obstojná a samozřejmě prázdná lednička. Matt prozkoumal ještě obsah poliček a zjistil, že se tam nenachází žádné nádobí.

Budu toho muset hodně dokoupit. Blesklo Mattovi hlavou.

Po průzkumu kuchyně a obýváku se vydal doleva od vchodových dveří. Prošel úzkou chodbičkou, ve které se nacházely dvoje dveře. Ty nalevo vedly do koupelny, jak Matt posléze zjistil. Byla zařízena v krásné černo-bíle barvě. Jednotlivé kachličky dávaly dohromady šachovnici. V koupelně byl sprchový kout, umyvadlo pračka a záchod. Bylo zde i pár poliček na ručníky, mýdlo, šampóny a další věci k očistě těla.

Poté se Matt vydal prozkoumat ložnici. Otevřel dveře a opatrně nakoukl. Ložnice byla vymalovaná na bílo, v pravém rohu místnosti pod oknem se nacházela postel. Naproti pod oknem byl psací stůl. Vpravo od dveří stála šatní skříň a podlahy tvořilo lamino. Matt se následně vydal pro kufry do chodbičky. Jeden kufr zanesl do koupelny a zbylé dva do ložnice.

Začal s vybalováním toho kufru v koupelně. Vytáhl z něj ručník, župan, čisticí prostředky a hygienické potřeby. Vše naskládal do poliček a prázdný kufr odnesl do ložnice. Uložil ho pod postel a jal se vybalování zbylých dvou kufrů. Vybalil si z nich oblečení, které poskládal do šatní skříně. Učebnice a sešity naskládal do psacího stolu. Pomůcky potřebné k výtvarné výchově a pár osobních věci uložil do poliček. Prázdné kufry poté schoval pod postel.

Jelikož bylo v bytě teplo a dusno, šel Matt pootvírat okna, aby trochu vyvětral. Bylo tam celkem dost prachu, a tak se rozhodl, že trochu uklidí. Vrátil se do koupelny, vzal čisticí prostředky, hadr a kbelík s vodou. Do kbelíku nalil saponát a vyrazil vytírat celý byt. Trvalo mu to zhruba tři hodinky, ale už to měl za sebou a byl spokojený, že to zvládl. Náhle se však ozval jeho žaludek a dožadoval se pozornosti. Matt se tedy zvedl z podlahy, na které seděl, vzal peněženku a vyrazil do obchodu.

Onen obchůdek se nacházel patnáct minut od jeho nového domova. Vstoupil, vzal košík a procházel se regály hledaje něco k snědku. Nakoupil si zásoby asi na týden. Paní u pokladny se ho zeptala, jestli je tu nový, že prý ho tu ještě neviděla.

„Haha, ano jsem tu nový. Moc mě těší, jmenuji se Matt a dnes jsem se přistěhoval kousek odtud.“

Odpověděl jí zdvořile Matt a vydal se domů. Cestou snědl několik onigiri, které si koupil. Došel domů a uložil si jídlo do lednice. Poté si šel sednout na gauč a zapnul televizi. Chvíli pozoroval nějaký pořad, ale když usoudil, že ho to nebaví a je už moc unavený, vypnul ho.

Rovnou si vlezl do koupelny a začal se svlékat. První na zemi skončilo jeho hnědé triko, které zahalovalo vypracované břišní svaly, které získal díky tanci. Poté letěly i rifle, ponožky a nakonec i trenky. Přešel k zrcadlu, které bylo nad umyvadlem, a vzal si z něj sponu. S ní si sepnul své dlouhé plavé vlasy, které mu sahaly do půli zad. Zalezl si do sprchového koutu a pustil na sebe proud teplé vody. Bylo to tak příjemně uklidňující, obzvláště pro něj. Byl znaven cestováním, stěhováním a následným úklidem. Ke všemu ještě zítra nastupuje na zdejší školu. Po osvěžující sprše se Matt osušil ručníkem, sundal sponu a vrátil se do ložnice. Nahý padl do postele, zachumlal se do peřin a usnul spokojeným spánkem…..

Crrrrrr. Crrrrrr. Crrrrr. Klap.

Bylo ráno druhého dne, kdy byl Matt v Japonsku. Dnes byl také první den, který měl Matt strávit ve škole. Poté co zaklapl tu malou zvonící bestii, vstal a vydal se do kuchyně pro snídani. Dal si lupínky s mlékem, co koupil včera. Když dojedl, odnesl misku do dřezu a začal si chystat oběd.
Rozkrojil si bagetu, namazal si ji máslem a dal do ní salám a sýr. Zabalil si ji do alobalu a vrátil se do ložnice. Tam ji vložil do tašky se školními potřebami a otočil se ke skříni. Z ní si vytáhl trenky, ponožky a novou uniformu. Oblékl se a šel si do koupelny vyčistit zuby. Poté si rozčesal své vlasy a spletl si je do lehkého copu, který si přehodil přes pravé rameno. Z ložnice si vzal tašku, nasadil si brýle a zamířil do školy.

