SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Práce ve vilce 27.díl

Riku
Když jsme vylezli z auta, přišel personál a auto odvezl do garáže. My mezitím šli přes hlavní vchod do budovy do výtahu, který nás dovezl na patro rodiny Komui. Ještě předtím než sme vystoupili z výtahu, jsme se rozloučili s Manabem a nechali ho odjet výtahem zpátky dolů.
"A teď potichu."zašeptal mi do ucha Naoki a přitiskl si mě blíž k sobě. Já jen kývl na srozuměnou a šel, jak nejtišeji jsem dokázal.
"Cítím se jako bych se někam vkrádal."povzdechl jsem si potichu tak, aby to slyšel jenom Naoki.
"A není to pravda."usmál se Naoki. "Vkrádáš se do mé lože, aby sis mě vzal."zasmál se potichu Naoki.
"Já to myslím vážně!"nafoukl jsem se a mírně ho bouchl.
"Hmmmm…."zabručel Naoki a přivlastnil si mé rty.
"Nao…"snažil jsem se ho zarazit v jeho počínání, jelikož jsme stále byli na chodbě a každou chvílí hrozilo, že by vyšel z jakýchkoliv dveří pan Komui.
Naoki byl však jiného názoru. Mé rty nechtěl za každou cenu opustit a tak jen se mnou zacouval k nějakému pokoji, otevřel dveře a vsunul nás dovnitř.
"Naoki…"vydechl jsem mu do úst jeho jméno.
"Ano…"usmál se, oddálil se a jeden neposedný vlas, co jsem měl v očích, mi dal stranou.
"Víš, že nemůžeme."vydechl jsem celý červený.
"Pročpak?"usmál se znovu a zajel mi rukou přitom pod košili.
"Řekněme, že nepatřím k těm méně hlučným…."sklonil jsem hlavu co nejníže, jak sem se styděl to říct.
"Já hlučnost přímo miluju, ty můj stydlínku.."zasmál se a pohladil mě po líci.
"Kdo je tady stydlínek…."zvedl jsem hlavu a zabodl se mu do těch azurových očí. On na to hned zareagoval a vtiskl mi další dlouhý polibek.
"Když to říkáš."usmál se, chytl mě za pas a otočil se společně se mnou do pokoje.
"Chovej se tu jako domu, já zatím půjdu pustit vodu."broukl mi do ucha a následně mě pustil. Jakmile vešel do vedlejší místnosti, hupsl jsem na postel a vdýchl jsem Naokiho vůni kterou jsem z ní cítil.

