Zápas Montroseských strak a Sofijských supů možná nedopadl dle očekávání, ale i tak to bylo Harryho vítězství. Nechytil zlatonku, jeho tým projel utkání, vyhrál však v konečném součtu bodů, ani jedno z toho ovšem nebylo důležité. Hlavní bylo, že dohrál famfrpál až do konce bez toho, aby se prozradila jeho skutečná identita. Zvládl to, nebo ne? Ještě nepozorovaně musel zmizet ze stadionu a pokud možno pak zatknout Frosta. Nechtěl se přestrojit v šatnách, jen čapnout své oblečení a schovat se někam na toalety, či do komory pro údržbu. Až tam měl v plánu se převléknout a počkat, dokud z něho mnoholičná kapsle nevyprchá. Nicméně než stihl odejít ze šaten, Liam a další hráči ho zastavili.

„Kam si myslíš, že jdeš?“ zeptal se ho Walker, když už už chňapal po klice ode dveří.

„Pryč,“ odpověděl jednoduše bystrozor, jemuž šlo o minuty.

„Chceš zdrhnout, podvodníku?“ zatlačil zástupce kapitána na pilu. Na Harryho jako by někdo vylil kýbl ledové vody. Ví, oni to vědí. Něčím se zatraceně prozradil, u Merlina! Pomalu se otočil k odrážeči. „James by nikdy takto neletěl, nikdy by neztratil přehled o ostatním dění na hřišti. Nikdy bych ho nemohl strefit potloukem. Navíc máš obočí.“

Hrdina kouzelnického světa si při těch slovech intuitivně šáhl nad jedno oko. Liam měl pravdu, lektvar již přestával působit. Bylo již příliš pozdě. V Chlapci-který-přežil však ještě neuhasla poslední naděje. Dokud to věděly jen Straky, nikoliv široká veřejnost, a zápas nebyl anulován, ještě nepropadl životem. „Není třeba se znepokojovat,“ pravil, zatímco mu na hlavě rašily černé kadeře, brada mu začala zarůstat stejně černými vousy, na čele se rýsovala slavná jizva tvaru blesku a jeho oči se zbarvily do smaragdově zelené. „Jen jsem jednoduše nahradil vašeho drahého chytače, který by se stejně bohužel nemohl zúčastnit. Nepřišel jsem vám zápas zkazit a zmanipulovat výsledek, ba naopak. Svým podvodem jsem se snažil narovnat jiný,“ pokusil se to vysvětlit, ale docílil spíše opaku. Hráči vytáhli své hůlky a zamířili na něj.
„Podvodem jste se snažil narovnat jiný,“ zopakoval Walker s jasně kousavým sarkazmem. „Zajímavá slova od představitele zákona.“

„Když mě udáte, zápas se anuluje, bude se hrát znovu, a to třeba již nevyhrajete s potřebnými body,“ upozornil je Harry.

„To je možná pravda, ale je to správné,“ prohlásila vysoká brunetka stojící napravo od něj. Nedokázal si vybavit jméno, ale její morálka byla obdivuhodná, i když trochu naivní. Avšak tohle bylo přesně to, co spasitel kouzelnického světa rozhodně nepotřeboval. Natož aby se toho prohlášení chytli i jiní: „Jo, vyhrajeme i bez nějakého švindlování!“ Na tváři zástupce kapitána ovšem bylo vidět váhání.

„Jak poctivé od týmu, který má několik členů obžalovaných z dopingu a dalšího, který se nemohl účastnit, protože ho momentálně teď vyslýchá můj kolega,“ řekl sarkasticky bystrozor, i když si sám nebyl tak jistý, jestli ho James poslechl.

Liam pokýval hlavou, ta slova ho jistým způsobem utvrdila v rozhodnutí, ne však tak, jak by si Harry přál. „Už jsme předvedli dost jednání proti pravidlům, je třeba ukázat, že ne všichni z nás jsou stejní. Půjdete s námi, informujeme o tom rozhodčí, sázkovou kancelář i odbor kouzelných her a sportů. Přesně dle protokolu.“ No, a je v háji! To k výhře a splnění neporušitelného slibu. Takže co bude teď dál? Dotáhnou ho k rozhodčím a konečně se stane to, co nedokázali dvě smrtící kletby, bazilišek, stovka mozkomorů, drak, výbuch, který zabil jeho ženu a děti. Asi měl pociťovat strach, ale ačkoliv vždy bojoval za život, na rozdíl od Voldemorta se své smrti nebál. Potom všem cítil jen jakousi otupělost, když spolu s Walkerem a ještě jednou hráčkou famfrpálu vyšli ze soukromých prostor pro tým a zamířili k věži určené pro speciální hosty a personál. Do cesty se jim motaly tucty čarodějů, kteří přišli na zápas, a teď pomalu opouštěli stadion. Bystrozor to stěží dokázal vnímat. Ne, když se měl setkat znovu se svojí starou známou.