Cesta mu ubíhala rychle. Nasadil si totiž sluchátka a zaposlouchal se do své oblíbené písně. Už na školním dvoře si všiml, že ho někteří studenti, tedy spíše studentky pozorují a se zájmem si o něm špitají. Vstoupil do školy, schoval si do tašky svá sluchátka a začal hledat ředitelnu, kde se měl hlásit. Jelikož ji nemohl najít a blížil se začátek první hodiny, musel se zeptat několika studentů na cestu. Nakonec ředitelnu našel a ohlásil se svému novému třídnímu. Ten s ním ještě vyplnil nějaké papíry a poté společně vyrazili do třídy. Matt neušil, že zpráva o nově příchozím studentovi stačila obletět celou školu.

Třídní se zastavil před vchodem do třídy a nakázal Mattovi, aby tam počkal. Třídní vstoupil do třídy a lehce nedovřel dveře. Upokojil si třídu a oznámil jim, že k nim dneškem přibyl jeden student. Třídou to vzrušením zašumělo. Učitel je znovu upokojil a zavolal si Matta. Ten opatrně otevřel dveře a vstoupil. Náhle všichni oněměli úžasem. Kdo by taky ne, když by k němu do třídy přišel přestupující student s vzezřením anděla, sice přísného a od pohledu chladného, ale anděla. Třídní začal představovat Matta. Řekl jim, že pochází z Ameriky a další věci, co by je mohly zajímat. Poté je požádal aby byli na Matta hodní a promluvil k Mattovi:

„Matthew, prosím posaďte se tam na to volné místo.“

Ono místo se nacházelo v předposlední lavici v prostřední řadě. Matt od tabule lehce pohlédl na své nové místo, ale nebyl dvakrát nadšený. Ne kvůli umístění, že by neviděl na tabuli, ale kvůli sousedům. Kolem jeho místa seděli tři poněkud zvláštní kluci. Za jeho místem seděl kluk s černými vlasy nagelovanými na pankáče, v nose měl piercing a měl silně nalíčené oči.

Vedle toho kluka seděl další podobný. Také měl černé vlasy, jenže kratší s patkou a vzadu nagelované, aby působily jako bodliny ježka. V pravém uchu měl čtyři náušnice, jestli se Matt na tu dálku nemýlil a vypadalo to, že má piercing v jazyku. Toho kluka Matt radši moc nepozoroval, protože si uvědomil, že ho ten kluk skenuje stejným pohledem jako on jeho. Proto Matt sklouzl pohledem na kluka, který seděl před tím černovláskem s náušnicemi v uchu. Ten měl pro změnu vlasy přebarvené na červeno, měl na černo nalíčené oči a nosil rukavice.

Matt si lehce, ale nenápadně povzdechl a vydal se ke svému místu. Cítil v zádech pohled všech spolužáků, když si sedal. Vyložil si věci a snažil se vnímat profesora. Co jiného mu také zbývalo. Hodina začala, každý se věnoval profesorovu výkladu, ale Matt pořád cítil, že ho sleduje jeden pár očí, ale nedokázal říct odkud.

Po hodině se kolem něj nahrnula děvčata a ptala se ho na nejrůznější otázky. Tak to trvalo ještě několik dní. Všichni se o něj zajímali. Stal se takovou malou senzací na této škole. Po dvou týdnech je to naštěstí přešlo a nechali ho žít si svůj život, až na některá děvčata, která zkoušela své štěstí a vyznávala se mu, věříc, že by mohl opětovat jejich city. To se ale zatím v žádném případě nestalo. Matta ale pořád trápil ten pocit, že ho někdo sleduje. Nemohl si pomoct, ale toužil zjistit, kdo vlastní ty oči, co ho neustále sledují. Chtěl znát důvod, proč ho ty oči sledují, co po něm žádají a proč se zaměřily právě na něj. Byla to záhada, která mu skoro nedala spát. Myslel totiž, že již viděl osobu, u které měl stejný pocit, ale nemohl si vzpomenout kde.

Naštěstí pro Matta začaly kroužky. Sám se přihlásil do výtvarného, tanečního a fotbalového kroužku. Tyto tři věci ho bavily jako nic na světě. Při malbě obrazů dával průchod svým emocím. Tanec byl jeho vášeň. A ve fotbale mohl ventilovat svůj vztek, když už ho měl a jinak to pro něj byla skvělá cesta, jak trochu vybít přebytek energie.

Dodatek autora:: 

Po menší odmlce jsem se vrátila k psaní a napsala jsem tuhle povídku. Smile
Napsala jsem ji pro jednu kamarádku k narozeninám ... doufám, že se jí líbila a bude se líbit i vám.
Tahle kapitolka je úvodní a moc se toho nestane, ale v těch dalších začne být příběh zajímavější.
Přeji pěkné počtení Smile

4.833335
Průměr: 4.8 (18 hlasů)