Naoki
Když jsem vyšel z koupelny, Riku už ležel v posteli a mírně se přitom usmíval. Pomalu jsem se přiblížil až k němu a těsně u jeho ucha se zastavil svými ústy.
"Toho stydlínka beru zpět ty si ďáblík…."zasmál jsem se nad tím, jak se lekl.
"Ccccc…"odfrkl si hraně a odvrátil ode mě pohled.
"Ďáblíčku voda je připravená…"zavrněl jsem a sklonil se k jeho ústům.
"Hmmm…"zabručel a uhnul ústy.
"Zase nás berou roupy…"usmál jsem se a přejel mu prsty přes rty.
"A jak velký."pousmál se i on, chytl mě kolem krku a nechal se vyzvednout do vzduchu. Jen co jsem ho měl ve vzduchu, přešel jsem s ním do koupelny a celého v oblečení ho postavil pod sprchu.
"Tak s nimi budeme muset něco udělat…"usmál jsem se a zavřel za námi skleněné dveře.
"Hmmm…"zvlnili se mu rty v úsměv a přitiskl se mi na rty. Jemně jsem svými prsty zabloudil do jeho vlasů a přitiskl si ho blíž k sobě. Jeho nevinný polibek jsem prohloubil a sváděl s ním bitvu o nadvládu.
"Áhhhh…."zavzdychal mi do úst a přitiskl se ke mně svým naběhlým údem.
"Co to tady máme…"zasmál jsem se mezi polibky a zajel mu rukou mezi nohy.
"Naok…."přidusil svůj vzdych rukou a pánví se přiblížil víc k mé ruce.
"S tím něco budeme muset udělat…"usmál jsem se a rozepnul mu jeho zip u kalhot. Riku nebyl vůbec pozadu. Své nenechavé prstíky mi přemístil pod košili a pomohl se mi z ní dostat. Já mezitím pomáhal jemu z té jeho a kalhoty zatím nechal na pokoji.
"Víš, že takhle vypadáš víc sexy než jindy."usmál jsem se na něj. Komu by taky nepřipadal sexy, když má momentálně rozepnuté kalhoty a jediný co má na horní polovině těla je kravata.
"Ty seš taky k nakousnutí…"zasmál se, jelikož si všiml mé naběhlé chlouby. Vypadalo to, jako bysme si najednou vyměnili role. Jedním krokem se ke mně přiblížil a letmo mě políbil. Mezitím se o mě otřel svým naběhlým údem a drze si olízl rty.
"Hmm, tak nadržený…"zavrněl mi do ucha.
"Říká pravej…"zasmál jsem se, zajel mu rukou pod lem kalhot a stiskl mu jeho zadek.
"Ách…"zavzdychal, položil svou ruku na mou a propletl s ní prsty. Pomalu jsem vysunul svou druhou druku zpod jeho kalhot a přejel mu jí po vnitřní straně stehna. On se mezitím natiskl na stěnu sprchy a svou volnou rukou a zbloudil k mému zipu od kalhot. Zip i knoflík mi obratně rozepnul a svou ruku přemístil pod mé boxerky.
"Riku…"vzdychl jsem a zajel mu taktéž do kalhot. S nemalými obtížemi jsem vytáhl z jeho spodního prádla jeho chloubu a přejel jí prstem.
"Á…."zadusil znovu sten, jen aby nás nikdo neslyšel.
"Chci tě slyšet."zavzdychal jsem na oplátku já.
"Ne…., pak už to nezastavím……"odpovídal mi přerývavě a nechával se uspokojovat mou rukou. Rychle jsem se k němu přiblížil a spojil naše naběhlé údy v jeden.
"Áchh…"zavzdychali jsme společně a vyhledali rty, abychom je taktéž propojili. Jen co jsme se políbili, Riku mě pokropil svým semenem a to mi stačili k tomu, abych se taktéž uspokojil.
"Naoki…"vzdychl znovu a rozpojil náš polibek.
"Bylo to nádherný…"usmál jsem se stále zastřenýma očima a jemně ho políbil na jeho narůžovělé rty. Mezitím se mi můj kamarád znovu probral a dožadoval se pozornosti.
"Naoki."oslovil mě Riku.
"Hmmm…"zavrněl jsem stále vzrušeně.
"Dnes už to stačilo…"zasmál se laškovně.
"Tak hloupej vtip jsem dlouho neslyšel."políbil jsem ho na šíji.
"To není vtip."zasmál se a vyběhl ze sprchy.
"Riku…"vyjekl jsem, jelikož za sebou zabouchl dveře.
"Pst…"dal si prst před pusu a začal si sundávat poslední věci, které jsem z něj nesundal. Poté se nahý otočil, usmál se a odebral se do ložnice.
"No počkej…"zasmál jsem se potichu, sundal ze sebe kalhoty se spodním prádlem a po vypnutí sprchy se vydal za ním.

Riku
Když jsem vyběhl z koupelny, hupsl jsem do postele a zachumlal se, jak nejvíc to šlo. Věděl jsem, že se Naoki znovu vzrušil, ale nepotřeboval jsem, aby sem vlítl pan Komui a všechno prasklo.
"Riku…."zavrněl Naoki v docela velké blízkosti.
"Hmmm…"broukl jsem a vykoukl zpod peřinky.
"Nezapomněls na něco…"zasmál se, vklouzl za mnou a natiskl se na mě ještě vzrušeným údem.
"Myslím, že ne…"usmál jsem se a odtáhl se od něj.
"Ty si ale…"zabručel a natiskl se zase na mě.
"Jen spinkej…."zasmál jsem se potichu, líbl ho na rty a zachumlal se k němu.
"Hmm…"zabručel a bez řečí si mě přitáhl víc k sobě. Jen co tak udělal, usnul jsem bezesným spánkem.

