Zhrzený láskou 03

Nezahlédl jsem v něm mého spolubydlícího.
Jen jsem to zjistil, šel jsem se vysprchovat. Nikdo tam nebyl, měl jsem štěstí. Vysprchoval jsem se a pomalu jsem pospíchal do pokoje. V pokoji už byl Sakeo s dívkou, s kterou jsem ho nikdy neviděl. Vylíčil mi ji jako svoji kamarádku Sakuru. Též jsem se jí také představil a řekl jsem mu.
,,Nebudu vás tady rušit, a abych tady nedělal křena tak jdu do klubovny. Užijte si to tady a uvidíme se později.‘‘ Došel jsem do klubovny a zatím v ní byli, jak jsem si všimlo Kano s Mikem, a muchlali se.

Jakmile jsem to uviděl, tak jsem si řekl, že radši půjdu pryč, abych je nerušil. Obrátit jsem se na patě a při odchodu jsem si narazil palec o dveře a v tu ránu jsem začal klít. V ten okamžik uslyšeli jiný zvuk než jejich a přestali. Když se podívali, kdo nebo co ten zvuk udělal a zjistili, že to byla má maličkost, měli s toho velkou radost, že mě vidí.
Běželi ke mně a Miki mě vzal do náruče a položil na pohovku. Domníval jsem se, že mi nic nebudou dělat, ale opak byl pravdou.

Kano mě líbal a zatím Miki mi sundával triko a kalhoty a začal mě hladit po celém těle. Myslel jsem si, že se mi to od nich nebude líbit, ale nestalo se. Poté co si všimli, že jsou mé oči plné touhy, tak pokračovali. Kano-kun sundal trenky a začal mi olizovat penis, přitom mi Miki dráždil bradavku jazykem. Z toho jsem vzdychal slastí. To se jim líbilo. Tak pokračovali v tom, že Miki mi olizoval řitní otvor a Kano si vzal do ruky můj penis a začal mi ho honit. To už jsem myslel, že nevydržím a vyvrcholím, ale nedovolili mi to a řekl Kano, ať mu honím jeho. Zahájil jsem to, ale byl jsem trochu nešikovný, tak mi s tím pomohl. Pak už jsem věděl, jak na to, tak jsem to už udělal sám. Vykonal jsem to, protože se mi to zdálo spravedlivé. Protože byl uspokojen, tak jsem rozhodl to udělat taky Mikovi. Byl celkem překvapený, ale nechal mě to udělat. Zamýšlel jsem, že to tímhle skončí, ale byl jsem na omylu, řekli, že je to teprve začátek. Vyvíjelo se to tím, že jsem se měl dívat, jak se líbají. V tu chvíli jsem si připadal sám.
Dlouho mě v tom pocitu nenechali. Dostali mě mezi sebe a nejdřív mě začal líbat pro změnu Miki potom Kano. Posléze jsem byl přesunut na Mikův klín a navhčenymi dvěma prsty pomalu vnikl do mě. Bylo mi to trochu nepříjemné, při tom mě uklidňoval. Zároveň jsem se začal uvolňovat, tak mi to už bylo příjemné. Poté místo prstů následovalo něco úplně jiného a byl to jeho penis. Než jsem si zvykl na něj, protože byl silnější než prsty. Sotva zjistil, že si na něj zvykl, tak začal pomalu se pohybovat. Bylo to moc příjemné. Po chvíli mi pomalé tempo nestačilo tak jsem mu pověděl, ať přitlačí víc. Kano-kun se na nás díval, když viděl, jak si to užíváme tak ho to vzrušilo taky. Při dívaní na nás si honil penis. Po chvíli jsme já s Mikim vyvrcholili.
Po tom jsem odpočíval a při tom si užívali ty dva. Jen si užili, tak se začal, sápal po mně, pověděl mi, ať se dám do polohy koně a ať na něj vyšpulím prdelku. Tak jsem to udělal podle jeho instrukcí a pomalu sunul penis do mě. Trošku mě to překvapilo, ale nechal jsem se vést. Přirážel pomalu, po určité době zrychlil. Zároveň mi dráždil prsty bradavky. V tu chvíli jsem měl pocit dokonalé slasti, že jsem přitom vyvrcholil.
Z toho celičkého sexu jsem myslel, že se ani nehnu. Na konec mi pomohl do sprchy Miki, protože jsem byl vyčerpaný na to, abych se vysprchoval sám. Po ní mě donesl Kano do pokoje. Ačkoli jsme do něj vešli, myslel jsem, že tam bude Sakeo, ale nebyl. Byl jsem za to rád, protože by to nedopadlo dobře. Než odešli z pokoje, tak mně oba dali pusu na tvář. Jen odešli, tak jsem usnul.

