SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Z mého deníku 1- Cože, festival ?!

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Mládež v dnešní době je tak zkažená. Jen samé peníze, drogy, alkohol a sex. Jistě jsou tu nějaké výjimky těch hodných, ale nezapomínejte, že výjimka potvrzuje pravidlo….
____________________________________________________________________
Ahoj. Jmenuji se Emi Okurawa, taky přezdívaná divná, praštěná, šílená nebo zvláštní. Chodím na střední školu ve městě Karakura a vy právě čtete můj deník.{což byste správně neměli…}

5.9
Pokaždé, když procházím školní brankou mám pocit, že si na mě všichni ukazují prstem. Nemám to ráda. Jako každé ráno jsem dneska vešla do školy a hned jako první jsem uviděla Grimmjowa a tu jeho partu. On pochází z bohaté rodiny, takže podle mě je to jen rozmazlený fracek. Hraje v jedné chlapecké kapele, takže skoro každá holka na škole po něm touží. Je to jejich velký idol. Popravdě nechápu, co na něm vidí.
Jako vždy jsem došla ke skříňce a uložila do ní věci. Když jsem se otočila Grimmjow s jeho partou stáli u mě. Dal mi ruku kolem ramen.
,,Ahoj zlatíčko. Jak to, že si včera nebyla na moji párty? ´´ řekl a podíval se na mě tím svým rádoby frajerským pohledem, který holky milují. Otočila jsem se k němu.
,,Za prvé, sundej ze mě tu tvoji ruku, ´´sundala jsem mu ji z mých ramen, ´´za druhé nejsem tvoje zlatíčko a za třetí, i kdyby měla nastat třetí světová nikdy bych na tvoji párty nešla. ´´ Naštvaně jsem si hodila tašku přes rameno a odešla do třídy. Já jsem snad jediná holka na škole, která s někým nechodí nebo nemá ráda Grimmjowa. Je to divné. Avšak k mojí smůle s ním chodím do třídy.

Každý den, když sedím v lavici si říkám jaké štěstí to je, že jsou ve třídě i normální lidé jako třeba Orihime. A taky jaká je to NUDA. Právě jsem si hrála s tužkou, když se z rozhlasu ozvalo,, Emi Okurawa ať se ihned dostaví to kabinetu profesora Ukitakeho.´´ V tu chvíli na mě pohlídla snad třicet párů očí. Neochotně jsem se zvedla, vzala tašku a šouravým krokem vydala do kabinetu. Ještě přede dveřmi na mě někdo stihl zavolat,,Co si zase provedla? ´´ ->Co myslel tím ZASE?! Já snad někdy něco provedla? Nevzpomínám si, a tak jsem jen odvětila, ať ho to nezajímá.

Před kabinetem od profesora jsem se znovu zamyslela a přemýšlela, jestli jsem fakt něco neprovedla, ale nic mě nenapadlo tak jsem zaklepala a vešla dovnitř.
,,Á Emi. Pojď dovnitř a posaď se. Nechceš lízátko? ´´ kývla jsem hlavou, že ne. To byl celý profesor Ukitake. Má děti fakt rád. Někdy si říkám, že je ho škoda pro tuhle školu a bandu zfetovaných huberťáků. Měl by třeba dělat ve školce. Nebo v ústavu. Pomyslela jsem si.
,,P-pane profesore co po mně potřebujete? P-provedla jsem něco? ´´ Já koktám? Odkdy?
,,Ne, neprovedla. Nebo aspoň o ničem nevím. Provedla si něco? ´´podíval se na mě polekaným pohledem.
,,N-ne.Samozřejmě ne. ´´ Snažila jsem se obhájit a máchala jsem kolem sebe rukama.
,,Dobře. Ale k věci. Zavolal jsem tě, protože jsem si všiml, že máš v záznamu napsáno…´´ ->sakra určitě, že jsem byla někde opilá a dělala jsem výtržnosti. ,,…že děláš choreografii pro nějakou taneční skupinu. Je to tak? ´´
Nemáte ponětí, jaký mi spadl kámen ze srdce.
,,Ano je to tak. ´´
,,No měl bych na tebe prosbu. Letos se bude poprvé konat školní festival. A bude tam pódium, kde bude něco jako školní muzikál. ´´->vážně se mi nelíbilo kam to směřovalo.,,A chci tě poprosit abys dělala choreografa.´´
Chvilku jsem na něj jen nehnutě zírala,takže by si jeden myslel,že jsem v transu.
,,NE!´´
,,Hm? Proč ne? Prosím. Nikoho jiného nemáme. ´´
,,Ne. Ani za sto let. Nechci, aby někdo viděl moji ,,práci´´. ´´
,,Ale vždyť už hodně lidí vidělo tvoji práci´´pozvedl nechápavě obočí.
,,Jo, ale to nebyla škola pubertálních dravců, kteří se na vás vrhnou jako na kořist. ´´ Vstala jsem ze židle a začala přecházet po místnosti.
,,Oh. Nevěděl jsem, že to bereš tak vážně. Ale dobrá nemůžu tě nutit. Jen naše skupina asi zkrachuje, ale nějak to škola přežije. ´´Znovu se zahleděl do papírů. Bože ten člověk ví jak zabrnkat na nervy. Povzdechla jsem si.
,,Fájn. Beru to. Ale nebudu se s nikým párat a nikoho šetřit. ´´Na chvilku jsem se zamyslela a pak řekla ,,Jakže se vlastně ta ,,skupina´´ jmenuje? ´´
,,Q´´
,,Q? ´´
,,Ano Q. Je poměrně nová a všichni studenti jsou stejného věku jako ty nebo starší. ´´
,,Smím vědět, jaké téma festivalu bude?´´
,,To záleží na tobě..´´
,,Bezva{ironie}. A je aspoň hudba? ´´
,,Jistě vyzvedni si ji zítra u profesora Byakuyi. Tady máš pro něj papír. ´´
Zamračila jsme se a odvětila,, Fájn.´´Vzala jsem papír a odešla jsem. Jestli je profesor, kterého nemám ráda, tak právě Byakuya. Je hrozně namyšlený.
,,No ale co mám teď dělat s partou pubertálních děcek? ´´ Znova jsem si povzdechla a vydala jsem se domů. Do třídy už se mi vážně nechtělo.

->Jinak se dneska milý deníku už nic nedělo. Nebo spíš nic co bych tu chtěla psát, pro případ, že by to někdo četl. No každopádně jelikož je už jedna hodina ráno a já za pět hodin vstávám, měla bych jít spát. Dobrou noc.

Dodatek autora:: 

Beru jakoukoliv kritiku(pokud to bude srozumitelná věta). Je to prakticky moje první FF,takže si v tomhle žánru nejsem ještě úplně jistá. Ale předem děkuji zato, že to vůbec bude někdo číst Smile Co se týče délky, tak se omlouvám,že je to tak krátké,ale budu se snažit polepšit.Slibuji Smile

5
Průměr: 5 (11 hlasů)