Naoki
Jen co Riku usnul, opustil jsem pokoj, protože se už nedalo vydržet to pnutí, který jsem cítil. Rychle jsem zalezl do sprchy a pár tahy se v ní znovu udělal. Poté jsem se opláchl, jsem se vrátil k Rikovi do postele.
……..
Druhý den ráno mě vzbudil Manabu. Bylo štěstí, že nekomentoval to, že ležím s Rikim v posteli jinak bych mu něco peprného řekl.
"Řekni kuchařce, ať připraví snídani pro dva."usmál jsem se a pohladila přitom Rika po vlasech.
"Ano pane."poklonil se Manabu a odešel.
"Zlatíčko, vstáváme…."usmál jsem se a políbil ho lehce na jeho rtíky.
"Hmmm…"zabručel a nenechal se nijak rušit ze spánku.
"Ale no tak…."zabloudil se rukama po jeho těle a nadzvedl si přikrývku, abych na něj měl lepší přístup.
"Hm…"zavrněl a pootevřel přitom malinko rtíky. Na nic jsem nečekal a políbil ho na ty rty, co se mi tak nabízeli.
"Háhhh…."tichounce vzdychl a tak jak mu to dovolovalo jeho podvědomí, mi odpovídal na doteky. Pomalu jsem přemístil své prstíky k jeho údu, když v tom se probral.
"Naoki?"nechápavě na mě pohlédl a pak na činnost, kterou provozuju bez jeho svolení."
"Naoki!"zavrčel následně a hodil po mě polštář, který měl zrovna vedle hlavy.
"Zlatíčko, já ti to vysvětlím…."usmál jsem se hraně a chytal věci, který na mě lítali.
"Co se tady děje!"zařval někdo za dveřmi, který se v ten moment rozletěly. Takovou rychlost jakou se Riku schoval pod peřinu ke mně, jste neviděli.
"Ale nic, jen jsem se probudil…"zívl jsem si naoko.
"A to musíš dělat takovej bordel! Nejsi malej kluk!"zavrčel můj otec.
"Hmm…"zabručel jsem, páč nemám ve zvyku, že mi někdo káže. Jak přišel tak i odešel.
"Už můžeš vylézt…"usmál jsem se na Rika, který mi momentálně ležel na klíně.
"Byla to jen sranda…."usmál jsem se znovu a sledoval jeho nafouklí obličej.
"Pěkně blbá sranda…."zabručel a uhnul pohledem.
"Mě se líbila."zasmál jsem se a pomohl mu posadit.
"Vaše snídaně pane."vešel dovnitř Manabu se snídaní a přivezl nám jí k posteli.
"Dnes musíte…."
"Vše zruš!"poručil jsem mu, ještě předtím než začal vyjmenovávat vše, co mám dnes na programu.
"Vše?"otázal se znovu.
"Neslyšels?"odpověděl jsem na otázku otázkou.
"Mám na práci důležitější věci."usmál jsem se a podíval se přitom na Rika, který momentálně jedl.
"Dobře…."pochopil Manabu a s úklonou odešel.
………………………
"Tak jak?"otázal jsem se Rika.
"Cho?"zeptal se s plnou pusou.
"Vymyslel si nějaký plán na naši pomstu?"
"Hmmm…., ne. Nijak jsem nad tím neuvažoval."řekl a dal si do pusy další kus vajíčka.
"To je zlý. Napadlo mě akorát něco psychického, ale to by bylo až moc."povzdechl jsem si.
"Snad nemyslíš nefingovat tvoji smrt?"
"No…."pousmál jsem se.
"Tak to jedině přes mou mrtvolu. Chceš ho jenom potrestat a ne ho zabít."
"Já vím…."zabručel jsem a napil se ranní kávy.
"Tak mu můžeme jenom dělat naschvály…., sice to je až moc dětinský, ale co."usmál jsem se.
"Hmmm…taky možnost."přikývl Riku a zazvonil na zvoneček, kterým se přivolává služebnictvo. Jen co tak učinil, do pokoje vstoupil Manabu s otázkou co bysme potřebovali.
"Potřebovali bysme dnešní plán Naokiho otce."řekl Riku.
"Jo a tak aby o tom Saki nevěděl!"zdůraznil jsem. Nepotřeboval jsem, aby zjistil jeho sekretář, že se mu Manabu hrabe ve věcech.
"Ano pane."poklonil se znovu a odešel.
"A my zatím…."nechal jsem větu nedokončenou a vrhl se na Rikovo rty. No co. Neviděli jsme se už moc dlouho.

