Sasuke seděl na hlavách Hokage. Dostal tým, v kterém nedávno prožili šok, zemřel jim Sensei a jeden z členů, místo nich měl nastoupit on jako Sensei a ještě jedna holka co se sem přestěhovala…, hlavou mu vrtalo ještě něco: byl to už rok od chvíle kdy zemřel Itachy v hlavě hučel hlavně hlas té malé dívky, které bylo tehdy teprve něco kolem 12 let.“ „Tohle ti nedaruju.“ řekla mu a pak zmizela i z Itachyho tělem.“ vzpomněl si. Další den měl už s tím týmem sraz. Byl překvapen, když si večer četl jejich spisy. Ta nová holka přežila jako jediná zničení jedné vesnice poblíž Konohy, další byla k jeho údivu pokrevně spřízněná s Kakashim a poslední, byl kluk, co byl zase příbuzný Kurenai.
Další den šel dřív, než byl sraz, byl vždy náchylný na dochvilnost. Ku podivu tam byl už celý tým který si něco šuškal.
„Nazdar dětska.“ řekl, když přišel.
„Jů to je mi teda náhoda Sensei mi jsme uvažovali asi všichni stejně.“ řekl ten kluk.
„Tak když jsem nový Sensei chci o každém z vás něco vědět.“ a vybídl kluka.
„Jsem Ken, specializuji se na genjutsu, plány do budoucna být nejlepším ninjou v Konoze.“ řekl, pak Sasuke vybídl jednu z dívek.
„Já jsem Jinijitsu, jsem medik, plány do budoucna… být dobrý ninja a založit si rodinu.“ řekla.
„Já jsem Saya,“ začala poslední dívka s červenými vlasy a čupřinou před oko. „ specializuji se na taijutsu, ninjutsu a genjutsu plány do budoucna…nikdy sem o nich nepřemýšlela.“ dořekla.
„Já jsem Sasuke, zaměřuji se na genjutsu a ninjutsu, plány do budoucna- být dobrým ninjou. …Takže když se teď známe, začneme s tréninkem- mám tu tři rolničky, abyste mohli být u mě v týmu,musíte mi je vzít a jestli ne tak vás přivážu ke kůlu a bude si muset do odpoledne počkat než ho rozvážem.“
„Takže každý jednu?“ řekla si sama pro sebe Saya .
„Můžeme? 3…2…1…teď!“ všichni se odsunuli jediný, kdo zůstal sedět, byla Saya, která okamžitě zaútočila.
Hodila po něm několik kunaiů s výbušnými lístky.Sasuke se jim vyhl složil několik pečetí a křikl.
„Katon: Goukakyuu no Jutsu.“ A s pusy vypustil velkou ohnivou kouli.
Saya jí uhla a udělala tu samou techniku až na to že ji udělala menší, ale tak akorát aby jí vylepšila svou techniku.
„Blesk, technika bouřkového mraku.“ A kolem zápěstí se jí oběvili malé mráčky které byli až po okraj nabyté elektřinou. Chytila do rukou ohnivou kouli roztočila ji jako shuliken a hodila ho na Sasukeho.“Co to je?“ pomyslel si když uskakoval jejímu útoku.Pak dostal další ránu od Sayi a k tomu z jejích mráčků pořádnou ránu.Saya se kousla do palce a přivolala svého sumona.
„Kuchiyose no Jutsu.“ Vedle ní se oběvil malý dvouocasý tvoreček připomínající kočku.
„To má být vše co vyvoláš?“ zeptal se jí výsměšně Sasuke.
„Právě naopak.“ Řekla a vzadu u kříže si vytrhla dvě kratší dýky, kterým se říká sai.
„2 level, přeměna kočičího démona.“ řekla a oba dva zmizeli.
„Co? Kde je?“ odpověď mu přišla z vrchu, „Tady.“ letěla nad ním teď už té velké kočce na zádech a v ruce měla červený chakrový luk, potom dostal pěstí do obličeje a proletěl se na druhou stranu cvičiště. Tam už na půl ze země trčel Ken a vypadal jako by zemí plul, chytl ho za ruce a stáhl do poloviny těla do země tak že mu koukali jako poslední rolničky.
„Dem pro rolničky?“ zeptala se Jinijitsu a všichni se vydali k Sasukemu pro rolničky.Ten, ale vybuchl.
„Klon?“ zeptali se všichni najednou.
„Pod vámi.“ ozvalo se ze země a oběvyli se tam tři Sasukové a stáhly je do země.
„Tak co, nevyšlo vám to, co?“ řekl když vylezl ze země a zacinkal před nimi rolničkami.
„To bych neřekla.“ ozval se za ním Slin hlas a její klon co byl místo ní v zemi se rozplynul.
Vykopla po něm, ale on její ránu i poslepu vykryl.“Sharingan.“ pomyslela si a vyšvihla se na ruce podkopla mu nohy pak se roztočila na rukou a vykopla po něm patou které se bez problému vyhl.
„I když máš aktivovaný Sharingan tak se všem mím útokům nevyhneš .“ řekla a kousla se do palce.
„Kuchiyose no jutsu.“ řekla a vedle ní se oběvil nádherný drak.
„Kolik sumonů vlastně ovládáš?“ zeptal se jí se zájmem
„Lepší bude, když ti to ukážu…,“ řekla a sundala si triko, pod ním měla černé tílko a na obouch pažích měla tři tetování.
„ovládám zhruba 70 druhů sumonů a jednoho démona, díky tomu že jsem se senseiem hodně cestovala, jsem získávala pomalu velkou rozmanitost druhů sumonů které můžu přivolat.“ dořekla a vyskočila drakovi na záda.
„Tak to v tom případě nepůjde jinak,“ řekl.
„Teď něco uvidí!“ zakřičela na něj a při tom složila několik pečetí.
„Dračí plamen zamlžení.“ řekla pak se na chvíli ztratila v plamenech.
„Sakra, ty plameny jsou naprosto naplněné chakrou tak moc že nevidím co se děje uvnitř… vypadá to jako by měla nějaké zkušenosti s obranou proti Sharinganu a k tomu všemu je tak roztáhla že nevidím ani na Jinijitsu a Kena.“
Pak se oběvili všichni tři a Saye bylo něco divného mělo oči divoké šelmy a její sumon zmizel.
„Deme?“ zeptali se všichni navzájem a rozeběhli se na Sasukeho.
“Co oni na mě budou útočit přímo?“ řekl si s úšklebkem.
Když se na něj rozeběhli uprostřed cesty se zastavila Saya a vypustila na Sasukeho proud vody, on se, ale pomocí chakry udržel na místě pak dostal ránu od Jinijitsu. Když dopadl najednou se s ním zatočil svět. Oběvil se uprostřed nějakého cvičiště, byl celý probodaný kunai a shulikeny a roztékal se.
„Z tohohle genjutsu se jen tak nedostane.“ řekl Ken, když se Sasuke složil po dlouhém sténání.
„Ty demente co si myslíš, že děláš, kdybys toho nenechal tak bys ho zabil!“ řekla Saya a dala mu pěstí že se válel vedle Sasukeho na zemi.“ Panebože ta je stejně brutální jako Jinijitsu.“
„Du pro rolničky.“ řekla a vzala Sasukemu rolničky.
Pak pomohla Sasukemu na nohy.
„Podívej se na něj, ty tupče.“ řekla mu Saya.
„Sensei jste celej?“ zeptala se ho, když se zapotácel.
„Jo budu.“ řekl i když mu to dalo celkem zabrat.
„Odvedu senseie domů Jinijitsu, jo?“ řekla a přitom naprosto ignorovala Kenovu existenci.