Ráno mě probouzel Sakeo, ať vstávám, jinak přijdu pozdě. Pouze jsem se pokoušel sednout a dosedl jsem, tak jsem sykl bolestí. Sakeo to nezaslechl a za to jsem byl moc rád, protože bych nevěděl, jak mu to mám vysvětlit.
Ve třídě jsem měl, co dělat, abych se nerozbrečel, jak to bolelo. Určitým způsobem jsem to přežil a hned po škole jsem šel do pokoje.
Našel jsem mastičku a namazal jsem si to. Po ní už to bylo lepší. Jak jsem slíbil koučovi, šel jsem hledat nové tváře do našeho klubu.
Vyplnilo mi to celý zbytek dne. Nakonec se mi podařilo sehnat dva kluky, kteří by to chtěli dělat. Odvedl jsem je ke koučovi, aby je zkusil a podle jejich výkonu se rozhodl. Dokonce je přijal oba. Byl jsem rád. Vyrazil jsem si potom zaběhat. Utíkající méně koleček než jindy. Poněvadž mě to na konci posledního začalo opět bolet. Po něm jsem si ve stoje odpočinul a pomalu jsem šel do pokoje.

V pokoji už byl Sakeo. Zeptal se mě, jak se vede a jak to šlo ve škole a ještě se zeptal, jestli něco nevím nového. Sdělil jsem mu, co jsem věděl. Povídali jsme se dál, když jsem mu nadhodil, jak se měl včera se Sakurou. Jak mluvil, tak se červenal a tím pádem mi bylo jasné, že to zašlo trochu někam jinam než k povídání. Nedivil jsem se tomu, protože jsem viděl, jak to mezi nimi jiskřilo. Toužil jsem se na to zeptat, ale nezeptal jsem se, aby se neurazil.

Poté jsem si vzal aktovku a podíval jsem se do ní, jestli nebudeme z nějakého předmětu psát. Tou dobou si Sakeo uklízel svoji část pokoje. Po úklidu a učení jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat do klubovny.
Prohlédli jsme, jestli tam nikdo není a nebyl. Vstoupili jsme a Sakeo navrhl, že bychom se mohli dívat na televizi. Řekl jsem, proč ne a sedl jsem si k němu. Právě dávali nějaký akční film. Byl celkem napínavý. Sotva skončil, tak jsem se podíval na hodiny a byl čas odejít do pokoje. Mimo to bychom z toho mohli mít problém a o ten jsme neměli zájem. Stihli jsme jen tak, tak. Protože za chvíli přišli hlídači nás zkontrolovat, jestli jsme v pokoji.
Zkontrolovali nás a jeden z nich mi při odchodu poslal vzdušnou pusu. Divil jsem se, proč má o mě takový zájem. Když na mně není nic extra pěkného podle mého názoru. Tak jsem se ho na to chtěl zeptat, ale jen jsem otevřel dveře, už za nimi nebyl. Zahlídl jsem ho s ostatními v prostředku chodby a to už se mi nechtělo za ním jít. Zavřel jsem dveře a šel jsem zasnout a lehnout do postele a spát.

Následující den na mě čekali, přede dveří pokoje puget modrých růží. Uchopil jsem je do ruky a šel jsem jim najít vázu. Přitom hledání vypadl vzkaz, který v nich byl. Bylo v něm toto. Krásný den přeji mému slunci. Miluji tě, podpis tvůj ctitel. Přemýšlel jsem, kdo by to mohl být. Napadli mě čtyři kandidáti. A ti byli Takeo, Miki, Kano nebo ten hlídač, kterému se líbím. Růže mě potěšili, protože je mám rád. Nenašel jsem žádnou vázu v pokoji, tak jsem se byl poptat, jestli někdo náhodou nemá.
Nakonec se mi ji podařilo sehnat a dal jsem do ní vodu a poté ten puget. Při tom jsem si k nim přivoněl. Voněli krásně. Sakeo si všiml, že se od ní nechci hnout, tak do mě šťouchl ramenem, aby mě od ní dostal. Podařilo se mu to a šli jsme do školy.

