SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Úvaha

Poetická chvilka...

Nemůžeš to uspěchat.
Prach z motýlích křídel ještě neopadal a já tu sedím sám,
neodcházej, jsi jediné co mám!
Nech nám vychutnat si dohru posledních slunečních
paprsků až do dna,

Dodatek autora:: 

Snad se někomu zalíbí mé příspěvky.

Poprvé

[center]
Poprvé

Vždy když řekneme poprvé,
si člověk představí,
jak svůj první sen pod noční obloho sní,
nebo jak své nové auto startuje.

Ale…

Takových zážitků,

Dodatek autora:: 

Tak... tu je další veršovaná úvaha, tentokrát na téma Ticho.
Požádala mě i ní Verous a ja doufam že se bude líbit stejně jako ty předchozí.

Dvojice úvah: Čtveřice, Ticho

Čtveřice

Jednou jsem potkal zvláštní čtveřici,
co s úsměvem na líci
a otázkou ve tváři
ptaly se mne:

Co prý je hudba ptal se hluchý,
co prý je duha ptal se zas slepý
a němí chtěl vědět jak se naučit mluvit.

Na to jsem řekl bláznovy,
že to co hluchý neslyší, slepí nevidí a němí nemůže říct…
je tiché trápení jejich srdcí.

Ticho

Ticho bez člověka…
a člověk bez ticha…
hmm…
jedno druhé vylučuje,
a přece bez sebe být nemohou.

Poněvadž co by bylo ticho bez toho, jež ho vnímá,
a člověk bez chvilky uvolnění a klidu?

Dodatek autora:: 

Tyto úvahy jsem dal dohromady na požádání jedné profesorky od nás ze školy, jako vložky mezi vystoupeními mích spolužáků. Jeden den za mnou přišla, jestli bych na určité téma něco takového nenapsal, ale (vždy je nějaké ale =o)), že to potřebuje do dalšího dne hotové... vzal jsem to XD...
Další den pak bylo docela překvapení, když mě šoupla na jeviště abych si to ještě odrecitoval...

Kto to určí?

Ja si myslím, že sa s presnosťou nedá určiť, či je vo mne viac dobra, alebo zla!

Dodatek autora:: 

Toto je moja 1. úvaha. Vlastne aj poviedky na týchto stránkach. Síce je v slovenčine, ale aj tak dúfam, že po troch vetách nezaspíte.

D. I. Harst - cituprolití

Kdo přišel kázat o správnosti slova a zda to, co je psané, je skutečně pravdou nebo jen výplodem pokřivené mysli? Nejsem to já.

Dodatek autora:: 

...já nejsem autor, jsem jen prostředník...
...mezi Vámi a jimi...
...oni mluví, volají, křičí a šeptají...
a Vy odpovídáte...

Všem Vám děkuji za ohromnou podporu ....

Chtěla letět, ale dopadla tvrdě

„Přála si letět, ale dopadla tvrdě“ epitaf bez vzpomínek na tu tvář, která nikdy nebyla něčím víc než jenom stínem a odkazem na tuhle Bohem zapomenutou dobu.

Dodatek autora:: 

Mám chuť s tím vším seknout...
Nezlobte se...tohle jsou nyní mé pocity o mně, ale stejně je to asi jedno, vždyť kdo se pozastaví nad mými pocity? Málokterý, nikdo nejspíš...
Cítím se nicotně oproti světu, oproti všem, kteří mají cíl..
Já ho nemám...
Kéž by mi něco zbylo, ale pozbývám všeho důležitého, nic neumím, nejsem Nikdo...
Láme mou vůli, že člověk, který je mým vzorem se mění a již není tím, kým býval..
Nemá smysl mluvit.... buď budu psát dál, nebo ne...

Květ

Květ

Květ černobílý barvu postrádá,
ať tam či tam,
jsou šedolesklá pírka vran
a po celém květu odstín tmavý převládá.

Dodatek autora:: 

Toto jsem dal dohromady na jedno určité téma, a ano, neřeknu vám ho =o).
Jsem totiž zvědaví co si představíte, proto bych rád uvítal nějaké reakce.

Sókratova jeskyně

Co by se mohlo stát v našem světě takovou Sókratovou jeskyní?

Dodatek autora:: 

Moje úvaha se jmenuje Sókratova jeskyně podle textu Podobenství o jeskyni, co napsal Platon, o lidech jenž žijí (jsou vězněni) v jeskyni a to, co se děje venku, vidí pouze jako stíny. Mají svoji vjedu stínů a své vlastní sociální uspořádání... Co se stane s člověkem, kterého vezmeme a vytáhneme ho na svět? Co se stane, když ho zase do jeskyně vrátíme?
Téma jenž je, ač na svoje stáří, stále aktuální a myslím že, perfektně se hodí na naši společnost.

Smetí z mé kapsy 01 – střípek zrcadla

[center][i]„Co to píšeš, co to škrábeš a mohl bych si to přečíst?
Co to je, deník, ty si píšeš deník, no tak to se podívejme?!“
„Ne, já jen píši …“

Dodatek autora:: 

Tak jsem tu zase a tentokrát přicházím se sérií jednorázovek. Dříve než se zeptáte tak, ne nejsem blázen, nebo alespoň podle toho, co vím. Tato série drobných povídek na zamyšlení je asi hodně netradiční, přesto doufám, že se bude líbit a těším se na vaše postřehy a komentáře. Hezké svátky vám všem. Smile

Syndikovat obsah