SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Nový sanin 5.díl

Konoha:
Sasuke se svým týmem se objevil před bránou do čtvrti Uchiha. Otevřel ji a všichni vstoupily.
„Tak tady jsi dřív žil? Tohle je to velkolepé sídlo klanu Uchiha?,“ utrousil Suigetsu posměšně, když uviděl zchátralé domy, které kdysi ukrývali mocný klan.
„Ano. Od doby co byl vyvražděn můj klan, tak zde nikdo nepřebýval kromě mě. A já žil jen v jednom domě, který je kousek dál po cestě. Byl v dobrém stavu, když jsem odtud odcházel,“ vysvětlil mu Sasuke podrobnosti o tomto místě.
Všichni společně kráčeli čtvrtí, která byla tichá a svým způsobem mrtvá. Po několika krocích se dostali, až k domu ve kterém dříve Sasuke přebýval. Šlo to poznat hned na první pohled. Tento dům nebyl tak zchátralý a také na něm jediném byla nověji natřena barva.
„Takže tady budeme žít?“ zeptal se překvapeně Juugo. Nečekal, že by ten dům mohl být tak velký.
„Správně. Tady budeme žít snad už napořád,“ přikývl mu Sasuke a rozešel se ke dveřím. Chytnul za kliku a otevřel dveře. Hned jak to uděl, tak se na něho začal sápat všudy přítomný prach. Nadechnul se a vešel dovnitř. Všichni jeho nový spolubydlící vešli sním. Majitel domu ihned vyhledal nejbližší okno.
„Tak lidi, budeme tu muset asi nejprve uklidit, aby se tu dalo žít,“ oznámil jim Sasuke.
„No tak dobrá. Přece jen to bude náš budoucí domov. Hele Sasuke nemáš tu někde nějaké hadry, smetáky a čistící prostředky?“ zeptala se ho Karin. Mladý Uchiha chvíli přemýšlel a pak se otočil a vběhl do vedlejší místnosti. Jeho tři společníky tam nechal o samotě.
„Tak co na to říkáte?“ zeptal se Suigetsu.
„Já myslím, že se nám tady bude žít dobře, když to tu trochu uklidíme,“ odpověděla mu Karin.
„Myslím si, že všechno dobře začíná co?“ řekl Juugo. Nikdo mu nestačil odpovědět protože se zrovna vrátil Sasuke. Tak na něho jenom ostatní co se zúčastnily jejich malého rozhovoru souhlasně pokývali hlavou.
Sasuke v obležení všechno co našel na čištění se k nim blížil, ale před nimi mu to nějak uklouzlo a všechno mu popadalo. Když se konečně tomu ostatní členové jejich dočasného týmu přestali smát tak řekl:
„Tady je všechno co jsem našel. Každý si vezměte to co vám nejlépe padne do ruky a dejme se všichni do úklidu, aby to netrvalo tak dlouho.“ Ostatní jen přikývli,vzali si něco do rukou a začali s úklidem.
V pozdních nočních hodinách konečně skončili s úklidem. Všichni byli unavení, ale byli také rádi, že už to mají hotové a také že se v domě už dá normálně přebývat.
„Takže je dobře, že jsme to zvládly. Pojďte se teď vyspat, protože zítra musíme být brzy u Hokage,“ rozhodl Sasuke a odešel hned spát. Ostatní šly také hnedka spát. Pokoje si rozdělili při úklidu domu, takže se nehádali kdo kam půjde.
Mladý Uchiha už ležel ve své posteli, ale stále nemohl usnout. Pořád musel přemýšlet nad tím jak je zítra přijmou, a jak se k němu zachová zbytek týmu sedm. A také jestli ho Sakura pořád miluje. Jednu svoji myšlenku však vyslovil nahlas:
„Kde je vlastně Naruto? Jakože nebyl dnes na té hradbě? Jak ho znám tak by se na nás okamžitě vyřítil a nečekal by na žádné vysvětlení kdybychom ohrožovali vesnici.“ Nakonec si řekl, že se všechno další den vyřeší a usnul po dlouhé době opět ve svém domě a v rodné vesnici.
Bylo krásné letní ráno a celá Konoha se probouzela do dalšího dne. Zpráva o dění v minulém dnu se rozšířila po celé vesnici neskutečně rychle. Opět se ukázalo že v Listové vesnici informační služby, krycím jménem SDIO(Skupina dobře informovaných občanek), kterým se spíše přezdívalo DRBNY, funguje dobře.
