SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




↓Upside Down↑ - Kapitola 15.

Kamiya podal svoji bundu modrovlasé dívce za pultem a otráveně se podíval na hodinky. „Jestli čekáš na lidi od Aloners, tak ti už jsou nahoře,“ oznámila mu šatnářka a podala mu číslo, pod které jeho bundu pověsila. Kamiya ale zavrtěl hlavou.
„Čekám na bratrance, který podle všeho neumí hodiny.“
Dívka přikývla a opřel se lokty o pult. „Jste ve městě noví?“ zeptala se. Z horního patra duněla hudba a i tady viděl odlesky stroboskopických světel.
„Jak jsi to poznala?“
„Protože i když je v Tamayori spousta klubů, Aloners chodí jenom sem a tebe jsem tady začala vídat až nedávno.“
„Třeba jsem předtím chodil do jiného klubu,“ opáčil Kamiya.
„Proto se ptám, jestli jsi tady nový. Kdybys mi odpověděl, tak bych se zeptala, do jakého jsi chodil,“ usmála se modrovláska a natáhla se pro bundy nově příchozích hostů. Kamiya se znovu podíval na hodinky.
„Jo, dalo by se říct, že jsem tu nový,“ přikývl.
„A ten tvůj kamarád?“
Kamiya se nechápavě zamračil.
„Ten blonďák. Vždycky vás tu vidím spolu.“
„Jo, to je možné,“ povzdechl si.
„Mimochodem, já jsem Aoi.“
„Už ses narodila s modrými vlasy narodila a pojmenovali tě podle nich Aoi nebo ses obarvila, aby se tě přesně na tohle lidi mohli ptát? Kamiya.“
„Těší mě. A to druhé.“
Konečně se ve dveřích objevil Eiichirou. Kamiya ho přivítal pohlavkem a zatímco si jeho bratranec odkládal bundu, bez přestání peskoval, že má dvacet minut zpoždění.
„Nemusel jsi na mě čekat,“ pokrčil rameny Eiichirou.
„Co bych to byl za bratrance?“
„Je mi jedenadvacet, Kamiyo. Můžu pít, řídit i volit. Myslím, že návštěvu diskotéky bych zvládl,“ ušklíbl se Eiichirou a poplácal Kamiyu po rameni, zatímco stoupali po schodech. Sotva vešli dovnitř, zamířili k baru, koupili si pití a vydali se hledat ostatní. Toho večera nešlo tak úplně o Aloners, jako spíš o Kdokoliv bude mít chuť jít s námi, protože to navrhla Erika, která se skutečně na jednu zkoušku přišla podívat. Byla několikrát nazvaná zrádkyní, ale nakonec Aloners souhlasili. Toho využil i Eiichirou, který to viděl jako příležitost, jak se znovu vidět s Kyouko. Tvrdil, že to tak není, ale Kamiya mu viděl až do žaludku.

