Awesodemy Flair High School 16.DÍL

16. ČÁST

První na scéně byla vážná hudba. U toho Ann prvně usínala, pak umírala a i po naučení určitých pojmů, jí stejně dělalo problém to správně zařadit. Když si všimla mnoho vážných tváři, co byla velmi oslněná hudbou, usoudila, že to bude přeci jen dobré. Asi po dvou hodinách a jednou kratší přestávkou, se téma trochu změnilo. Zařadil se i zpěv, ne operní, ten ani nebyl na seznamu. Zann a ostatní vystoupili jako druzí, to nemůžeme říct, že to bylo zrovna na jedničku, protože Francouzská škola umění je velmi značný protivník, stejně tak Italská.
Toto nebylo místo, kde by Zann zpíval nějaký slaďák pro Ann. Teď to bylo bráno z jiného hlediska, - života. Trochu smutnější text o životě, jak krásně začne a v co se může proměnit. No, když začal zpívat spolu se Sapphirou a jejich hlas se opět spojil, našlo se několik jedinců, kterým ukápla slza. Další škola si vybrala romantickou píseň, taktéž překrásný duet, ale na souznění hlasu Zanna a Sapphiry, to nemělo. To uplynula další hodina a ještě něco navíc.
Ann už měla zapsanou velkou část svého bloku a velkou část zaškrtanou, když se jí něco zdálo jako nesmysl. Trochu si ho prohlížela na velmi luxusních toaletách a dvě strany dokonce zmuchlala do kuličky a vyhodila. Pak si šla ještě odskočit. A aby toho nebylo málo, zaslechla rozhovor nějakých holek, Francouzek. Jak se bavili o Zannovi, jaký to není velmi, ale velmi skvostný kus, nemluvě o jeho hlasu, kterým by se prý chtěli nechat uspávat. Ignorujíc mladé a jak zjistila velmi nádherné holky, si umyla ruce a ve dveřích se zastavila.
„Je zadaný,“ řekla jim francouzsky a ostrého pohledu na sobě si nijak nevšimla.

Když šla po chodbě, trochu se zarazila a rozbušilo se jí srdce. Proč řekla že je zadaný, ale hlavně proč myslela na to, že ještě dodá, že to ona je jeho přítelkyně??

***
„Kde si, hledala jsem tě!“ uslyšela za sebou hlas.
„Des, co ty tu. Za chvíli máš hrát ne?“ optala se Ann.
„Ne, tak nějak máme vystoupit poslední, mám trému,“ řekla jí Des.
„Aha, jak ti mám pomoct. A vždyť jsi už mnohokrát vystupovala,“ konstatovala.
„No jo, jenže když jsi poslední na soutěži, je to utrpení, protože tě porotci a ostatní budou nejvíc srovnávat s předchozíma a jako poslední to musí být něco extra,“ vysvětlila.
„To je asi pravda, ale jak ti s tím můžu pomoct?“
„Nemáš cígo?“ řekla Des a Ann se začala šíleně smát.

***

Ann nechápala, co se to s tím podiem a tím vším stalo. Už to nebylo jak předtím, žádný klavír zdobné rudé závěsy. Vše bylo v takové temné auře doprovázeno fialovým světlem. Už tam byli nachystané bicí a stojany na kytary. No každopádně si hned začala dělat poznámky, aby to všem mohla popsat. Asi všechny fotky v článku nebudou.
Najednou se celá takhle maškara, jak si to trochu Ann myslela, proměnilo v její gusto. Nádherní kluci, i když vzorně upravení v srdci a na očích viděla srdce plné rocku. Kdo by to byl věřil, že i francouzština může znít rockově.
Krásné písně o všem možném ji uchvátilo, konečně něco v čem se vyznala. Ani si neuvědomila, že deset škol už svoje vystoupení ukončilo a byla ohlášena Awesodemy Flair High School.
První nastoupila Destiny v rukou housle a za ní nádherní kluci, které si Ann hned vybavila.
„Co ti tu dělají?“ pomyslela si.
Neznala jejich jména. Nedobře věděla, že to jsou členové skupiny, které tenkrát viděla, když se stala ta osudná noc. Bodlo ji u srdce, když se jí to vše zase vybavilo, včetně učitele Andersona.
To vše zmizelo, když Destiny začala zpívat, srdce se jí přestalo chvět, ba na opak, hřát. Ta potvora to udělala naschvál, ten text!!!