O 5 minut později.
„Jsme tu,“ řekla, když došli k sídlu Uchihů.
„Do jakého domu to bude?“ zeptala se protože část která patřila Uchihům byla dost velká.
„ééé, do domu hlavní rodiny.“ řekl a už ji chtěl navigovat, ona si ho, ale hodila na záda a běžela správným směrem.
„Jak to že se tady tak dobře vyznáš?“ zeptal se jí Sasuke když doběhli k domu, kde bydlel.
„To je na dlouho.“ řekla a pomohla mu do dveří.
„No, nic musím jít, mám ještě nějakou práci.“ řekla a zmizela.

O dva dny později
Tým stál před pátou hokage a čekal.
„Ty vado, to si nemůžou pohnout?“ řekl Ken, po chvíli čekání se tam oběvil ještě jeden tým.
„Tak koukám, že jste tu všichni, mám pro vás misi tipu A, blízko Konohy byla vypálena vesnice skupinou ninjů…. Máte za úkol se tam vydat a zjistit jestli někdo nepřežil. Pro tuto misi bude velitel Sasuke. Naruto nekoukej na mě tak debilně.“ řekla, když se Naruto koukal pohledem stávkujícího zaměstnance.
„No, nic sejdeme se za půl hodiny u Severní brány.“ zavelel Sasuke všichni se rozeběhli až na Sasukeho a Naruta.
„Hej, Sasuke co je ta holka zač?“
„Myslíš Sayu tak to ani já pořádně nevím. Nejvíc by mě zajímalo co má pod těmi vlasy.“ řekl
„Aha… tak já jdu.“ mávl na pozdrav a zmizel v poryvu větru.

