SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Literární

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Řetěz a květ

O Andělech píši,
leč sama jím být nemohu.
Anděly kreslím,
však, tak vypadat nebudu.

Mít tak krásná, bílá, čistá křídla
bez poskvrny či hříchu,
na cestu správnou bych lidi svedla
a svrhla jejich slepou pýchu.

Řetěz a květ
tvoří můj svět.

Tu nejkrásnější svatozář mít,
bez ďábla v sobě žít,
v srdci bez nenávisti
volnosti mít stále dosti.

Kráčet cestou dál a vpřed
být stále čistá, jak lilie květ.
Obtočí se kolem tebe,
černé kovy, co neznaj nebe.

Řetěz a květ
tvoří můj svět.

Bolestně okovy poutají mě k zemi,
neskutečně špatně je mi,
když vidím bídu, smrt, hlad a strach
vše ostatní je černobílé a otáčí se v prach.

A já tu stojím, křídla zavřená
smutná, jakoby část mé duše zemřela.

Dodatek autora:: 

Táááák jsem to já Smile Zde je moje další slátanina Laughing out loud komentujte, kritizujte, čtěte jak je libo jsem tu pro vás Laughing out loud
Prohlašuji, že na literární soutěži jsem se svou básní neuspěla. No holt nejsem tak dobrá. A těm, co neví doporučuji přečíst si mou báseň Dva Světy Laughing out loud (vůbec nepropaguji svou práci Laughing out loud to snad ani není možné Laughing out loud )

Opusť

Hej láska, vieš že všetko je iné,
že všetko sa zmenilo od kedy si pri mne.
Každý večer ďakujem bohu že ťa mám,
a ak to budeš chcieť tak svoj život ti dám.

Dodatek autora:: 

Smile Dúfam že sa vám to bude páčiť jej som to poslal a napísala mi že : pekné ... Sad

Budoucnost

Vystoupat výš,
bojím se teď,
v letech není skrýš,
tak k budoucnu hleď.

Bojím se jít vpřed,
však kdo ne?
Nikdo nevyrazí hned,
popostrč mne.

Nejistota mě sžírá
i nadšená jsem,
nic neumírá
životem spolu jdem.

První krok nic není,
tak skoč vpřed po hlavě,
život se ti nezmění
zvládneš to přec hravě.

Když nadšení, snahu i talent máš,
proč se nepředvést?
I když něco z toho neznáš
nemusíš kanály lézt.

První krůček k budoucnu
nese spoustu pocitů,
přece si na zadek nekecnu
a nezměním se v necitu.

Tak pojď, vykroč vpřed,
je čas,
na strach zařvi: „Teď“,
vždyť máš v tváři jas.

Dodatek autora:: 

Ahoj bando, přidávám další z mích básnických pokusů. Oups Občas nechytám rým, ale to mi snad odpustíte že? Laughing out loud Snažila jsem se vystihnout nesmělé kroky do blížící se budoucnosti ... (a nějakou optimistickou báseň Big smile ) Zjistila jsem, že mi optimistické básně moc nejdou, ale tahle i ujde Innocent
přeji příjemné počtení Smile
P.S: i kritika je na místě, jak jinak se učit než z chyb ne? Wink

Mrtvy pocit-Vzajomna laska

Mal som to cítil to bola to láska,
miloval tesil sa prišla zas facka.
Boli ma srdce ,asi ani nevieš ako,
milujem ta stále, asi som pako.

Dodatek autora:: 

trosku slabsia ako predosla ale vela pre mna znamena Smile

Anděl smrti

Pršelo. Bylo ticho. Tma. Nic víc než já, ticho a tma. Kolem mě byl zvláštní zápach. Ne nepříjemný, ale divný. Ležela jsem na něčem studeném, lepkavém.

Dodatek autora:: 

*soutěž*

Válka, Poklona

Válka

Běží dál a střelba kolem,
kamení lítá horem i dolem.

Kulomet střílí nemilosrdný kůlky
a dětské oči vidí lidské půlky.

Všude samá krev,
hrůza jako v pekle a
nepřítel nepříteli kuje strašné pikle.

Poprvé ty oči vidí smrt,
všude samí hřích,
vody sotva hlt,
žádná radost, řekla bych.

poprvé utíká pryč z domu,
rodina už není
a přísahá pomstu tomu,
kdo přijde si pro ni.

První válka, první hřích,
první kulka, první vzdych.

Chce pryč z toho pekla,
kdyby jen mohla, dávno by utekla.

