SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Sirotčinec-kapitola 1.

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Momentálně se nacházíme ve Wammyho domově. V jednou z bytů. Žije tam našich pět přátel. Ryuzaki, Matt, Mello, Near a Kat(=postava vymyšlená pro oživení příběhu).
Je ráno, něco kolem půl osmé a v bytečku začíná být konečně živo. No, živo...

Těla dvou chlapců ležících v objetí zpozorovali něčí oči. Chlapci spokojeně podřimovali, ale jejich pozorovatel spokojen nebyl. Dusil v sobě vztek a nenávist vůči jednomu a lásku vůči druhému. Musí. Musí je od sebe nějak dostat. Ale jak?
"Neare," ozvala se Ryuzakiho hlas, "co děláš za těmi dveřmi?"
"Ale nic," odvětil a odešel do svého pokoje.

V obývacím pokoji

Ryuzaki

Seděl jsem u notebooku a v ruce držel talířek s dortem. V hlavě se mi honily všelijaké myšlenky. Nedávalo mi to smysl. A hlavně nevím jak to udělat. Možná bych mohl…"Nad čím přemýšlíš?" hnědovlasá dívka mě vytrhla z mého světa a přistoupila ke mě.
"Nevím. Pořád mi to nedává smysl, Katty," odpověděl jsem smutně. Katty si musela všimnout čistého zoufalství v mích očích.
"Nechceš s něčím pomoct?"
"Není s čím. Leda tak, že by ses dokázala napojit na centrální počítač francouzské firmy, která má jedno z nejmodernějších a nejlepších zabezpečení v Evropě. A to je teda pěkný oříšek. Už jsem nad tím strávil pomalu celý den a nic."
"Ale," odvětila, "to mě u tebe dost překvapuje. Pučíš mi počítač?"
"Na co?" otázal jsem se udiveně.
"Nechtěl jsi snad nabourat jejich hlavní počítač? Ty si snad myslíš, že jsem tu pro nic za nic? Řekni mi název té firmy." Rychle drapla můj počítač a sedla si na zem.
Následujících pár minut stačilo k tomu, aby se Kat dostala přes různá hesla a zabezpečení do počítače vzdáleného necelých 500 kilometrů. Obdiv byl na místě.

Pokoj Mella a Metta (M+M pokoj)

Mello

"Matte?" pomalu jsem projel rukou vlasy svého přítele, "jsi vzhůru?"
Neodpověděl. Matt stále ještě spal. Byl tak roztomilý. Pomalu jsem se posadil na postel a zadíval se oknem ven. Světle hnědý závěs slabě propouštěl ranní paprsky slunce. Moje myšlenky zabloudily k včerejší noci. Byl jsem šťastný. Moc šťastný.
"Mihaeli, spíš?" ozval se Matt.
"Ne-e." odpovím a letmo ho políbím na rty. Pousmál se, přitáhl si mě k sobě a políbil. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli.
"Dneska je úterý, že jo?"
"Jasně, je dneska nějaký zvláštní den?"
"No ani ne" zamyslel se Matt, " jenom myslím, že Near jde odpoledne, asi od dvou do šesti, jde hrát šachy s Kevinem. Kattie ta jde ven se svým klukem a L zase pro změnu bude vyšetřovat nahoře u Watariho. Takže budeme mít celý odpoledne volno."
"A budeme mít čas sami na sebe!" na rtech se mi objevil úsměv.
"Matte? Mello? Jste už vzhůru?"
" Jo jsme. Co potřebuješ Katty?"
"Ale já nic. L se ptal, jestli budete snídat. A vůbec, můžu dovnitř?"
"No," pohlédl jsem na Matta, který slabě přikývl, "jo jasně."
Katty pomalu otevřela dveře a s údivem na nás koukala. Rychle za sebou zavřela dveře. Sedla si na židli u stolu a slabě se usmála.
"Čemu se směješ?" otázal se Matt.
"Ničemu," znovu se usmála.
"Kecáš!" smál jsem se a hodil po ní polštář.
"Nech mě," hodila po mě zpátky a dodala, " popravdě jsem si myslela, že vás takhle jednou najdu."
"Myslela?" vyhrkli jsme oba najednou.
"Na vás to šlo dost poznat. Pořád jste se po sobě koukali."
"A tobě to nevadí?" ozval se Matt. Kat se zadívala do země. Nakonec zvedla hlavu a s milým úsměvem povídá:
"A proč by mělo?"
"Protože jsem oba kluci?" opáčil se Matt.
"A ve vztahu snad nezaleží na tom, jestli jste oba kluci nebo snad ano?"
Kat se zvedla a namířila si to ke dveřím.
"Budete tedy snídat? Jsou palačinky s čokoládou."
"Jé, palačinky!"
"Jé, čokoláda!"
"Tak jsi pospěšte." Zabouchla za sebou dveře a evidentně šla do svého pokoje.