Tsubaki toho večera moc nemluvil. Beze slova pozoroval Uedu, který se pokoušel udržet konverzaci s Asano, v čemž mu ovšem bránila Erika a Lee Moon, kteří se do hovoru v jednom kuse pletli. Během večera se víc a víc mračil, paže založené na hrudi.
Kamiya si toho samozřejmě nemohl nevšimnout. Vrtalo mu to hlavou, ale vydržel až do půlnoci, kdy se zvedl a chytil Tsubakiho za rukáv, aby šel s ním.
„Co se děje?“ zeptal se, když poodešli do rohu. „Celý večer se tváříš, jako kdyby ti někdo hodil hračky do kanálu.“
Nebešťan si začal s hrát s řetízkem na krku a chvíli pozoroval stroboskopická světla na stropě, než odpověděl. „Ueda by neměl být s Asano.“
Kamiya se zmateně zamračil. „Co prosím? Asi jsem se kvůli té hudbě přeslechl, ale mám pocit, že jsi řekl, že by Ueda neměl být s Asano,“ zasmál se nervózně.
Tsubaki přikývl.
„Děláš si srandu? Víš vůbec, proč tady jsme? Abychom je dali dohromady!“ Kamiya si promnul spánky.
„Já vím. Ale dneska jsem o tom přemýšlel a nemyslím si, že by měli být spolu.“
„Zbláznil ses?!“
„Myslím to vážně!“
Kamiya cítil, jak se v něm zvedá žluč. Co zase tentokrát? To se každý druhý den na téhle misi musí stát něco takového? Jako kdyby nestačilo, že musí pracovat spolu, teď si Tsubaki vymyslí, že to vlastně dělat vůbec nechce.
„Musíš to vidět i ty sám… hej, co děláš?“ Kamiya Tsubakiho chytil za zápěstí a vyšel ke schodišti. Protáhl ho skrz několik skupinek přiopilých puberťáků a zamířil do přízemí. Minuli pult, za nímž stála Aoi, a vyšli na ulici. Do tváře je udeřil studený noční vzduch.
Kamiya Tsubakiho přirazil zády ke zdi. Ruce mu při tom třásly a on si vážně nebyl jistý, jestli se udrží, aby nebešťanovi jednu nevrazil. Možná dvě, když už v tom bude.
„Co máš za problém? Tuhle misi dokončíme tak, že dáme Uedu a Asano dohromady. Nedělej to složitější, než to je, od toho je tady Muramasa!“ obořil se na něj, protože během minutové cesty dolů se v něm stihl nakumulovat dlouho potlačovaný vztek.
Tsubaki si odfrkl a Kamiyovo ruce odstrčil. „Ty to prostě nechceš vidět!“
„Není tu co vidět!“
„Ne, ty nechceš vidět to, že Asano není řešení! Máš pořád pocit, že když Ueda skončí s Asano, tak vyhraješ ty, protože jsi jí měl na starost jako první!“ Tsubaki si rozčileně odhrnul vlasy z čela.
„Cíl téhle mise je…“
„…zajistit Uedovi happy end! Nová mise nespočívá v tom, dát ho dohromady s Asano! Má být spokojený!“ rozkřikl se Tsubaki, ale nikdo se po nich ani neotočil.
„On ale chce být s Asano! Potom bude spokojený!“
„Jen si myslí, že to chce! Otevři oči, Haizari. Mezi nimi to prostě nefunguje. Nejsou schopni se ani pořádně bavit bez toho, aby se Ueda zakloktával. Přenes se přes to, že Asano byla subjektem tvojí první mise! Ano, můžeme je k sobě násilím přitlačit, věřím, že bychom to zvládli, ale jak dlouho by to vydrželo?!“
Kamiya se chtěl otočit, ale Tsubaki k němu přistoupil a téměř surově ho chytil za rameno. „Jsi ochotný tuhle misi splnit s tím, že se to po dvou týdnech rozpadne?!“
„I kdyby, co je nám po tom, svoji část bychom splnili! Udržet si ji, to už je Uedova starost.“
„A budeš mít z té mise dobrý pocit, když se to stane? Tvoje první mise, hm? Představoval sis, že dopadne takhle?“ Tsubaki ho stále držel za rameno a zarýval mu prsty do košile, jako kdyby se přemáhal, aby Kamiyu neudeřil.
„Není to spíš tím, že ses pořád nevypořádal s tím, že Maaya je mimo hru?“
