SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Anime Fanfictions

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Výcvikové středisko 03

Celá místnost opět ztichla. Všichni věděli, že Shikamaru má pravdu. Kdyby jim řekl, že Naruto zmizel někde na severu, tak by všeho nechali a šly ho hledat.
„Kdy máme vyrazit?“ přerušil ticho Kakashi.
„Co možná nejdřív. Musíme vědět na čem jsme. Jestli nám pomohou, a nebo ne….“ odpověděl mu Shikamaru.
„Rozumím. Týme sedm, za dvacet minut se sejdeme u brány. Rozchod!“ rozkázal Kakashi a zůstal s Hokagem sám v místnosti.

Dodatek autora:: 

tady je další díl..

Začátek konce IX.

„Buď pozdraven, vyvolený,“ řekla jedna z nich, aniž by zvedla hlavu. Naruto nedokázal rozeznat, která to byla.

Začátek konce VII.

Druhý den častně ráno měli vyrazit na misi. Nebyla to tak úplně mise, jen měli Naruto a Sakura zkontrolovat a poohlídnout se mimo vesnici. Tak si připravovali výbavu na cestu.

Výcvikové středisko 02

Kakashi se Shikamarem se na něho udiveně podívali.
„Veď nás, půjdeme za tebou,“ rozkázal Shikamaru. ANBU jenom přikývnul a vedl je k jejich cíly. Běželi městem a všichni si je udiveně prohlíželi a divili se kam tak spěchají. Skupinka se zastavila před velkou budovou. Byla to nemocnice. Vběhli dovnitř. Hned ve dveřích potkali Tsunade, která po tom co se vzdala titulu Hokage se ujala nemocnice.
„Co se děje Tsunade-sama?“ zeptal se hnedka Shikamru.

Výcvikové středisko 01

Byl krásný letní den a celou Konohou zaléval příval krásného, teplého slunce. Všude byl klid a pohoda. Nikde nebylo ani stopy po tom co se stalo před deseti lety, když vesnice bojovala proti Akatsuki. Jeden mladý muž si tak pěkně vykračoval jednou uličkou a prohlížel si výlohy obchodů. Nevěděl co by měl koupit své ženě k jejich výročí. A tak bezvýznamně bloudil celou vesnicí. Najednou ho upoutala výloha jednoho klenotnictví. Měli tam nádherný prsten s obrovským diamantem.

Dodatek autora:: 

tak tady je serie navazující na Nového sanina

Nový sanin 10.díl

Poté co Naruta pohltilo Amaterasu se objevil u Kyuubiho. Liška si ho vyděšeně prohlížela.
„Naruto, co budeme dělat?“ ptala se ho s udiveným výrazem ve tváři a dodala: „Kdysi, předtím než jsem napadl vaši vesnici, tak jsem se při pustošení jedné vesnice setkal s Madarou. Kdybych ho nechal spát, tak by se nic z tohohle nastalo. Ale já jsem ho svým řáděním vzbudil, a on dostal nápad. Pomstít se za všechno co se mu kdy stalo Konoze. A tak ke mně přišel a začal po mě metat techniky. Dlouhou dobu jsme spolu bojovali až použil tenhle smolný oheň. Myslel jsem si, že se mi nic nestane a tak jsem se nechal zasáhnout, ale mýlil jsem se. Tam oheň mě tak moc uškodil, že jsem se musel potom týden léčit. A to je s mými léčícími schopnostmi opravdu hodně. Kvůli tomu to už nikdy nechci zažít a vím zcela určitě, že ty bys to nepřežil.“ Domluvil vyděšený démon a čekal jak bude reagovat Naruto. Na jeho tváři se nepohnul ani nejmenší nerv. Bylo vidět, že nad něčím přemýšlí.

Dodatek autora:: 

poslední díl užijte si ho

Na pokecu u Narutů - Blbej nápad! 1

Už je tu zase zima. Podíváš se ven a hned víš, na čem jsi. Hnusno, odporno, ani ptáčka neuslyšíš, protože ty jediný mají něco v hlavičkách a odletěli do teplých krajů. Já křídla nemám a tak jsem tu zůstala. Moje složitá finanční situace to také nedoluje, takže mi to zbyl jen internet, notebook a Konoha . Abych to upřesnila. Stal ze mne narutofil během pár týdnů a ve společnosti kolem mne pokládají za blázna. Typy vět jako : „Je ti 22 let a sleduješ pokémony?!“ nebo „Co je to ta manta?

Dodatek autora:: 

chybama se člověk učí, ale někdy už je pozdě Smile
děj se odehrává v době kdy Naruto trénuje svůj nový rasengan pod vedením Yamata a Akatsuki jsou už blízko ...

Křižovatka osudů 1

1. kapitola - Únos

info Dvě ženy, dva různé osudy... Náhoda je spojí, avšak jejich cesty jsou plné bolesti a ztrát. Potom však někoho potkají a jejich osudy se změní... A ony změní život mnoha lidem... Ať už v dobrém nebo zlém smyslu...

Povídku píše sorafay a Leonyda Styron

Dodatek autora:: 

Dvě krvežíznivé upírky si na vás smlsnou, muhehe. Tak trochu netradiční povídka Laughing out loud

So long, Rangiku

Je to tak strašně dlouho. Vzpomínáš si ještě na mě?
Shlédl na svůj domov. Domov, který zradil a utekl z něj. Ale pořád to byl jeho domov. Ne jako to vyhnanství, do kterého utekl. Něco ho táhlo zpátky sem. Domů.
Je to tak dlouho, co jsi odešel. Nikdy na tebe nezapomenu...
Seděla na okně a dívala se ven. Myslela na něj, jako každou noc. Pořád měla nějakou naději, že na ni nezapomněl, že se vrátí...
I pokud si na mě vzpomínáš... budeš mi schopná odpustit? Doufám, že ano...
Má tam jít? Zkusit ji najít?

POMSTA

[=15]Předem upozorňuju, že ti co nemají rádi verše a smutné či procítěné děje, tak si to radši ani nečtěte.V opačném případě, kdo má rád v takovýhto příbězích i nějaký ten verš, a prožívá všechno co čte ohledně představivosti do hloubky, tak ať si radši k této ff přistrčí kapesníčky.
Takže předem chci říct,že nepočítám S tím, že by tato má jednorázovka na někoho nějak zapůsobyla, protože se za ní docela i stydím. Ale na přesvědčení jisté osůbky jsem se jí rozhodla vydat veřejně.

Dodatek autora:: 

No jo....a je to tady
Takže právě se mi teď asi možná vysmějete za takovou melanholii, či špatné verše či nněco jiného...prostě že to byla naprostá slátanina.... No upřímně si to myslím alespoň já sma Já vím... je to blbí, když si o sobě autor sám myslí špátné věi, ale já měla opravdu 100 hutí to nejlépe smazat , protože je to má druhá jednorázovka a nejspíš i totální propadák. Takže se všem moc omlouvám a děkuju za porozumění. No byli to jen směsice některýh mýh poitů, skryté a upravené do této povídky takže přípAdně GOMEN

Syndikovat obsah