Jako ve snu vyšel nahoru do poslední věže tribuny, kde byla okrouhlá místnost s fantastickým výhledem na hřiště. Odsud komentátor moderoval celé utkání, byl však zde i Draco Malfoy, Alexandr Frost, William Emerson, Dennis Creevey, Lev Zograf, Lenka Laskorádová a muž, kterého Harry neznal, ale soudě podle jeho hábitu se jednalo o rozhodčího. Zrovna když vstoupili, bylo jasné, že nebyli jediní, kteří si sem přišli stěžovat na konec utkání.

„Zlatonka se ji prchipletla do chrabitu, jo, to urchitě, a draci maju zlatche koule!“ rozčiloval se Bulharský hráč.

„Naznačujete snad, pane Zografe, že se jedná o podvod?“ pravil klidně Draco ve svém luxusním hábitu sedící hned vedle Lenky, která měla na sobě klobouk ve tvaru Nevillovy oblíbené rostliny Mimbulus mimbletonia a pohrávala si s jednou ředkvičkovou náušnicí.

„Přchesně to naznachuji! Požaduji anulovana zápas a nová utchani,“ prohlásil Lev. Frost se téměř neznatelně pousmál.

„Na to je třeba mnohem víc než křivého obvinění,“ řekl rozhodčí, který tak obhajoval svůj úsudek.
„Vše proběhlo dle pravidel a zachycení zlatonky do šatů slečny Antonovové je sice podivuhodnou náhodou, přesto náhodou,“ dal mu za pravdu zástupce ředitele oddělení Britské a Irské famfrpálové ligy.

„My také požadujeme anulování dnešní hry a máme i závažný důvod,“ ozval se Liam, čím na sebe upoutal pozornost. „Bez toho, abychom to věděli, za nás chytal hráč, který nebyl uveden na soupisu. Pan Potter si evidentně myslí, že hrát v přestrojení profesionální famfrpál je legrace. Vzal si mnoholičný lektvar a vydával se za Jamese Hopkinse.“ To prohlášení vyvolalo přirozeně rozruch.

„Pottere, co to má, u Salazara, znamenat!?“ vyhrkl na něj jeho nadřízený. Znělo to opravdu skutečně šokovaně, až mu musel v duchu složit poklonu za tak bravurní herectví. Dennis si nastavil fotoaparát. Ostatní vypadali celkem zmateně, ovšem kromě blonďaté Havraspárky – ta na něj usmála a přívětivě ho pozdravila.

Draco se nicméně rychle probral a dal si dvě a dvě dohromady. „Jsem si téměř jist, že toto veliké pozdvižení není nutné,“ prohlásil. „Pan Potter je bystrozorem a zachráncem našeho světa. Jestli byl nucen takto zasáhnout, jistě to bylo nezbytné. Není to tak, Alexandre?“ otázal se Zmijozel vedoucího ústředí bystrozorů, než však stačil odpovědět, Harry mu do toho skočil.

„Být tebou, tak na něho bych se neobracel, protože je přímo zdrojem problémů.“

„Cože, co si to dovolujete!“ vyštěkl Frost, hned však se uklidnil a jeho tón opět dostal onen nebezpečně sladký nádech s předstíranou starostí. „Není vám špatně? Kolik jste toho dnes vypil?“

„Je mi zcela dobře, děkuji,“ ubezpečil ho černovlasý kouzelník s jizvou na čele. „Zato vám nebude v Azkabanu. Jste zodpovědný jak za manipulace ve famfrpálu, tak za smrt Braidena Sharpa.“

„To je absurdní!“ odmítl to okamžitě.

„Mohl byste to prosím vás vysvětlit?!“ požádal Emerson.

„Ano, jistě, ale nejdříve bych poslal zprávu svému kolegovi,“ pokýval hlavou bystrozor.

„Přeci toho blázna snad nebudete poslouchat?!“ prskal Frost.

„Člověk, který v tomto šíleném světě jedná s rozumem a uvážením, stěží nemůže vypadat nebláznivě. Obzvlášť, když mluví pravdu,“ prohlásila Lenka, načež zástupce ředitele oddělení Britské a Irské famfrpálové ligy Harrymu pokynul, ať se do toho pustí.

„Pottere, jestli nepřestanete blbnout, okamžitě vás zbavím služby na dobu neurčitou,“ stihl ještě pohrozit jeho nadřízený, ale nikdo si ho nevšímal.