Měl jsem krátce, tím pádem jsem se rozhodl, že se podívám po dalších nových členech. Neměl jsem štěstí jako minule. Tak jsem to pro dnešek vzdal a šel jsem si pro věci na trénink. Přišel jsem na něj včas, abych se stihl převléknout. Po převlečení jdeme na trávník a tak se rozcvičujeme. Po rozcvičce jdeme hrát. Jen jsme dohráli a kouč nám dal rozchod, jsem se šel osprchovat s ostatními. Při ní jsem si všiml, že mě jeden kluk plácl přes zadek. Otočil jsem se, abych zjistil, kdo to z nich byl. Byl to jeden z nováčka, kterého jsem přivedl.
Vynadal jsem mu, co si to dovoluje, že nejsem holka, aby mi to nedělal. Když jsem mu nadával, tak se na mě díval zamilovaně. Tak jsem to nakonec vzdal a pokračoval ve vysprchovaných svého těla. Poté jsem se oblékl v šatně a šel jsem za koučem. Pověděl jsem mu, že jsem dneska nikoho nesehnal. Řekl mi na to, že to nevadí:,,Jsem rád, že jsi nějaký našel a to mi prozatím postačí, ale hledej dál.‘‘ Slíbil jsem mu to a šel jsem na kolej.

Došel jsem a šel jsem se podívat do klubovny, jestli tam nikdo není. Byli tam Takeo s nějakým cizím klukem s kterým jsem ho ještě neviděl. Jen jsme je viděli tak jsme přemýšleli, jestli jít nebo ne. Nakonec jsme se dohodli, že půjdeme dovnitř. Šel jsem a vůbec jsem se nedíval na něho. To samé udělal i Sakeo, ale u něho jsem netušil proč. Nechtěl jsem se mu do toho míchat tak jsem to nechal být. Očekával jsem, že až bude chtít o tom mluvit tak mi to řekne. Nechtěl jsem si Takea všímat ale cítil jsem jeho přítomnost. Otočil jsem se a náhodou jsme se střetli očima.
Dívali jsme se na sebe asi dobrých pět minut, ale mě to připadalo jako věčnost. Otočil jsem hlavu a z toho, jak jsem se na něj díval, jsem měl nejen rudý obličej, ale i uši. Sakeo si toho všiml a chápavě mě poplácal po rameni. V té chvilce mi to pomohlo. Po hodině si potřeboval dojít něco zjistit. Tak mě tam nechal samotného. Jakmile odešel tak jsem začal být nervózní. Nevěděl jsem, jestli ke mně přijde nebo ne. Nakonec si ke mně přisedl. Sedl si ke mně, co nejblíže. Když seděl vedle mě tak mi pošeptal do ucha, že mě viděl s klukem, jak si s nimi užívám. Že má taky chuť se mnou vyspat. Jak jsem byl rudý, tak jsem z toho zbělal. Pošeptal jsem mu, ať to nikomu neříká. Řekl mi: ,,Já jsem je tam nedal.‘‘
Poděkoval jsem za odpověď. Pak mi řekl, kde se zítra sejdem a ještě mně olízl ucho. Měl jsem z toho příjemné mravenčení v břiše.

Jen to udělal tak přišel Sakeo. Všiml si, že se něco dělo, ale nezeptal se. Byl jsem v tu chvíli moc rád. Ještě asi půl hodinky jsme tam byli a pak jsme odešli na pokoj. Jak se mě na to zeptal, co se stalo, když tam nebyl. Až nerad jsem mu to řekl. Opomenul jsem mu říct, čím mi vyhrožoval. Kdybych mu to řekl, tak by to nedopadlo dobře ani pro mě ani pro něho. Poslechl si to a překvapivě nic neřekl, to mi začalo být podezřelé. Zeptal jsem se, jestli mi na to něco neřekne a odpovědí mi bylo: ,,Je to tvoje věc. Tohle si musíš vyřešit sám.‘‘
Dopověděl to a ve mně začal klíčit pocit ztráty.
Odešel jsem z pokoje a utekl jsem na záchod, tam jsem se rozbrečel. Očekával jsem, že mi pomůže a on místo toho mně nechal na holičkách.