Pokoj Katty a Neara (pokoj K+N)

Katty

Near seděl na své posteli a hrál si s maňásky.
"Jsi jak malý dítě," neopustila jsem si poznámku.
"Nech si ty tvoje keci pro sebe," prsknul. Stoupala jsem si na židli a z nejvyšší poličky v pokoji sundala krabici s lízátky.(Měla jsem ji tam schovanou, aby mi je Ryuzaky nesnědl. xD)
Jedno jsem si vyndala a zbytek zase pracně schovala, dřepla si na postel a koukla se na svého bratránka.
"Kat, potřebuji, abys mi pomohla?"
"A s čím?"
"Tobě se líbí Matt, viď?"
"To nepopírám,"opáčila jsem, ale dávám si pozor. Near má něco v plánu.
"A chtěla by jsi mít Matta jenom pro sebe?"
V tu chvíli ve mně hrklo. To je zmetek. Zajímalo by mě, co to má znamenat.
"No.."
"Takže s tebou můžu počítat," usoudil Near. Ale to už jsem se neudržela.
"Ne, to teda nemůžeš!" vylítla jsem, " já jim jejich vztah ničit nehodlám. A něco ti povím. Oba dva ty kluci se ke mě vždycky chovali líp jak ty! Nemuseli něco po mě chtít, aby si se mnou začali povídat jako ty. Jenom když ode mě něco potřebuješ, tak přilezeš. Dělá se mi z tebe blbě."
Vstala jsem a odebrala se ke dveřím. Near jenom omámeně seděl a koukal. Už mnohokrát jsme se spolu chytli, ale nikdy jsem mu nic nevyčetla. Ještě jsem se zastavila a dodala:
" Nechápu jak mi dva můžeme být příbuzný. Někdy mám pocit, že to je jenom blbá náhoda, že jsme bratranec a sestřenice"
Bouchla jsem dveřmi. A Near zůstal v pokoji sám.

Matt

"Matte?!?" ozvalo se z kuchyně.
"Hm?"
"Pohni!" křikla Kat. Otevřel jsem dveře pokoje a zahlédl jsem, jak vzduchem proletěla palačinka a v zápětí přistála na talíři. Pomalu jsem se loudal ke své židli u velkého kulatého stolu.
Moje tělo bylo celé rozlámané. Měl jsem co dělat, abych vůbec vylezl z postele.
Cítil jsem na sobě pohled mé ,drahé´kamarádky. Sotva jsem si sedl, slabě jsem sykl. Katty se ušklíbla.
"Héj!"
"Co je?" ptá se.
"Nesměj se! Chtěl bych vidět tebe!"
"Já jaksi nejsem kluk," směje se mi.
"Víš, že to je jedno!"
"Vím. S čím chceš ty palačinky?"
"S javorovým sirupem."
"Okay," položila přede mne talíř s hromadou palačinek zalité mým oblíbeným sirupem.
"Díky, co se týče vaření, jsi úžasná.“
"Zas to nepřeháněj. Víš, že nerada vařím."
"Ale stejně vaříš nejlíp ze všech lidí, který znám."
"Dneska nejsem na oběd doma, takže asi bude vařit Ryuzaki," změnila najednou téma.
"Kam zase jdeš?" zají má se Mello.
"K Tomovi."
"Tě pozval on nebo jeho máma?"
"Vlastně jeho táta," zamyslela se, "chce prý vědět jak vypadám."
"Jo jasně,to známe" tlemí se Mello
"Mello! Ty hajzle!"
"Je se nečil."
"Já jsem v klidu," říká potichu a odchází z místnost.
"Hele, Mello, asi si jí fakt naštval…"
"Ne, to ne. Ona není jedna z těch urážlivých lidí. Uvidíš to bude v pohodě."
"Jen aby," mírně jsem ho šťouchl loktem.
"Ahoj kluci," zdraví nás důvěrně známí hlas.pozdrav jsme samozřejmě hned oplatili. L si sedl naproti nim ke stolu. Chvíli se zapřemýšlel a pak povídá:
"Kde je Katty?"
"Šla si asi vybrat nějaký oblečení…" odpovídá Mello v zápětí.
"Ona někam jde?"
"Jo. Prý k tomu jejímu na oběd."
"Proč mi nic neřekla?"
Jenom jsme pokrčily rameny.
"Fajn. Tak budu vařit já."
"Jo, to bys měl," utrousil Near stojící mezi dveřmi pokoje, " já vařil včera."
Near s Kat, která právě mířila do koupelny, si vyměnili nenávistné pohledy.

…Víte, čas pomalu, ale jistě utíká. Kat už je dávno se svým přítelem. Ryuzaky je u Watariho a Near pomalu taky odchází hrát šachy… Nakonec jsou Mello s Mattem doma sami…

Zbytek příště =oD

Dodatek autora:: 

Ahojky!!! mám tu pro Vás jeden dílek z mojí povídky, kterou mám na svým blogu, ale nevěděla jsem jestli jí sem mám dát nebo ne. Nakonec mě do toho trochu popostrčila kámoška, tak je to tu máte...Budu ráda za všechny komentáře(ať už budou pozitivní nebo negativní). Přeju pěkný čtení =o))
Je tam ještě pár vymyšlených postav... jenom pro info=oD
P.S.: Trošku jsem to upravila... do stylu ve kretým se mi píše líp. Smile)

4.727275
Průměr: 4.7 (11 hlasů)