Tsubaki se hořce zasmál. „To je přesně to, o čem mluvím! Nelíbí se mi to o nic víc, než tobě, ale musíme spolupracovat, Haizari! Tak sakra spolkni svoji hrdost a uvědom si to!“
„Já?! Já mám polykat hrdost? Já nejsem ten, kdo se celou dobu tváří, jako kdyby všechno na tomhle světě bylo pod moji úroveň!“ Kamiya chytil Tsubakiho za zápěstí a odtáhl si jeho dlaň z ramene, ale nepouštěl ho.
Stáli naproti sobě a ztěžka oddechovali, přemáhajíc chuť toho druhého na místě uškrtit.
„Já jen říkám, že možná Asano není řešení,“ zopakoval znovu Tsubaki a upíral jasně modrý pohled, teď trochu zmatněný slabým světlem pouličních lamp, Kamiyovi do očí. Pekelník trhnul Tsubakiho zápěstím blíž k sobě, takže najednou stáli tělo na tělo a jejich tváře dělilo jen několik centimetrů.
„Sám jsi řekl, že máme spolupracovat,“ řekl Kamiya nebezpečně tichým hlasem, „takže nemáš právo o tom rozhodovat sám!“
Tsubaki se přerývavě nadechl a sevřel ruku, jejíž zápěstí Kamiya stále držel, v pěst. „Kdybys byl ochotný poslouchat, možná bychom se mohli na něčem dohodnout! Děláme kvůli téhle misi první poslední! Bydlíme spolu, plánujeme každou kravinu, sakra, předstíráme, že spolu chodíme a ty nejsi ochotný se alespoň zamyslet, jestli náhodou nemám pravdu! Protože to by tvoje ego nesneslo, co?! Kdybych měl pravdu!“ Tsubaki sklouzl očima ke Kamiyovo rtům.
„Tohle si o mě myslíš?“ Kamiya od sebe Tsubakiho znovu odstrčil. Ten od něj o několik kroků couvl a promnul si zápěstí, za které ho Kamiya držel.
„Myslím si o tobě spoustu věcí, ale tahle je jedna z těch lepších,“ odfrkl si.
„Já o tobě taky nemám zrovna nejlepší mínění.“
„To je mi upřímně někde. Mně jde jen o to tuhle misi dodělat s klidným svědomím!“
Kamiya frustrovaně potřásl hlavou. „Ueda si rozhodne, co je pro něj nejlepší!“
„Vždyť on si není schopný ani vybrat kafe k kavárně, jak může rozhodovat o něčem jako je tohle?“ vyštěkl Tsubaki a když k němu Kamiya vykročil, reflexivně ucouvl.
„My plníme pokyny!“
„No jistě, najednou si budeme hrát na pana vzorného!“ Tsubaki ho chytil za přední díl košile a Kamiya znovu pocítil touhu Tsubakiho něčím udeřit po hlavě.
„Víš co, Taiyourene, vlez mi na záda!“
„Už sakra zmlkni!“
A najednou Kamiya Tsubakiho znovu tlačil na zeď, tentokrát ale z úplně jiného důvodu než předtím. Stejně jako u jejich prvního polibku se ani teď nedalo určit, kdo to začal, jisté ale bylo, že to bylo z čisté frustrace.
Tsubaki stále svíral Kamiyovu košili a prsty druhé ruky mu zaryl do zátylku. Kamiya se jednou rukou musel opírat o zeď nad Tsubakiho hlavou, zatímco druhou mu zapřel zadní stranu krku.
Byl to téměř surový polibek a měl jediný důvod. Nemohli se zabít a když vymýšleli náhradní řešení, tohle jim přišlo na mysl jako první.
Kamiya se přerývavě nadechl a znovu Tsubakiho políbil. Po chvíli levou dlaní sklouzl z jeho krku až k dolnímu lemu jeho trika, za nějž si ho přitáhl k sobě. Tsubaki naklonil hlavu na stranu a sevřel v dlani hrst Kamiyovo vlasů, jako kdyby mu chtěl naznačit, že nad tím má stejnou kontrolu jako on.
„No tak, kluci, tohle si nechte na doma!“ zavolal na ně Remyuu, který zrovna vyšel z Vikinga a zapaloval si cigaretu. Tsubaki od sebe Kamiyu okamžitě odstrčil, přičemž Kamiya současně o několik kroků ucouvl.
„Měli bychom jít nahoru,“ řekl Tsubaki trochu zadýchaně a urovnal si triko, jako kdyby se nic nestalo.
„To bychom měli.“