Potom, co mi konečně přestali téct slzy, tak jsem se na sebe podíval do zrcadla. Vypadal jsem příšerně, hned jsem si umyl obličej a vrátil jsem se do pokoje. Jen jsem přišel do pokoje tak jsem zahlédl, jak můj spolubydlící už leží v posteli, a spí. Tak jsem se převlékl do pyžama a pokoušel jsem se usnout. Počítal jsem ovečky, až když jsem jich napočítal dvě stě tak jsem konečně usnul.

Druhý den jsem se probral a byl jsem v pokoji sám. Zjistil jsem, že je ještě brzy jít do školy, tak jsem si šel počistit hlavu. Trvalo mi to asi dvacet minut. Přišel jsem do pokoje a on v něm nebyl, ale místo toho byl na mé straně stolku vzkaz od něj. V něm bylo, že se omlouvá za včerejší chování a slova a že to tak nemyslel. Doufám, že budeme zase kamarádi. Poté jsem si oblékl oblečení do školy a pomalu jsem se loudal ke škole.

Před školou na mě čekal král, jak jsme se včera dohodli a šli jsme spolu do školy. Všichni se na nás dívali a šeptali si o nás. Ve škole na chodbě jsme se rozdělili a každý jsme šli do svých tříd. Vešel jsem do třídy a všichni mí spolužáci na mě závistivě pokukovali. Neměl jsem jim to za zlé. Dělal jsem, že to nevidím a sedl jsem si do své lavice. Byl jsem rád, že v ten moment přišel učitel do třídy.
Mohl jsem se díky tomu soustředit jen na něj a ne na ostatní, co se po mě dívali. Jen skončila hodina a učitel odešel, hned se ke mně hrnula jedna dívčina a spustila proud otázek na mou osobu, na které jsem měl, co dělat, abych ji odpověděl. Jen jsem jí odpověděl, viděl jsem v jejích očí nefalšovanou nenávist ke mně. Nakonec jsem byl rád, že se mi podařilo přežit zbytek vyučovací hodiny.

V okamžik uvažování začalo zrovna zvonit na další hodinu. Díky tomu jsem od dam klídek až do oběda. Při začátku polední přestávka stal před prahem mé třídy král. Jen jsem jej zahledl, vstal jsem od lavice a šel jsem k němu. Pověděl mi, že budeme spolu jíst na střeše. Byl jsem překvapen ale zároveň rád, že se jejich pohledů zbavím na určitou dobu. Moje představa byla, že tam budeme sami, ale zmínil jsem se. Hodně mě to zklamalo, až jsem si s toho vzdychl. Těmi narušiteli byli holky, které nás z povzdáli špehovali. Z mého pohledu mi to přišlo, že to Takeovi nevadilo, ale mně jo. Měl jsem snahu je jit vyhnat, ale král mě chytl za ruku a pošeptal mi, ať si jich nevšímám a dělám, že je nevidím. S brbláním jsem to vzdal. Začal jsem jíst svůj oběd a ten byl kari chléb. Podařilo se mi sníst půlku, když se ke mně král začal pomaloučku přibližovat a ukousl mi většinu z něj. V tu chvíli mi došlo, že to je jako by mě dal nepřímí polibek. Potom co jsem si to uvědomil, tak jsem z toho zrudl v obličeji. Podíval se na mě a uviděl moji reakci a ta se mu líbit jinak by se nezasmál. Z toho jsem usoudil, že se mu moje reakce líbila. A z cista jasna přesunul své rty ke k mému uchu a pošeptal mi do něj:,,Jsi roztomilý.‘‘ Jak byl blízko, tak jsem se rozhodl, že ho za to potrestám tím, že jej zatahal za ucho.

