Pouta mezi nepřáteli 02

2. kapitola

Naruto se Sakurou a Saiem už byli u Kamenné vesnice, která sousedila s Čajovou.
,,Blíží se večer, utáboříme se,“ řekl Naruto.
Sakura i Sai poslechli a vydali se porozhlédnout po klidném a bezpečném místě na spaní. Všichni tři se utábořili a brzy šli spát, i když nikdo z nich usnout nemohl, protože hlavu měli přeplněnou myšlenkami.
Druhý den dorazili do Čajové vesnice ke smluvenému místu. Nikdo na určeném mostě nebyl. Všichni tři čekali, až se pomalu začal čas chýlit k večeru.
Naruto nervózně přešlapoval na cestě u mostu a pro sebe si nadával: ,,Kde k sakru jsou. Ti jsou ještě pomalejší než Kakashi a to je co říct!“
Najednou se na mostě objevily dvě postavy zahalené do černých plášťů tak, že jim nebylo vidět do tváří.
Naruto se Sakurou a Saiem zaujali bojové postoje, než se ale stačili rozkoukat, jedna z osob promluvila: ,,To je mi ale přivítání po letech.“ A pomalu si začala sundávat plášť.
Naruto se Sakurou jen strnuli. Před nimi se objevil Sasuke, jejich dávný přítel. Druhá osoba vedle něho si sundala plášť také.
Pod ním byl ukryt Itachi a řekl: ,,Tak jsi nakonec přišel a vidím, že i s doprovodem.“
Naruto se jenom zašklebil: ,,Kdybych šel sám, Sakura by mě zabila.“
Když Naruto dořekl poslední slovo, Sasuke se hlasitě rozesmál, až to všem vyrazilo dech. Uchihové šli pomalu k Narutovi a ostatním, ale než stačil Sasuke k nim vůbec dojít, už měl v náruči plačící Sakuru.
Itachi jen s pobavením sledoval celou podívanou a potom řekl: ,,Měli bychom se přemístit do vedlejší vesnice, než sem dorazí ANBU z Konohy.“
Narutovi společníci se podívali na Itachiho a Sakura se zeptala: ,,Jak by mohli vědět, že jsem tu?“
Itachi se podíval na Naruta a s klidem odvětil: ,,Ve vedlejší vesnici to všechno vysvětlíme, že brácho.“ A s úsměvem ve tváři lehce šťouchl do Sasukeho.
Všichni souhlasili a vydali se na cestu do vedlejší vesnice. Ani ne o dvě hodiny později se u mostu Čajové vesnici objevilo deset ANBU, ale nikoho a ani žádné stopy po boji nenašli, tak se vrátili podat hlášení.
Když Itachi, Sasuke, Naruto, Sakura a Sai dorazili do vesnice, šli si sednout na jídlo a občerstvení. U večeře jim Itachi se Sasukem vyprávěli, co se stalo.

O TÝDEN DŘÍVE

Sasuke seděl ve svém pokoji, když se ozvalo zaklepání na dveře, a dovnitř se svým obvyklým klidem vešel Orochimaru. A zcela ignoroval, že na něho Sasuke vrhá jeden ze svých vražedných pohledů.
„Mám pro tebe překvapení,“ řekl a na tváři mu hrál zrádný úsměv.
Sasuke na to nic neřekl a jen se na něho díval.
„Tvůj milovaný bratr je vážně zraněný,“ začal sannin. „Měl by být nedaleko Čajové vesnice. Nechceš toho využít?“
Sasuke na nic nečekal a vystřelil z pokoje, jenom stačil v běhu popadnout svou katanu a už byl pryč. Orochimaru se za ním podíval s úlisným úsměvem.
Mladý Uchiha dorazil na místo, které mu popsal Orochimaru, ale nikde nikoho neviděl. Najednou za sebou uslyšel prasknout větvičku, prudce se otočil a uviděl, jak se na něho vesele šklebí Kabuto. Ale naneštěstí nebyl sám, za ním stálo na tisíc hliněných vojáků.
„Konečně tě zabiju,“ usmál se na Sasukeho Kabuto.
„To se ještě uvidí,“ odvětil klidně Uchiha. Strhla se bitva, vojáci útočili bezhlavě, bylo jim jedno, jestli přijdou o nějakou končetinu. Sasuke nakonec zničil všechny hliněné nepřátele, ale vyčerpal moc chakry a řezné zranění na paži si vybralo svou daň. Vyčerpáním klesnul na kolena a prudce oddechoval.
Pojednou se nad ním objevil stín, Sasuke zvedl unaveně hlavu a spatřil nad sebou stát Kabuta s kunaiem v ruce.
Ale než se Kabuto vůbec rozhoupal k akci, mihl se přes celé bojiště černý stín. Kabuto odletěl daleko. Sasuke se překvapeně rozhlížel, až uviděl nedaleko stát svého staršího bratra Itachiho. Ten na nic nečekal a zaútočil na Kabuta. Sasuke nevěřícně zíral na svého bratra, nepoznával ho. On ho brání?
Kabuto překvapeně hlesl, když ucítil v hrudi bolest. Podíval se dolů a uviděl zapíchnutý kunai. Než stačil vůbec něco udělat, jeho srdce dobilo a on klesl k zemi mrtev.
Sasuke se zaujetím sledoval, jak k němu Itachi pomalu kráčí a hlavou se mu táhlo: „Teď mě určitě zabije.“
Itachi se zastavil metr od bratra a pozorně si ho prohlížel. Nakonec se k němu sklonil a řekl: „Moc se nehýbej! Ztratils moc krve.“
Kolem jeho ruky se objevila chakra a Sasuke ucítil, jak se mu některá zranění hojí.
Když se ho Sasuke zeptal, proč to udělal, Itachi mu odvětil: ,,Pro mě je můj malý bratříček na prvním místě!“ a Sasuke omdlel.

Po delší době se Sasuke probral v cizím pokoji. Rozhlédl se a všimnul si, že vedle jeho postele spí na židli Itachi. Chvíli se na něho díval a přemýšlel, jestli je to jeho starší bratr, který vyvraždil celý klan nebo ne.
Nakonec chtěl potichu vstát, aby ho nevzbudil, ale nepodařilo se mu to.
Itachi se probral a s jemným úsměvem pozdravil bratra. Poté mu řekl:
,, Můžeš mě obviňovat za minulost, ale mysli na budoucnost. Tvůj starý přítel má na mále. Jdou po něm Akatsuki i Orochimaru, proto se tě chtěl ten hnusný had zbavit, už tě nepotřebuje!“
Sasuke se jen nevěřícně díval na Itachiho a pochopil, že tady nejde jen o něho a jeho pomstu, ale i o jeho pořád nejlepšího přítele.
Po chvíli řekl: ,,A co navrhuješ?“
,,Napíšeme Narutovi dopis, aby za námi přišel, a budeme ho chránit,“ řekl Itachi.
„Dopis,“ zaksichtil se Sasuke.
,,Jo, máš nějaký problém?“ zvýšil hlas Itachi, až Sasukemu přejel mráz po zádech.
,,Ne, žádný,“ řekl opatrně. V duchu si jen pomyslel: ,,Dlouho už jsem Naruta neviděl, docela se mi i stýská“.