Z Vikinga se dostali až v půl třetí. Během celého večera se ani slovem nezmínili o tom, co se mezi nimi stalo. Vlastně se ani slovem nezmínili o ničem. Zarytě mlčeli i cestou domů, což naštěstí nevadilo, protože to za ně vzal Remyuu vyprávějící nějakou historku.
Když se s ním rozloučili, zamířili temnými ulicemi domů. Ani se na sebe nepodívali.
Mlčky vyjeli výtahem až do osmého patra. Kamiya byl o krok napřed, proto odemkl a vešel dovnitř jako první. Tsubaki vešel za ním, přibouchl za sebou dveře a zajistil je řetízkem. Sotva se otočil, chytil Kamiya jeho tvář do dlaní a hladově ho políbil.
Tsubaki se překotně vymotal z kabátu a chytil lemy Kamiyovi kožené bundy, aby mu pomohl udělat totéž.
„Tohle je… hodně, hodně špatnej nápad,“ zamumlal proti Kamiyovo rtům, načež ho naprosto kontraproduktivně znovu políbil. Kamiya znovu ucítil, jak Tsubakiho piercing cvaká o jeho zuby, tentokrát mu to ale vůbec nevadilo.
„Nepovídej,“ hlesl, když se znovu odtáhli, aby se mohli nadechnout.
Nějakým způsobem se dostali až ke dveřím ložnice, k nimž byl tentokrát pro změnu přiražen Kamiya. „Hodně špatnej nápad,“ zopakoval Tsubaki.
„Mohl by sis přestat stěžovat aspoň teď?“ Kamiya zvedl Tsubakimu ruce nad hlavu, aby mu mohl stáhnout triko.
„Jen to konstatuju,“ opáčil Tsubaki trochu zadýchaně, když si ho Kamiya přitáhl k sobě a surově ho políbil na krk. Dlaněmi mu přitom přejel přes nahá záda. Tsubaki mu na oplátku prsty projel tmavé vlasy.
„Ale je pravda, že pokud se dávají nějaké ceny za špatné nápady, tak bychom ji měli dostat,“ uznal pekelník, když Tsubaki bojoval s knoflíky na jeho košili, která brzy putovala na podlahu. Znovu přitiskl svoje rty k Tsubakiho.
„Jestli na tohle někdo přijde, nejspíš přijdeme o práci,“ pokračoval Tsubaki, sotva měl znovu příležitost, když Kamiya přesunul svoji pozornost na jeho klíční kost. Konečky prstů přitom studoval Kamiyovo hrudník a břicho.
„Nejspíš.“ Kamiya hmátl za sebe a konečně otevřel dveře do ložnice.
Netrvalo ani deset vteřin a Tsubaki ležel zády přitlačený v matraci jejich postele. Kamiya si přiklekl mezi jeho kolena a dlaněmi mu přejel po stehnech až k pasu, kde se zastavil a sklonil se níž, aby nebešťana mohl znovu políbit. Ten přiškrceně zasténal a znovu vjel jednou rukou Kamiyovi do vlasů.
„Špatnej, špatnej nápad,“ zopakoval Tsubaki, ale zněl, že mu na tom v té chvíli příliš nezáleží.
„Hroznej.“ Kamiya sevřel do zubů kůži na jeho krku a Tsubaki zaklonil hlavu a volnou rukou sevřel prostěradlo.
„Pamatuju si to špatně, nebo jsi vážně říkal, že jsi v posteli nahoře?“ zeptal se pobaveně pekelník, když si všiml, jak se jeho partner prohýbá v zádech a snaží se získat víc kontaktu s holou kůží.
Tsubaki si frustrově projel vlasy dlaní a nechal si ji klesnout přes oči, jako kdyby se na Kamiyu už nechtěl ani podívat. „Jasně, že jsem lhal, jsem ten největší sub po sluncem,“ zasténal.
„Upřímně řečeno, už mi to tak nějak došlo,“ zasmál se Kamiya a dlaněmi přejel Tsubakimu přes břicho až k lemu kalhot. Nebešťan zvrátil hlavu a ano, Kamiya musel souhlasit, že se skutečně jednalo o největšího suba, s nímž měl tu čest. Možná to před tím nedal najevo, teď se ale ukázal v pravém světle.
Znovu se sklonil a hladově Tsubakiho políbil, zatímco se poslepu pokoušel rozepnout mu pásek, což se mu příliš nedařilo, takže Tsubaki nakonec jeho ruce odstrčil a udělal to sám.
Tsubaki v tu chvíli vypadal jako kdyby vypadl z nemravné fantazie nějaké středoškolačky. Blonďaté vlasy měl rozcuchané, jak si je v jednom kuse projížděl dlaněmi, kterými teď pevně svíral záhyby prostěradla. Ztěžka oddechoval a na jeho hrudi se občas zaleskl stříbrný křížek, jak se mu hrudník zvedal a lehce nadzvednutý na loktech pozoroval Kamiyu, který se právě pokoušel zbavit vlastních kalhot. Sotva se mu to podařilo, přitáhl si ho za ramena k dalšímu polibku.
Kamiya se v kleku přesunul blíž do středu postele a přitáhl si Tsubakiho kolena do úrovně svého pasu. Nebešťan se ho chytil okolo krku, aby udržel rovnováhu, polibek ale netrval dlouho, protože v příští chvíli mu Kamiya dlaní zatlačil proti hrudníku a donutil ho padnout zpátky na postel, načež se naklonil nad něj a opřel lokty o matraci vedle jeho hlavy. Tsubaki ho pozoroval horečnatýma očima a ztěžka oddechoval. Kamiya se posunul do pohodlnější pozice a samolibě se na Tsubakiho usmál.
Tsubaki na tohle ale neměl náladu a tak se natáhl a téměř násilím si Kamiyu stáhl dolů. A Kamiya se nebránil, protože věděl, že to bude moct Tsubakimu mnohonásobně vrátit.

