Každý máme své dny, kdy si říkáme, že kdybychom zůstali v posteli, udělali bychom lépe, jenže bohužel tak to nefunguje. Nevíme, co nás toho dne čeká, když vstáváme. Musíme vstát, protože nás mohou potkat, ale i věci dobré.
Mnohdy když se díváme na druhé, nemáme ponětí, kolik takových dnů je potkalo a jak skutečně zlé byly. Za mírnou laskavou povahou a sladkým hřejivým úsměvem se může skrývat bolest a utrpení, protože to co nás činí soucitnými a laskavými k druhým, není jen výchova a to, že teď se máme dobře, ale i to, že předtím jsme se dobře nemněli a víme, jaké to je.

Ach ano a poslední díl...

Příště má slovo Rossi...

Příští díl má na starosti Garcia...