Zlomení srdce, nesplněné sny,
nevědět, co znamená láska.
Dívka na útěku s nadějí.
Je sama, ale světlo hvězd jí provází.
Její malé kroky na cestě ji vedou zpět k tobě.

Je bojovnice, jasně září
srdce lva
a snaží na tebe zapomenout, můj příteli.
Je snílek, věří.
Její osud ji nevede.
Už nejsi částí jejího života, oh ne.

Už ne víc strachu, ne více lží,
ne více slz v jejích očí.
Nový den přišel s novou šancí.
Je zpátky na nohou, udělala čáru za starým životem.
Objevuje nový svět a jeho tajemství.

Je bojovnice, jasně září
srdce lva
a snaží na tebe zapomenout, můj příteli.
Je snílek, věří.
Její osud ji nevede.
Už nejsi částí jejího života, oh ne.

Nečekej!
Už ji neobejmeš.
Je vítr ve větru, prolomila okovy.

Je bojovnice, jasně září
srdce lva
a snaží na tebe zapomenout, můj příteli.
Je snílek, věří.
Její osud ji nevede.
Už nejsi částí jejího života, oh ne.

***

Vrátili se do hotelu s úspěchem, který si samozřejmě odnesla Destiny se skupinou. Zann, Sapphira, Ryan a Shandy skončili třetí, i tak to bylo krásné místo a velký úspěch. A Sapphira byla tak nadšená, že v hotelu, ještě v hale, před zraky všech, hlavně Ann, musela po Zannovi opět vyjet. Nic netušící Ann se rychle otočila, nastoupila do výtahu a utekla do pokoje. Des si toho zrovna nevšimla, protože slavila úspěch s kamarády v jednom blízkém baru ve městě, aby si i oni trochu víc užili Řím a Ann pozvání odmítla už v autobusu, že chce začít dělat na článku, dokud je to čerstvé.

***

„To by už stačilo!“ zaskřípal naštvaně Zann, sic tlumeným hlasem na Sapphiru. Ta se na něj jen ušklíbla.
„Ještě nedávno si mi dovoloval mnohem víc. Proč se nevrátíme tam, kde jsme v prváku začali. Vždyť to byl krásný vztah. A v budoucnu můžeme spolu pracovat a vytvoříme své vlastní duo,“ začala Sapphira a plazila se po něm. Jak se tomu říká? Andělsky krásná mrcha? Jo, to jí vystihuje perfektně.
„Žádné MY v budoucnu není a k tomu, pokud bych měl i nadále pokračovat, tak nezapomeň, že bez Ryana a Shandy, bychom ani jeden z nás nebyli nic!“ vše se odehrávalo v hale v koutku, kde je nikdo nemohl slyšet.
„Ale no tak broučku, ty a tvoje nástroje nám postačí a myslím všechny,“ natáhla ruku, aby ho pohladila po tváři. V hale z jejich školy už nikdo nebyl, takže nemohli scénu komentovat, všichni už měli za to, že se k sobě vrátili, ačkoliv to nikdy nebylo oficiální jako chození. Většinou měli za to, že je to něco jako Mason a Abigail, přátelé s výhodami. Jenže Zann ve skutečnosti Sapphiru ani tak moc za kamarádku nepovažoval, natož jako nějakou milenku.
„Víš co, to je jako mluvit do zdi, mysli co chceš, ale mezi námi už nikdy nic nebude,“ prohlásil Zann zvedl ruce do obraného gesta a pak je uvolnil, spadli mu a pleskli do stehen smokingu. Otočil se a normální chůzí si to namířil na bar a smyšlenkou na whisky. Stejně kdyby šel za Ann, odmítla by ho a to jakékoliv vysvětlení, za tu dobu ji celkem poznala a toto bude chtít plán.
„Je to kvůli té couře!“ zakřičela přes celou hlavu a všechny hlavy se na ní otočily, ignorovala je. Zann jen zakroutil hlavu, co se to ze Sapphiry stalo a odešel.
Seděl u baru a popíjel nelevný alkohol, který svou hořkostí a značným procentem lihu mu dal chuť, jaký nabral jeho život. Pálivý a zatrpklý. Přemýšlel, jaký krok udělá a nakonec jen vymyslel, že ze sebe nebude dělat vola a mírně opilí nebude bouchat Ann na dveře. Na konec si vybral poklidnější variantu a rozhodl se, že za ní půjde ráno. Jen při každém další panaku prohlásil opile „Na Ann!“
Mezitím Ann v pokoji už volala letiště, aby oznámila, že letí zítra – ráno.