Tsunade zrovna vyřizovala nějaké to papírování, když ji vyrušilo zaklepání na dveře. Hlasité „Dále!“ pro nově příchozí bylo odpovědí. Do pracovny Hokage vešel Sasek se svým týmem a hned, jak za sebou zavřeli dveře, tak se tam objevil i zbytek týmu sedm a Yamato.
„Takže jsem ráda, že jste všichni tady a myslím si, že všichni rádi uslyšíme váš příběh,“ přivítala všechny Tsunade a hned předala Sasukemu slovo.
„Takže tito co tu jsou se mnou se jmenují, zleva: Karin, Juugo a Suigetsu. Když jsem utíkal od Orochimara, tak se ke mně přidali. Cestovali jsme světem a hledali jsem Itachiho, kterému jsem se chtěl stále pomstít. Časem jsme ho našly a já jsem sním bojoval. Porazil jsem ho a objevil se tam člen Akatsuki přezdívaný Tobi, vlastním jménem Uchiha Madara. Řekl mi všelijaké báchorky a já jsem dělal, že jsem mu věřil. Když jsem se zotavil tak jsme se přidali k Akatsuki a ti nás poslali pro osmi ocasného jinjourikiho,“ vyprávěl všem přítomným Sasuke.
„A co šly dělat staří členové Akatsuki? Měl jsem misi ve které jsem měl zjistit pohyby Akatsuki, ale zjistil jsem jenom to co budete dělat vy,“ skočil mu se zájmem do řeči Kakashi.
„Staří členové Akatsuki měli směřovat přímo sem do Konohy, napadnout vás a získat posledního jinjourikiho. Ale ještě se sem nedostali, tak nevím co se stalo,“ vysvětlil mladý Utchiha.
„Cože? To si děláš srandu ne?“ vyjela hned Tsunade a nelenila a vykřikla na nebohou Shizune:
„Ihned pošly zprávy všem členům ANBU, kteří je hledají, ať se vrátí a prohledají pořádně hranice!“ Potom se trochu uklidnila a přemýšlela o tom co by měla udělat s Akatsuki.
„A co tě přimělo se vrátit?“ zeptala Sakura. Následovala chvíle ticha ve které se Sasek se Sakurou navzájem prohlíželi a potom Sasuke řekl:
„Při cestě za jinjourikim sem pořád musel myslet na Konohu a na tebe. Nedalo mi to a musel jsem se vrátit, abych vám snad aspoň trochu pomohl.“ Opět nastalo ticho. Zdálo se že to co řekl aspoň trošku odčinil u Sakury to že před lety odešel.
„A kde máte vlastně toho devíti ocasného jinjourikyho? Slyšel jsem, že je to neuvěřitelný bojovník,“ prolomil ticho Juugo. Tato otázka zajímala i Sasukeho, protože by Naruta také rád viděl.
„Naruto opustil vesnici kvůli pomstě,“ odpověděl mu Sai, kterého si do té doby nikdo nevšímal.
„Cože? Kvůli pomstě? To odešel jako já? Co se stalo?“ ptal se hned znepokojeně Sasuke. Věděl co pomsta udělala sním a tak měl o Naruta strach.
„Vůdce Akatsuki zvaný jako Pein, zabyl narutova učitele Jirayu jednoho z legendárních sanninů. Naruta to dost vzalo a tak se rozhodl, že půjde trénovat na horu žabích duchů, aby se mu mohl postavit a pomstít se,“ odpověděl Yamato. To Sasukeho vzalo. Věděl jaké to je, když přijde o někoho blízkého. Po krátké době bylo opět v pracovně ticho. Tak se ujala slova Tsunade:
„Takže Sasuke a ostatní tady jsou čelenky se znakem Konohy a začínáte jako geninové. Sasuke se vrátí do týmu sedm, a vy ostatní budete v novém týmu s označením čtrnáct a váš velící jounin bude tady Yamato.“ Ozvalo se jen hlasité „Hai“ a všichni se měl už na odchodu, když do pracovny vletěla udýchaná Shizune a volala:
„Tsunade-sama, našly jsme je na hranicích. Bojují tam proti Orochimarovi. Tým ANBU tam zůstal na pozorování!“
„Cože ten slizoun ještě žije? Ať nám podávají neustále nové informace,“ rozhodla Tsunade a podívala se na ostatní.
„Běžte se všichni připravit, kdyby náhodou na Konohu později zaútočili Akatsuki,“ přikázala jim a jak to řekla tak její pracovna zela prázdnotou.

