Loveless - drabbles

Fandom: Loveless (manga)
Pairing: Soubi/Kio, mezi řádky též Seimei/Soubi
Varování: náznakový slash a nějaké to neslušné slovo
Přístupnost: 12+
Poznámka: Už dlouho jsem v hlavě řešila Soubiho indiferentní vztah ke Kiovi, který dělá všechno proto, aby si získal jeho důvěru, a nakonec ji získá v uvozovkách svým tělem. Nechápejte mě špatně, mám ráda Yun Kougu, protože její mangy udržují rovnováhu mezi dobrou kresbou a relativně dobrým příběhem, ale ani ona není s to vybřednout z typicky japonské povrchnosti, pro kterou je forma nadřazena obsahu...

PŘÍTEL

Nová škola, noví lidé - žádní fighteři - jen obyčejní bezvýznamní mravenci pachtící se za svými záležitostmi, všudypřítomný pach barev a Soubiho první privát. Až se mu do cesty postavil rozcuchaný mladík s brýlemi. "Ahoj, já jsem Kaidou Kio, ale můžeš mi říkat jen Kio."
"Proč bych měl?"
"Protože...," zaváhal Kio, "to je obvyklý postup, když se lidé chtějí spřátelit."
"Přišel jsem na tuhle školu, abych maloval, ne abych vyhledával přátele," řekl chladně Soubi.

"Každý někdy potřebuje přátele," namítl Kio.
"Já ne." A byla to pravda. V té době měl Seimeiho, který mu vyplňoval celý myslitelný svět a nic mimo něj ho nezajímalo. Měl svého sacrifice, kterému bezvýhradně patřil, a jakákoli další osoba byl jen narušitel zvenčí. A tenhle mu navíc nabídl lízátko. Opravdu o něj nestál...
Jen shodou náhod skončili ve stejném kruhu.

"Nemám zájem. Ale rád bych tě někdy namaloval..."
"Fajn," roztáhl Kio ústa v širokém úsměvu.
"...Což ale neznamená, že s tebou chci něco mít."
"Jasně že ne," potvrdil horlivě Kio a začal se svlékat.

"To tetování...," poznamenal Soubi a hlas mu najednou odumřel.
"Líbí se ti?"

Krátké zaváhání, a pak se Soubi dotkl Kiových zad. "...Je nádherné."

Už neprotestoval, když mu spolužák svlékl košili a zlehka přejel po jizvách, které mu způsobil ten hajzl Seimei. Škoda, že před Soubim o něm Kio tak nesměl mluvit. Nemluvil přitom vůbec. Tajil dech, protože takovou příležitost znovu nedostane. Stejně to nestačilo, aby se z té zombie stal zase člověk, ale Kio to musel zkusit.

Nikdy Soubiho zcela nepřetáhl na svou stranu, pokud nepočítal tahání ho z průšvihů, ale jedno malé vítězství Kio přece jen zaznamenal: od té doby, co spolužák viděl jeho tetování, od něj strpěl oslovení Sou-chan.

Konec

-------------

Fandom: Loveless (manga, 8. svazek)
Pairing: Ritsu/Soubi (minulý), Ritsuka/Soubi (současný), Ritsu/Nagisa (hypotetický, resp. Nagisa by moc chtěla)- aneb co všechno se dá nacpat do jedné mikropovídky.
Přístupnost: 12+ (pro tu atmosféru a několik vulgárních slovíček)
Betaread: Nifredil
Poznámka: vychází z myšlenky, zda je pro Soubiho podstatnější příkaz nebo osoba, která jej vydává. A jelikož drabbly obvykle na prvním nápadu fungují, nechala jsem to tak. Podstatné pro yaoi-fanynky je, že se povídka vrací ke vztahu prvního z uvedených párů (Ritsu/Soubi). Zřejmě už mi nikdo neuvěří, že Ritsu-sensei je moje oblíbená postava, ale opravdu to tak je. I když je hajzl. Pokud jste nečetli mangu aspoň do 8. svazku, asi vám to nic neřekne...Jo, a asi si to neužijete, pokud neznáte 8.svazek mangy, nebo pokud alespoň nevíte, co se v ní senseiovi stalo. "SPOILERS!"

JAKO PES

„Neumírej!“
„Ještě jsem tady,“ zavrčel. „...Zavolej Soubi-kuna.“
„Sklapni, idiote!“ A šla. Chodby Shichiseiské školy jí nikdy nebyly delší...

„Běž za Ritsuem, shání se po tobě.“
„Ne.“
„Tvoje mínění je mi ukradené! Je zraněný!!“ vyhrkla Nagisa.
„Byl to tvůj sensei,“ řekl Ritsuka. „Jdi k němu.“
„Je to …rozkaz?“

„Soubi-kune, konečně...“
„Nepřišel jsem kvůli tobě.“
Byl byl ho probodl očima, kdyby... kdyby... „Musíš najít Seimei-kuna...“
„Já ...nemůžu.“
„Mám rozkázat?!“
Soubi se schoval za svými vlasy.
„Tobě je přece jedno, koho poslechneš,“ vysmíval se mu sensei, „...hlavně když máš svého pána. Pamatuji si, jaks žadonil o to, abych se jím stal já... A nenamlouvej si, že slabost pro tebe mě zastaví. Zajímáš mě stejně málo jako ona. A teď jdi!“
Nagisinu vzteklou odpověď nešlo přeslechnout.

„Co je? Takhle jsi mě přece vždycky chtěla mít, ne?“ ozval se, když ozvěna Soubiho kroků utichla.
Nagisa mlčky polykala slzy.
„Vždycky věrná,“ usmíval se Ritsu a hladil ji po hlavě. „Jako pes.“

Konec

-------------

Fandom: Loveless
Postavy: Nagisa-sensei (pointa mi nedovoluje zmínit ty ostatní)
Na přání: Nifredil
Přístupnost: Neomezená
Poznámka: Ano, plně si uvědomuji nablblost názvu, ale jiný mě prostě nenapadl... Původní pracovní název této mikrofanfikce byl totiž Drabble pro pomalé bety a povídka byla jedné konkrétní betě i věnována. Jmenuje se Nifredil.
Povídka je tak trochu výjimkou mezi mými ostatními Loveless fanfikcemi, ale... "SPOILERS!" Wink

RŮŽOVÉ STŘEPY

Už zas to nesmyslné čekání. Jak ho nenávidí. Posté se podívat na telefon, posté zkontrolovat bezchybnost svého make-upu... Nepřijde.

Zatímco ona tu trčí a trapně čeká na osobu, pro kterou je jenom zbytečnou zacházkou, očekávaná návštěva si nejspíš někde užívá se svým „zázračným“ milencem. Proč si ksakru nenajde někoho přiměřeně svému věku?

Taky už nejsi nejmladší, drahoušku, ušklíbne se, pohrávajíc si nervózně s telefonem.

Nepřijde. Kčertu s hrdostí! Co když se něco stalo?
Netrpělivě vycvaká číslo.

„Ahoj, vaše Avon-lady momentálně není doma, ale můžete zanechat vzkaz...“ Hlas zachovalé čtyřicátnice nestačí domluvit a v Nagisině záchvatu vzteku se roztříští o stěnu.

Konec

P.S.: Ten telefon byl růžový.

------------------------------