***

Ještě byla tma, Destiny ležela rozvalená v posteli a byla tak zřízená, že ji ani nevzbudila, když Ann upadl zabalený kufr. Ještě se usmála na novou kamarádku a trochu se ušklíbla, když si všimla, že jí tečou sliny. S vlažným vánkem nastoupila do zavolaného taxíku a odjela na letiště. Ještě naposledy se zahleděla do Říma zahalené v černém plášti noci se zlatými světly památek a lamp. Už nechce, aby jí někdo znovu zlomil srdce jednou jí to stačilo, a i když Zanna vlastně už ani nezná, její srdce, ačkoliv si to zrovna moc nepřipouští, říká něco jiného. Dobře, je to jenom sval, ale obrazně řečeno, je to srdce co tvrdí, že OSUD ji nedovedl na Awesodemy Flair jen kvůli jejímu vzdělání, rodině, ale ještě kvůli někomu.

***

Zann zaklepal ráno v osm na dveře a když nikdo neotvíral, se špatným pocitem přidal trochu na síle. Destiny se vzbudila a toho, že tam Ann není, si ještě nevšimla. Otevřela dveře. Popravdě, Zann se trochu lekl. Destiny měla na sobě černé kraťáskové kalhotky a šedé tričko, které je zrovna moc nezahalovali. Pod slepenými oči, které byly ještě černé od neodlíčené řasenky a tužky byly známky fialových kruhů z nedostatku spánku a vlasy jako čapí hnízdo. Do velkého objemu ve všech směrech.

„Slavilas?“ zeptal se Zann a trochu se pak začal pobaveně usmívat.
„Tak nějak,“ řekla a protřela si oči, aby vůbec věděla, s kým má tu čest. Myslela si, že je to někdo ze skupiny, ale ti měli pokoj v jiném patře a byli na tom podobně jako Destiny, akorát že ještě spali.
„Ah, to si ty Zanne?“ otázala se. Zamrčel na potvrzení.
„Je to Ann, musím s ní mluvit,“ řekl Zann a nakoukl jí přes rameno. Když si všiml ustlané postele, jeho neklid se zvětšil.

„Ann!“ zavolala Destiny do místnosti, pak šla kouknout do koupelky, no marně. Trochu zpanikařila, a když hlasitě zapištěla, Zann vtrhl do pokoje.
„Co se stalo?“ rychle se zeptala a pak jen sledoval Des jak si hrabe ve vlasech. Začal se smát, ale zároveň si oddychl, že se nic nestalo. Destiny začala bojovat s vlasy a hned si omyla tvář. Zanna smích ihned přešel, když uviděla na nočním stolečku dopis pro Destiny.

   Ahoj Destiny,
Děkuji, že jsi mě vyslechla a za tu nádhernou písničku. Neměla jsem pak moc času s tebou o to mluvit, ale ještě jednou ti musím říct, napsat, že jsi byla fakt boží. Už tu nemůžu déle zůstávat, dlouho, velmi dlouho jsem se opět tak nezranila jak teď. Mám smíšené pocity a nemůžu tu déle zůstat. Jeho blízkost mě užírá. Vždy jsem nějakým způsobem věděla, co chci a nějakým podivným způsobem si uvědomovala, co dělám. I když jsem si to vlastně tak úplně neuvědomovalo, no prostě smíšené pocity.
Jenže teď opravdu nevím, co chci a co dělám. Odjela jsem časně ráno a nechtěla tě budit, abych se rozloučila. Myslím, že se na Awesodemy už nikdy nevrátím, bude to tak lepší. Najdu si jiný směr, no to ti povím, jak spolu budeme, protože rozhodně neplánuji, že se my dvě už neuvidíme. Tvoje mamka by stejně něco vymyslela. Takže už se těším jak se Sam a Mark poznají a já samozřejmě taky, jako ho poznám. No, pak třeba zavolej, moje číslo máš tady
*********
                             Ann

„Zanne?“ zvolala Des do pokoje, jenže ten už tam nebyl. Místo toho našla taktéž ten dopis a zakroutila hlavou.
„Jste to ale blbečkové,“ zakroutila hlavou a prohlásila do prázdného pokoje.