****

Poklona

Poklona pane až k zemi,
jak dokážou jen sličné ženy.
Fantazie pracuje,
jak malíř obraz maluje.
V šatech, jak z pavučin rosa,
vždyť ráda, pane, chodím bosa.
Tak pěkná poklona to bude,
jak dokážou jen sličné ženy,
až jen zrnko písku zbude,

Dodatek autora:: 

Ano, ano jsem to zase já. K týhle básni řeknu jen pár věcí:
A)Je taky na téma poprvé (ano byla jsem tak akční a učitelce napsala 4 básně a 1 takovou mini povídečku. No nevim, jestli je ten text hoden nazývat to povídka. Budu tomu řikat próza. Smile )
B)Není to tak vydařený, jako u Dvou Světu - pár veršů je dobrých, ale přijde mi, že jinde to ani nenavazuje
C)Je to prostě peklo. (To se v tu chvíli co jsem to psala něco ve mě otevřelo a múzy zkažený dvojče se vydralo na povrch - taky to podle toho vypadá Laughing out loud )
D)Prosím neukamenujte mě Laughing out loud

Poklona
Tak a konečně jsem se dokopala přidat další báseň. Laughing out loud
Hmmmmmm...... nějaká charakteristika? Snad jen, jak už název vypovídá je to zveršovaná poklona. No poklona. Však posoudíte sami.
Napsáno ve velice šíleném rozpoložení o letních prázdninách.
Vyprovokoval mě k tomu kamarád. Tak ať se líbí
Nevim proč, ale tahle poklona ve mě vyvolává smích..... Laughing out loud

5 minút

[center] Mam posledných 5 minút života, čo spravím,
ešte pred tým, ako sa pred boha postavím.


Posledných 5 minút chcem vidieť teba,
o chvíľu skončím, no a tak mi treba.

Dodatek autora:: 

Prvý krát sem niečo pridávam tak si rád prečítam ako kladné tak aj záporné komentáre Smile ( radšej kladné Tongue Laughing out loud )

Dorianův sen...

Odraz co se neodráží…
Květy, které nekvetou…
Neshledám se s Tvojí tváří…
Kroky nikam nevedou…

Ticho a nic, jenom zima,
ticho a nic, šeptáš mi.
Pláču, křičím, odpovídáš,
že už nejsi na zemi.

A já hledím do zrcadla,
druhá, třetí, slza padla.
Miloval jsem panenku,
jiný míval milenku.

Proklej mne a stokrát tolik…
kolik krásy jsem Ti uzmul.
Proklej mne, můj Arieli…
mohu za to, že jsi usnul…

Spinkej sladce, můj maličký,
přijdu brzy, vyčkej krátko.
Slibuji, že už navždycky
zůstaneme… ty, já a naše zrcadlo.

Dodatek autora:: 

Všechny střepy jednoho zrcadla!
pamatujete?...
Myslím, že jsem nebyla sama, kdo si Ariela a Doriana zamiloval... chtěla jsem napsat pokračování, ale...
Dopadlo to takhle... snad se nezlobíte.
Pro vysvětlení: Ariel nesnesl být prodejným... Dorian si život bez bratříčka nedovedl představit...
Děkuji Vám... Dasty I. Harst

Dva Světy

Poprvé po dlouhé době,
přišla jsem na podzim k sobě.
Nevědět, co se dělo, kde to jsem?
Snad křídla mi narostla,
klesla jsem na Zem.

Za oknem splétá se teplost barev,
kde pod vším vládne tichost larev.

Přece křídla mám
a po dlouhém spánku,
celou délku jim dám
se štěstím na kahánku.

Listy padají jak záplava duhy,
když lesem utíkám, zahání chmury.

Poprvé vidím tak modrou oblohu,
poprvé cítím tak svěží vzduch,
poprvé chodím po zemi bez dluhu,
poprvé miluji bez lidských much.

Já cítím se lehce,
jak motýl měkce.

Spatřuji dryády
s vílami v kruhu,
nejspíš jsou rády,
že mezi ně mohu.

Světy jsou spojeny
v tajemné kráse,
ten, kdo to nevidí
utíká spáse.

Dodatek autora:: 

Ehmmm ... Ahoj toto je moje první vložení na tyto webové stránky. Smile Ano poprvé po dlouhé době jsem se přemluvila a přidala jsem báseň, kterou s největší pravděpodobností pošlu na literární soutěž na téma 'Poprvé'.
Takže budu ráda za všechny možné druhy komentářů a ohodnocení. Laughing out loud
Tuto báseň jsem napsala v prosinci ve škole a to hned po tom, co nám naše úžasná paní profesorka na literaturu oznámila, že sice nečeká, že by někdo něco na tuto soutěž napsal, ale bude aspoň doufat. Tak jsem jí po 3 hodinách překvapila s tímto dílem a myslím, že je nejvydařenější. Sexy
Ať se líbí Smile

Jednou tě zabiju ...

Pozoruji tvoji tvář a hledám v ní stopy tvého bývalého já. Hledám tam tebe, jak jsem tě znal a miloval.

Dodatek autora:: 

nějak mě to psaní yaoie chytlo ^^

Syndikovat obsah