O půl hodiny později
„Tak co, rozhlédl se po všech. Jediné co se změnilo, byla Saya měla na sobě černé triko s potiskem červené květiny s odkvétajícím květem, k tomu bílé kalhoty které doplňoval černobílí plášť.
„Co ta náhlá změna oblečení?“ zeptala, se jí dívka z týmu který vedl Naruto.
„Co je ti po tom?“ odpověděla jí na otázku otázkou a to tím způsobem jako: neotravuj a hleď si svého a doplnila to klidným pohledem.
„Tak co vyrážíme?“ zeptal se Sasuke.

O hodinu později všichni stály před troskami vesnice.
„Tak jo, rozdělíme se když někdo něco najde tak dá vědět.“ řekl a všichni se rozešli do různých stran.Saya, ale nešla mezi trosky spíš jí to táhlo do lesa na jednou sebou trhla na mýtince byla schoulená malá holčička bylo jí asi tak 6 a byla mimo. Vzala ji do náruče a písknutím ohlásila ten malý schoulený nález.Všichni přišli a Jinijitsu se dala do léčení.
„Budeme s ní muset do nemocnice, zranění jsou malá, ale dost to schytal její chakrový oběh.
Všichni se vydaly na cestu Saya jak si všichni všimli, skákala neslyšně a dopadala jako by jí, přitom pomáhal vítr. Nesla dívku na zádech pak ji, ale něco vyrušilo, bylo to kousek od Konohy.
„Hej, Jinijitsu, mohla bys vzít to ho skřítka. Jestli mě na chvíli omluvíte tak vás za chvíli doženu.“ řekla a odbočila od skupiny.
„Jdu za ní.“ oznámil Sasuke a odbočil jako lasička za ní.
Saya proletěla kolem jednoho stromu kam chmátla a rukou chytla plášť, plášť který probouzel vzpomínky. Chytila ho pevněji a vytáhla ho ze stromu.
„A mám tě!“ zašeptala a mrštila ho do protějšího stromu na mýtince.
„Dlouho jsme se neviděli.“ Řekla Saya a doličný akatsuki jednohlasně. V tu samou chvíli dorazil do křoví vedle Sayi a akatsukiho Sasuke.
„Zetsu, žiju nový život, a už jsem kvůli tomu vysvětlení musela nakopat Deidáru, Madaru, tebe, Hidana, Peina a Kisameho.“ Řekla vytočeně a probodla Zetsuovi jednou ze svých dýk rameno, všechno to sledoval Sasuke z křoví… a co ho nadchlo nejvíc bylo že si vyhrnula vlasy které jí překrývali levé oko.V tom se ozval Zetsu spíš se, ale nutil protože se celý klepal:
„Tak že to je pravda, porušila jsi to pravidlo a navíc ho používáš na starého přítele.…Jediné co chci vědět je kde je jeho tělo a taky chce Madara abys nám předala jeho.“
“Čí tělo?A co předat?“ pomyslel si Sasuke.
„V bezpečí a jeho vám nepředám mám s ním své plány.“ Odpověděla.
V tu samou chvíli vyletěl na opačné straně mýtiny křičící pták který na chvíli odpoutal Sayinu pozornost.Když se otočila zpátky, Zetsu už tam nebyl.Vytáhla tedy svou dýku a vlasy zase dala na původní místo, Sasuke si uvědomil že je po všem a vrátil se co nejrychleji do Konohy. Saya, ale tak nepospíchala místo toho rychle zjistila že je ani ne půl kilometru od Konohy, takže se prošla.
Konec 1 kapitoly

setkání

CO SE TO DĚJE...

Někteří říkají, že trpím ztrátou paměti. Do domova jsem přišla před deseti lety, bylo mi tedy sedm a já musím uznat, že si na to vůbec nepamatuju. Pamatuji se ale jen na roky po třináctém věku. Nevím, proč se to stalo, asi proto, že jsem tak onemocněla.

Byla jsem normální děvče. Černé vlasy, šedé uhrančivé oči. Normální rty, rovný nos, obyčejná postava, trochu širší boky, ale jinak prostě normální. U mě jsou nejlepší ty oči, nebo sem měla říct, byly?