„Takže ty si myslíš, že bychom neměli Uedu a Asano dávat dohromady?“ zeptal se Kamiya, když vešel do ložnice se dvěma hrnky kafe. Tsubaki se zvedl na loktech, odhrnul si rozcuchané vlasy z očí a ospale zamžoural.
„A najednou jsi ochotný se nad tím zamyslet?“ zeptal se kysele a vytáhl se sedu.
Kamiya pokrčil rameny a přešel k posteli.
„Budeme muset mít sex pokaždé, když budu chtít, abys mě poslouchal?“
„To se uvidí, s jakými kravinami ještě přijdeš. Padej na svojí půlku nebo nedostaneš kafe.“
Tsubaki se neochotně přesunul na svoji polovinu postele. Kamiya se posadil vedle něj a podal mu hrnek. Navzdory všem předpokladům to nebylo trapné nebo rozpačité. Vlastně mezi nimi vládlo menší napětí než posledních pár dní. Upustili páru a… to bylo vše.
„Tak spusť. Jak jsi to myslel?“ zeptal se s povzdechem Kamiya a opřel se o pelest.
„Jak jsem se ti pokoušel sdělit už včera, myslím, že Ueda si jenom myslí, že se vážně zamiloval. Asano se mu určitě líbí, o tom nepochybuju, ale když se podíváš, jak se chová, když je poblíž… nejdřív jsem si myslel, že je to tím, že se prostě stydí, ale oni prostě mezi sebou nemají žádnou chemii. Kdyby spolu začali chodit, bavili by se spolu jen o počasí.“
„A to tě napadlo protože…?“ Kamiya si opatrně usrkl kafe a tázavě se na Tsubakiho podíval. Nebešťan odložil svůj hrnek na noční stolek, protáhl se a opřel se lokty o svoje kolena schovaná pod dekou. Stejně jako Kamiya neměl košili a vlasy měl rozcuchané, jako kdyby většinu noci strávil… no, to je jedno.
„Nejdřív jsem si myslel, že se takhle prostě okolo holek chová, protože jsem si vlastně nikdy nevšímal, jaký je v přítomnosti holek, které nejsou Asano.“
„Pokračuj.“
„Ale včera jsem ho pozoroval a hádej co? On se jako trotl chová jen s Asano.“
Kamiya pochybovačně povytáhl obočí. „Spousta kluků je nervózní před holkami, které se jim líbí.“
„Ale ne takhle. Je rozdíl mezi nervozitou a tím, cítit se v něčí přítomnosti nepříjemně. Já mám občas pocit, že on se Asano snad bojí.“
Chvíli byli ticho a přemýšleli, než Kamiya opět promluvil. „Myslíš, že bychom mu to měli říct?“ zeptal se.
„Já bych počkal. Zjistíme, jestli to tak vážně je. Nebo se alespoň pokusíme. Můžeme to probrat i s Ezechielem a Alastorem, jestli si pořád nejsi jistý.“
„Fajn. Souhlasím,“ přikývl nakonec Kamiya a znovu se zvedl z postele. Stihl dojít sotva ke dveřím, když se Tsubaki znovu ozval.
„To ti vážně stačil orgasmus k tomu, abys se mnou souhlasil? Teda, Haizari, tvoje nároky nejsou zrovna vysoké.“
„Říká někdo, kdo sténá jako kdyby hrál v gay pornu.“
Tsubaki rozhodil rukama. „Zažaluj mě.“
Chvíli se na sebe dívali, Kamiya opřený o rám dveří, Tsubaki v tureckém sedu na posteli. „Spali jsme spolu,“ konstatoval celkem zbytečně Kamiya po chvíli.
„Tak ty sis všiml.“
„Budeme to nějak řešit?“
Tsubaki se na okamžik zamyslel a znovu se pokusil odhrnout si vlasy z očí, což se ale mu příliš nedařilo. Nakonec zavrtěl hlavou. „Máš potřebu to nějak řešit?“ zeptal se.
Kamiya se znovu napil kafe a založil si volnou ruku v bok. „Ani ne. Prostě jsme vypěnili. Napětí a tak. Byla to jednorázová záležitost. Nikdo se to nedozví a my se můžeme tvářit, že se to nikdy nestalo.“
„Fajn. To mi vyhovuje.“