Jen se mi to podařilo uskutečnit, tak mě chytl za ruku a chytře ji otočil směrem na horu a políbil. V tu chvíli jsem mu ji rychle vytrhl a přitom se mi podařilo zrudnout ještě víc. To se mu strašně moc líbilo, ale mě to připadalo dost trapné. Bylo to kvůli tomu, že mě z toho srdce začalo byt rychleji než předtím.
Pomalu mi začalo docházet, že jsem se do něj zamilovaný. Nemohl jsem tušit, jestli vedet jestli je to vzájemné, ale v koutku duše jsem mel to přání, aby se to stalo. Nemůžete mi to mít nikdo za zlé, že jsem se toho bál a zároveň jsem měl radost. Takeo si všiml, že jsem nějak moc tichy než obvykle tak do mě strčil, a očekával moji reakci. Než jsem zaregistroval a srovnal rovnováhu, tak jsem byl už na zemi.

Hitori se zeptal, proč do mě strčil a jeho odpovědí bylo:,,Je to kvůli tomu, že jsi mě vůbec nevnímal.‘‘ Jeho reakci na to bylo.
,,Aha, tak takhle to bylo. Mně to ani nepřišlo.‘‘ Když jsem to říkal tak jsem na něj díval s vykulenýma očima.
Nemohl jsem mu říct, k čemu jsem pravě dospěl. Mezitím Takeo dojedl, co měl k jídlu a chystal se vrátit do třídy. Napadlo mě ho zastavit, ale nakonec jsem se rozhodl, že ne.

Jen odešel tak všechny děvčata, co nás pozorovala, začala zklamaně odcházet. Až na jednu.
Byla to ta holčina, která mi pomohla do ošetřovny. Přišla ke mně a zeptala se.
,,Tak co loket už se zahojil?‘‘
Odpověděl jsem ji na to.,, Je zahojený. Děkuji za optání.‘‘ Jak se zdálo, nevěřila mi tak nadzvedla rukáv trika a podívala se. Když uviděla, že jsem nelhal, usmála se spokojeně a začala mi věřit. Ještě chvíli se mnou bavila o tom, co chtěla vedet, až nás z naší konverzace vyrušil školní zvonek. Rozloučili jsme se a pospíchali jsme každý do svých tříd.

Když jsem přišel do třídy tak se na mě všichni otočili, ale hned se zase otočili jinam. Bylo mi jasný proč. Sedl jsem si na své místo a ignoroval je. Po chvíli přišel učitel a zapisoval absenci žáků. Po ni začal vykládat dnešní látku. Poslouchal jsem ho na půl ucha. Jinak řečeno jsem byl myšlenkami někde jinde. Při přemýšleni tak jsem se podíval z okna a zahlédl jsem Takea, který měl zrovna tělocvik. Měl na sobě hodně přiléhavé triko a to zvýrazňovalo jeho vypracované svaly na tele. Jak jsem ho pozoroval tak se mi opět rozbušilo srdce tak rychle, že jsem myslel, že jej musí slyšet snad všichni ve třídě.

Netušil jsem, že v onen moment stoji vedle mě učitel, a mluví na mě. Poklepal mi na rameno a přibližoval svůj obličej k mému uchu a řekl hlasitěji mé jméno. V tu chvíli jsem jej už uslyšel a mel co dělat aby se uhnul, když jsem se na něj otáčel. Zeptal se mě, jestli jsem poslouchal, a ať mu to zopakuji, co zrovna říkal. Zopakoval jsem mu to s takovou přesnosti, že se na mě přitom díval s otevřenou pusou, protože očekával, že sem vůbec neposlouchám. Poté mě nechal být a vykládal dál. Za určitý čas zazvonil zvonek a byl konec vyučování.
Byl jsem štěstím bez sebe, že je pro dnešek konec. Hned potom jsem vyrazil do svého pokoje. Došel jsem před něj a překvapivě před ním leželi růže, ale měli úplně jinou barvu než ty předtím. Jejich barva byla rudá, přirovnal bych ji k rubínům. Vzal jsem je lehce do ruky a zahledl jsem v nich vzkaz, na kterém bylo napsané mé jméno. Stalo v něm toto. Včera ti to moc slušelo, a doufám, že budeš mít krásný zbytek dne. P. S.: Miluji tě T. Podpis byl, jen jedno písmeno a to T. Pomysle jsem si, že je to počáteční písmeno jeho jména. Domyslel jsem si, kdo mi je poslal. Jestli to ovšem on tím pádem by mi jimi udělal velkou radost. V tu chvíli jsem se do něj zamiloval ještě víc.