Sasaki
Ode dne kdy Riku odletěl, uplynulo už několik dní. Ještě se mi neozval a tak jsem nevěděl, zda je v pořádku či ne. Doufám tedy, že se mu nic nestalo. Já a Inari jsme zatím chodili na výlety a do baru Aka-neko. Kimiho vtípkům se směji ještě teď, když si na ně vzpomenu.
"Sasaki?"zavolal na mě Inari zezdola.
"Ano…."zavolal jsem nazpátek a odsunul se od svého počítače.
"Co si dáš k jídlu?"zeptal se.
"Kimchi…."zavolal jsem nazpátky a projížděl přitom net.
"Už zase?"otázal se u dveří, přešel ke mně a políbil mě na rameno.
"Zase…"vyplázl jsem jazyk.
"Mě jednou zabiješ."usmál se. "Co děláš?"otázal se následně.
"Ale, jenom tak brouzdám netem."
"Co kdybychom dneska někam jeli?"otázal jsem se hned následně a zadíval se mu do očí.
"Jsem moc utahanej…"povzdechl si Inari a sedl si mi přitom na klín.
"Tak chceš něco hrát?"otázal jsem se následně. "Kámoš si koupil nového Play Stationa."
"Hmmm…dobře, ještě jsem ho nehrál."usmál se a seskočil z mého klína.
"Tak já mu brnku."usmál jsem se znovu a popadl mobila.
"Dobře, že přijdem po obědě."zavolal Inari a odešel z pokoje.
…….
Když jsem zavolal Wakimu zjistil jsem, že má čas a tak jsme se k němu po obídku nastěhovali.
"Jo, kdo je tady king?"zasmál jsem se, když jsem vyhrával.
"Samozřejmě že já!"zařval Waki a vrhl se taktéž na hru.
"Hele….., vím, že si fandíte, ale všichni dobře víte, že nejlepší sem tu já."ozval se za námi Inari a hned na to se sklátil na zem, protože jsme ho s Wakim smetli a začali se po něm válet.
"Kdo si dá chipsy?"ozvala se nad námi Inkarin.
"Já si dám Kar…."usmál se na ni Waki a chňapl po chipsech.
"Vy mi ho tu kazíte."zahudrovala na nás a pomohla Wakimu vstát.
"Inkarin, jak bysme ti ho mohli zkazit, když už je….."zasmál jsem se a začal se bránit, jelikož po mě začala něčím házet.
"Crrr…"zazvonil zvonek a Waki se k němu vrhl.
"Kdo je?"otázal se i když věděl kdo to je.
"Kdo asi. Včelka Mája…"zasmál se někdo za dveřmi.
"Waki….už mu otevři…."
"Hej kámo, to jste začali beze mě?!"ozval se jen, co se dveře otevřeli.
"Hej Rido….jsme mysleli, že tu zakořeníme, než dorazíš."zasmál se Waki a pustil našeho kámoše dovnitř.
"Rido tohle je Inari."usmál jsem se.
"Čau, bezva háro."poplácal Inariho po zádech a prošel do kuchyně.
"Inkari naliješ mi Sake."řekl spíš, nežli se otázal.
"Ne, vždyť už teď vypadáš, že tě přejel parní válec!"
"Nebuď protivná…."zabručel.
"Ježiš tak jen trošku."
"Si zlatíčko…."
"Hele nesváděj mi tu moji holku."
"Sorry…"zasmál se a dal se taktéž do hry.
…………….

Celej den jsme se bavili u Wakiho doma a až večer se rozloučili. S mámou jsem byl domluvenej, že spím u Inariho a tak jsme se vydali rovnou k němu.
Když jsme přišli k Inarimu pomohli jsme jeho mámě dát spát malý. Poté co usnuli jsme se šli ještě najíst a pak si pustili telku a koukali na film, co právě začínal.
"Nebudeš se bát?"otázal jsem se Inariho.
"Když budeš furt se mnou…."usmál se a zavrtal se mi do náruče.
"Hmmm…., to si nechám líbit."usmál jsem se a propletl s ním prsty.

Dodatek autora:: 

Tak jo zase se spožděním, ale přeci jenom xD.....sem nějak neměla nápad jak to napsat tak aby to nebylo jako přímo.....no nic to bych vám řekla až byste si to přečetli jinak budete vědět co se stane Smile
Jinak takhle kapče je převážně o tom jednom a tom samém...dalo by se říct. Vůbec to děj nepošouplo dopředu ale to nevadí. Pro milovníky Sasakiho a Inariho....už jsem napsala i něco co se děje zrovna u nich Smile

PS: Bacha na omezení +18 xD

4.894735
Průměr: 4.9 (19 hlasů)