Jedním prudkým švihem z Harryho hůlky vyskočilo stříbřité světlo tvarující se do podoby překrásného koně. Ten se postavil na zadní, než klidně dopadl na všechny čtyři. Několik osob v místnosti na chvíli zadrželo dech. Hrdina kouzelnického světa si přiložil hůlku pod bradu a řekl: „Právě jsem na stadionu. Jestliže jsi již vyslechl Henryho Godwina a Jamese Hopkinse, pak víš, co jsem musel udělat a že bych ocenil tvoji podporu. Pokud tě Hopkins ještě nevyhledal, pak tak učiň za něj a přiveď ho sem.“ Patron zaržál a jeho pán znovu švihl hůlkou. Na to se oř rozeběhl a vycválal z místnosti. „Možná to chvíli potrvá,“ informoval je bystrozor a pak se dal do úmorného vysvětlení celé záležitosti, které se bohužel neobešlo bez Frostových protestů. „Člověk, kterého jsem zavolal, by měl potvrdit má slova a zatknout pana Frosta, vzhledem k tomu, že já tak učinit teď už nemůžu, když jsem se účastí na zápase stal zainteresovanou osobou,“ ukončil své vyprávění hrdina kouzelnického světa a zhroutil se na nejbližší židli. Nyní, když byla odhalena jeho identita, nezbývalo mu nejen doufat, že zápas nebude anulován, tato informace nebude prozrazena široké veřejnosti, a on tak nepropadne životem, ale též se plně spolehnout na Weasleyho podporu.

Nastalo ticho. Hráči nervózně podupávali, Draco nevědomky pohazoval se svoji holí, Lenka se koukala z okna na mraky, Creevey fotil vše a všechny, Emerson na Harryho zíral, jako kdyby jeho tvář viděl poprvé v životě, zatímco Frost ho vztekle tím pohledem probodával. Naštěstí čekání netrvalo moc dlouho a do místnosti vkráčel zrzek. Netvářil se ovšem příliš přívětivě. Byl celý rudý vzteky a chytače Strak sebou evidentně nevzal.

Vedoucího ústředí bystrozorů si oddechl. Ačkoliv Ronald Weasley s ním ne vždy souhlasil, byl loajálním a poslušným podřízeným. Měl pocit, že je za vodou, zvláště když první, co nově příchozí udělal, bylo, že praštil Vyvoleného do nosu. Harry vyjekl a zapotácel se.

„Myslíš, že tě budu tahat z průserů znovu a znovu, bez ohledu na to, co ti slíbím?!“ zavrčel na něj.

„Ach, pane Weasley, rád vás vidím,“ pozdravil ho Frost. Ron na něj pohlédl, a tak se usmál a dodal: „Mohl byste tomuto nesmyslu učinit přítrž?“

„Jasně.“ Ron vytáhl ze svého hábitu hůlku, ale nezamířil ji na bývalého nejlepšího přítele, místo toho její konec nasměroval na svého nadřízeného. Z Harryho hrudi spadl obrovský balvan pochybností. „Alexandre Froste, jménem zákona vás zatýkám.“

„Takže jste mu uvěřil, on jen hádá, tak jako vždy,“ bránil se obviněný. „Spoléhá na svůj titul Spasitele.“
„Máme více než to, máme Hopkinsovo svědectví, z toho se jen tak nevykroutíte,“ upozornil ho zrzek.
„Pochybné svědectví nevěrohodného člověka!“

„Všichni jsou věrohodní, když mají v sobě veritasérum,“ poznamenal Harry.

„Jsem váš nadřízený, to nemůžete!“ vztekal se dál Frost, ale Ron ho místo další odpovědi kouzlem spoutal a přišel k němu. „Odvolám se, a když to nebude stačit, pak se odvolám znovu,“ stačil ještě křiknout, než se ozvalo hlasitého prásk, jak je Ron oba přemístil.

Nastalo opět ticho, všichni byli až příliš ohromeni událostmi, které se staly, než aby to komentovali. Nakonec se první ozval Lev: „No dochra, ale stare tu mache zapas, který se neodehrál dle prafidel.“
„Souhlasím,“ přikývl Walker.

„Pak zemř –“ chtěl je upozornit Harry, ale hned na to ucítil něčí dotek na svém rameni, který ho okamžitě umlčel. Vůbec si to neuvědomil, ale Draco se nějakým způsobem mezi tím vším přesunul vedle něj se sklenkou ohnivé whisky. Neřekla ani slovo, ale bystrozorovi to konečně došlo. Je po všem. Mýlil se. Už mu nic nehrozí. Frost je zatčen a nemůže vybrat jakékoliv peníze ze sázek. Tedy nedojde k porušení slibu, i když se utkání anuluje. Zvládl to! Pohlédl na nabízený alkohol, pak na Lenku, která se na něj zářivě usmála, a pak zpět na sklenku.

„Ne, dík,“ odmítl. „Raději bych to oslavil jinak.“