Poté co Naruta pohltilo Amaterasu se objevil u Kyuubiho. Liška si ho vyděšeně prohlížela.
„Naruto, co budeme dělat?“ ptala se ho s udiveným výrazem ve tváři a dodala: „Kdysi, předtím než jsem napadl vaši vesnici, tak jsem se při pustošení jedné vesnice setkal s Madarou. Kdybych ho nechal spát, tak by se nic z tohohle nastalo. Ale já jsem ho svým řáděním vzbudil, a on dostal nápad. Pomstít se za všechno co se mu kdy stalo Konoze. A tak ke mně přišel a začal po mě metat techniky. Dlouhou dobu jsme spolu bojovali až použil tenhle smolný oheň. Myslel jsem si, že se mi nic nestane a tak jsem se nechal zasáhnout, ale mýlil jsem se. Tam oheň mě tak moc uškodil, že jsem se musel potom týden léčit. A to je s mými léčícími schopnostmi opravdu hodně. Kvůli tomu to už nikdy nechci zažít a vím zcela určitě, že ty bys to nepřežil.“ Domluvil vyděšený démon a čekal jak bude reagovat Naruto. Na jeho tváři se nepohnul ani nejmenší nerv. Bylo vidět, že nad něčím přemýšlí.

[=15]Všichni jeho přátelé, kteří stáli za Kagy si ho začali prohlížet. Když si ho kompletně prohlédli, tak došly k závěru, že to je opravdu on. I on se otočil a všimnul si nových tváří mezi svými přáteli. Nemohl uvěřit tomu, že se Sasuke vrátil. Chvilku ještě na sebe mlčky hleděli, když v tom je někdo vyrušil.
„Naruto, ty pako. Jak si můžeš myslet, že je sám porazíš?“ zařvala Sakura a běžela k němu s napřaženou rukou. Chtěla mu dát pěstí, jak to vždycky dělala, aby ho usadila. Ale stalo se něco, co nikdo neočekával. Sakuřina pěst proletěla skrz Naruta.
„Sakura-chan, tohle na mě, už neplatí. Nemohu se tebou nechat pořád mlátit. Už nejsem malé dítě, abych ti to toleroval, když jsi dívka,“ řekl napadený, čímž ji úplně usadil.
„Tak tohle je ten Kyuubi jinjouriki? Je lepší, než jsem čekal,“ chtěl se ujistit Juugo.
„Už to tak bude. Tak moc chakry u jedné osoby jsem ještě nikdy neviděla,“ odpověděla mu Karin.
„Naruto, co je to za techniku? Už jsem něco podobného viděl u Madari,“ zeptal se ho jeho sensei.
„Kakashi-sensei, nemám čas vám ujasňovat, co je to za techniku. Prostě si dívejte, jak je účinná v boji,“ odpověděl mu jeho žák s mírným úsměvem na tváři.
„Naruto, jsi si jistý, že je dokážeš porazit?“ zeptal se hlavní taktik vesnice, který se namáhal s promýšlením celé obrany.
„Bábi Tsunade, Gaaro vydej prosím rozkaz všem, ať se mi nepletou do boje. Kdybych potřeboval poct, tak řeknu určitým lidem. Souhlasíš?“ zeptal se Naruto vůdců dvou skrytých vesnic a také tím částečně odpověděl na Shikamarovu otázku.
„Mě osobně to nevadí. Aspoň nezemře zbytečně moc mích lidí,“ odpověděl mu s lehkým úsměvem Gaara. On tušil jak se musí Naruto cítit a tak mu chtěl pomoci, aspoň takhle. Naruto přikývl a oba dva se podívali na Tsunade, jak se rozhodla ona.

[=15]O dva roky později v Konoze:
Byl krásný letní den a přesto ve vesnici ukryté v Listí nebyl klid. Všude se všichni ninjové snažili dokončit přípravy na obrovský střed se zločineckou organizací zvanou Aktsuki. Po spletitých městských cestičkách Konohy se procházel mladý pár a vůbec si nic nedělal z toho, že se okolo všichni připravují na nejzásadnější střetnutí jejich doby. Snažili si užít co nejvíce společné chvíle. Neměli na sebe moc času. On protože je velitelem jednotek ANBU a ona protože vede nemocnici. Utrhli se ze své práce, aby mohli být spolu a proto je nijak nezajímá všudy přítomný ruch.
„Tak jak to šlo v práci, lásko?“ zeptal se černovlasý mladík.
„Sasuke, víš že se všichni připravujeme na střet s Akatsuki a tak my v nemocnici chystáme vše potřebné k okamžitému léčení a ještě do toho musím trénovat nejschopnější lékaře, aby mohli být přímo v boji,“ vydechla si dívka s růžovými vlasy a opřela si svoji těžkou hlavu na jeho rameno.
„Tak to tě lituji Sakuro. Jsem na tom podobně. Tsunade-sama my pořád mění lidi v týmu, abych proškolil co nejvíce ANBU. Už aby bylo po boji, aby tady zase byl klid,“ řekl Sasuke. Chvíli šly mlčky. Bylo vidět, že je něco trápí. Blížili se k domu kde spolu, už půl roku žili jako šťastní novomanželé.
Když stáli už před domem tak se ozvala smutným hlasem Sakura:
„Myslíš, že se brzy vrátí?“
Sasukemu hned došlo o kom mluví. Často o tom také přemýšlel a doufal, že se jejich společník z bývalého týmu sedm brzy objeví.
„Snad ano. Znáš ho, on by nikdy nenechal Konohu na pospas Akatsuki. Určitě se ukáže a pomůže nám,“ odpověděl jí Sasuke rozhodně. Sakuře to trochu povzbudilo a na jejím obličeji se objevil dokonce i úsměv. Chytila Sasukeho za ruku a vtáhla ho do domu.

[=15]Hora Myouboku:
Začalo se rozednívat a Naruto jako, každý minulý den vstával brzy, aby se mohl učit ty zajímavé techniky, které mu zde jeho otec a Jiraia zanechali. Vzal si svitky a odcházel z Jiraiova domu, který se pro něho stal útočištěm. Šel vesnicí na své obvyklé tréninkové místo. Ale po cestě se zastavil, jako každý den na jídle v restauraci. Trvalo mu to dlouho, ale po velké námaze, tady v Žabí vesnici našel restauraci, kde dělají ramen. Tehdy když ji tady objevil, tak snědl snad dvacet misek ramenu, protože se mu po něm, už stýskalo . Po té když se najedl, tak už mu nic nebránilo v tréninku. Rozhlédl se jestli třeba na jeho tréninkovém místě, už někdo není, ale když zjistil, že ne, tak se usadil a začal si prohlížet oba svitky.
„To není možné…“vykřikl s hlavou ve svitku. Rychle si vzal druhý svitek a taky ho rozbalil.
„Takže já už umím všechny Jiraiovi a otcovi techniky? Co teď budu dělat? Měl bych se už vrátit do Konohy?“ uvažoval nahlas Naruto.