Vešel jsem s nimi do pokoje a vyměnil jsem je za ty předešlé. Protože byli chudinky už zvadlé. Uvědomil jsem si, že jsem v pokoji sám. Za chvíli pote, přišel Sakeo a měl, nezvykli spokojený výraz. Optal jsem se, co mu udělalo ten výraz.
Řekl mi:,,Sakura se mi před několika minutami vyznala a zeptala se mě, jestli bych s ní nechodil.‘‘ Odpověděl jsem:,,Ano budu s tebou chodit. Už určitou dobu tě Miluju.‘‘ Popřál jsem mu k tomu a začal jsem se vyzpovídávat z toho, co se dělo ve škole.
Když jsem to vypověděl, tak mi řekl, že to muselo být pro mě strašné. ,,Taky, že jo. Nemohl jsem nic dělat, aniž bych neprozradil, že jsem byl donucen s ním chodit.‘‘ Jediné, co jsem mu neřekl, bylo to, že jsem se poté bavil s tou holkou, která mi pomohla, když jsem byl zraněný.

Jí jsem záměrně vynechal, protože byl zvědavý, o čem jsme se bavili a na to jsem nechtěl odpovídat. Nebyl jsem překvapen, když mi to Sakeo ještě jednou zopakoval v podrobnějším rázu. Při tom se šťastně usmíval. Byl jsem s ním šťastny. Potom jsme se domluvili, že bych je mohl nechat zítra v pokoji samotné. Rýpavě jsem mu na to řekl: ,,Proč bych vás nemohl nechat samotné ty moje hrdličky? Jen se bojím, že byste tady mohli provádět něco nemravného a nevím, jestli to mám vůbec dovolit. Když nad tím tak přemýšlím, máte k tomu mé svolení.‘‘ Přitom jsem se tvářil strašně vážně, ale v očích mi svítil čertovinou. Jen jsem to dopověděl tak mě za to plácl přes rameno.
Bylo to za to, že jsem ho tím, co jsem pověděl, chtěl poškádlit. Přemýšlel jsem, koho se mám zeptat, jestli u něj můžu zítra být. Sakeo byl nakonec myšlenkami někde jinde, že si nevšiml, že jsem mezitím z pokoje odešel. Nejprve jsem se šel zeptat Kana s Mikem. Jestli u nich bych nemohl zůstat.

Ty mi řekli:,,Máme tady dost místa a nám by to vůbec nevadilo, že bys tady s námi byl. Abychom pravdu řekli, byli bychom nesmírně šťastni. Protože jsme tě neviděli od toho dne, jak jsme si pěkně užili.‘‘ Při tom se mlsně usmívali jako kocouři po dobrotě. Měl jsem dilema.
Jestli mám u nich zůstat nebo ne. Když teď chodím s Takem, aby náhodou na ně nežárlil.
Pověděl jsem jim novinku, že jsem čerstvě začal chodit s Takem, že si nejsem jistý, jestli tady mám vůbec zůstat. Kluci byli překvapení, ale jinak se k tomu vůbec nevyjádřili. Miko nakonec k tomu jen:,,Jestli u nás chceš zůstat tak to záleží jenom čistě na tobě. My tě do toho nutit nebudeme, ať se rozhodneš, jak chceš, zaleží jenom na tobě, jestli jo nebo ne.‘‘
Nakonec jsem řekl:,,Pro jistotu u vás nezůstanu. Zeptám se někoho jiného a zatím se mějte.‘‘
Odešel jsem od nich a šel jsem se zeptat Takea. Po zeptání mi Takeo řekl:,,Jsem rád, že ses šel, zeptal, zlatíčko. Určitě tady můžeš zůstat. Slibuji ti, že na zítřejší noc nikdy nezapomeneš.‘‘ Domluvili jsme se, že přijdu asi kolem páté hodiny večer.