Hranice země Ohně:
Orochimaru a všichni jeho vojáci se připravili na boj. Rozdělili si Akatsuki a to tak že vždycky to bylo pět na jednoho člena té organizace. Začal tuhý boj a zdálo se, že Akatsuki dostanou pořádnou nakládačku, ale když v tom se členové té zpropadené organizace naštvali. Kisame použil část své chakry na vytvořené nějaké té vody, aby se mu lépe bojovalo. Zetsu si zalezl pod zem a vždycky používal nějaké svoje techniky přímo ze země. Pain přivolal svých zbývajících osm těl. Konan se změnila v kousky papíru a Tobi odhodil svojí masku a začal používat svůj sharingan. Poměr sil se začal hnedka otáčet, ale za cenu vydání obrovské chakry ze strany zločinecké organizace. Ale jejich oponenti s nimi stále drželi krok. To už přestalo bavit Peina a se vší silou pomalu, ale jistě rozdrtil svoje protivníky. Až přestal, tak před ním leželo jenom pět těl v krvi. Ihned se otočil a šel na pomoc svým společníkům. Společnými silami porazili všechny své protivníky kromě Orochimara, který se do bojů vůbec nezapojil a jen tak tam stál a díval se.
„Myslel sis, že bys nás mohl porazit?“ vyjel na něho udýchaně Pein.
„Ne to jsem si nemyslel. Chtěl jsem vás dostatečně oslabit než vtrhnete do Konohy, abych se vás zbavil. A jak vidím, tak se mi to i povedlo,“ usmál se na něho slizoun a se zvukem ohně a plamene zmizel. Členové Akatsuki, tam stáli a uvědomovali si, že má pravdu.
„Bohužel, neříká se mi to dobře, ale takhle na Konohu nemůžeme,“ řekl Marada. I Pein musel uznat že má pravdu.
„Tak dobře. Vrátíme se do sídla. A budeme mít dva roky na to, abychom sehnaly co možno nejvíce žoldáků, aby se tahle situace, už neopakovala,“ řekl Pein a smutně se otočil a vracel se zpět do sídla, společně s jeho společníky.

Konoha, sídlo Hokage:
V kanceláři, už stáli týmy sedm a čtrnáct a čekali na rozkazy, když do pokoje vběhla zase Shizune s úsměvem na tváři. Všichni se na ni dívali jako na blázna. Ta se na to jen ušklíbla a začala říkat novinky:
„Akatsuki jsou vysíleni a stahují se zpět. Prý že zaútočí za dva roky a že s nimi bude dostatek žoldáků, aby je v cestě už nic nezastavilo. Orochimarovi lidé byli poraženi, ale on zase utekl.“
Tato zpráva aspoň částečně všem co byli v kanceláři ulevila.
„Takže máte rozchod a trénujte na nadcházející boj,“ rozhodla Tsunade a začala se věnovat svým obvyklým povinnostem. Týmy se před budovou rozloučili a vydali se každý na jinou stranu.
„Sakuro? Nechtěla by sis někam vyjít?“ zeptal se jí Sasuke. Tázanou tuto otázka vyvedla z míry, ale nakonec svolila že půjde.

Hora Myouboku:
Fukasaku stál nad Narutem s nachystanou holí. Moc to mladému ninjovi nešlo a tak měl hlavu celou bolavou.
„Co se děje? TO se nemůžeš pořádně soustředit?“ ptal se blonďáka jeho nový učitel.
„Pořád nějak nevím jak to mám správně dělat,“ odpověděl mu je žák.
„Něco mi říká, že na to budeš mít dost času,“ řekl Fukasaku a podivně se mu zablesklo v očích. Naruto tedy zase začal trénovat, ale hned se na tváři jeho mistra objevil úsměv a následovala další dutá rána.
„Že by to Fukasaka bavilo?“ napadlo Naruta, když si mnul další bouli.

______________________________________________________________

Tady je seznam mých povídek:
[?:nevidavat-pls-jeste-neni-hotovy-tak-pls-nevidavejte-diky Seznam mých povídek]

Pls klikněte mi na oba a zahrajte si semnou Laughing out loud
http://j0b3k.mybrute.com

4.857145
Průměr: 4.9 (7 hlasů)