Status mise: Aktivní
Poznámky k misi: Na tamayorijské frontě klid. -K

______________________________________________________________

Můj úžasný tumblr ♥

Dodatek autora:: 

Je to tu! Je to tuuuu! Nechci vám to příliš spoilerovat v poznámkách pro případ, že je čtete před samotnou kapitolou. Ale co... jestli nechcete spoilery, tak si tentokrát čtení nechte nakonec: Nejspíš všimnete, že tahle povídka se trochu liší od těch ostatních. Je to tím, že tihle dva se spolu nevyspali z čiré lásky jako Homura a Nanami ani jako součást normálního vývoje vztahu jako Shimeji a Remyuu. Kdepak, tihle dva na to vlítli, protože se prostě potřebovali nějak vybít. Žádné city (zatím), pouhopouhá nadrženost.
Jinak se v téhle kapitole moc nestane. Trochu jsem se rozjela, ale co. Pochybuju, že by vám to nějak zvlášť vadilo.
Co se týče vrtochů mého pomalu končícího středoškolského studia, dnes jsme dostali rozpisy maturit a hádejte, kdo maturuje jako první z celé školy? Ano, jsem to JÁ! Co jsem komu provedla?
Ale nějak se s tím budu muset smířit. Vy si užijte kapitolu a pěkně komentujte ♥

5
Průměr: 5 (27 hlasů)