SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Jak bych si to přál! (8.část)

Požár! V severní části centrály! Na ubytovně v jednom pokoji. Je náhoda, že byl Edův a Mustangův?
Hned po tom, co mu voják předal zprávu, se Ed rychlými kroky přemisťoval do místa požáru. Po cestě potkal zmatenou Winry.
„Kde si byla?!“ obořil se na ní Ed.
„Nevím, jestli ti to můžu říct.“ řekla a nafoukla své jemné tváře.
„Dobře, promiň. Mám poplach, hoří tu.“
„Hoří?! Kde přesně?“
„V severní části, v jednom pokoji ubytovny.“
„Nemyslíš snad...?“ začala vyděšeně.
„To zjistíme. Pojď!“ jak to dořekl, společně vyrazili dál k ohni.
....
Když přišli na patro a pohlédli na místo, odkud jde kouř...přispěchal k nim podřízený.
„Pane. Oheň je pod kontrolou.“
„Je to můj pokoj, nebo se pletu?“ zeptal se ho Ed.
„Nepletete, pane. Je to váš pokoj.“
„Myslel jsem si to.“ otočil se s větou na Winry. Možná nebyla vhodná chvíle to říkat, ale musel vědět o útěku Mustanga. Vzala ho za ruku a nečekaně ho odvlekla stranou. Ed se divil dokonce se i trochu začervenal.
„Poslouchej. Musím ti něco říct.“ pošeptala mu a snažila se naklonit, co nejblíže.
„Co?“
„Já a moje kamarádka jsme pomohli Generálovi.“ řekla a čekala na obličej plný radosti. To, co zahlédla, ale radost nebyla.
„Zbláznila ses?!" "Nechala si toho idiota utéct, teď?! Když se tu stala vražda a někdo v našem pokoji zlikvidoval všechny důkazy?!“
„Vražda?“ otřásla se Winry a Ed od ní kousek odstoupil.
„Jo, hlásili mi to. Jdu se na to podívat. Pak mi to svoje dobrodružství řekneš do detailu.“ řekl Ed a opustil jí.
....
V hlavě měl spoustu otázek a žádnou odpověď. K tomu se ještě Mustang nechá přemluvit k útěku. To ho přijde draho! Došel až k místu, kde leželo tělo... Jen tělo.
„Takhle jsme ho tu našli, Pane.“ řekl jeden s úklidové čety. Ed obešel tělo a zkoumal.
„Kde je hlava?“ řekl, jakoby si toho nikdo jiný nevšiml.
„Nenašli jsme ji, Pane.“
„A hledali jste ji vůbec? Nebo jste si –mysleli– , že je kompletní?!“ řekl Ed naštvaně. Víc už se toho podělat nemohlo.
„No...?“
„Na co sakra čekáte, až zahřmí nebo co?! Do práce!“ zavelel Ed a voják zasalutoval. Společně s ostatními začal prohledávat vedlejší místnosti. Ed zastavil někoho jiného z této skupiny.
„Ano, Pane?“
„Víme, kdo to byl?“
„Ano, Pane. Támhle leží osobní spis toho muže.“
„Děkuji. Můžete jít.“ voják zasalutoval a odešel za ostatními. Ed se dal do čtení.

Po snadném útěku z vězení se Mustang toulal ulicemi. No, toulal? Hledal místo, o kterém byl přesvědčený, že tu je. Skrýš samotného vraha! Přemýšlel, kam by se schoval on, kdyby byl skutečný vrah.
Došel k zásadnímu zjištění. Tenhle druh zabijáka si rád hraje a tak bude mít úkryt někde, schválně všem na očích! Když si prohlídl mapu města, kterou mu věnovala jedna mladá slečna, uviděl tam nákres halového centra. Opuštěného centra, které bylo vidět z jakéhokoliv místa v tomhle městě. To bude ono. Na nic nečekal a šel za nosem.
....
Na to, že to místo mělo být opuštěné a zchátralé, bylo neobvykle dobře vybavené. Byli tu pouliční lampy, které vypadaly dvakrát lépe, než ty na hlavním náměstí. Také tu bylo spousty nového materiálu a budova byla spravovaná. Mustang věděl, že je na správné stopě. Přešel k vratům a otevřel je. Uvnitř se mu naskytl neuvěřitelný pohled!
Několik tisíc zbraní různého kalibru se tu volně válelo po stolech a po zemi. Prohlížel si to ještě chvíli a pak se procházel mezi stolky.
„Jste tu na černo, že jo holky?“ zeptal se Mustang ocelových panenek, které vám klidně vystřelí mozek z hlavy. Po celé hale byla cítit ocel a kov jen……Mustang tam se zájmem pohlédl...jen z jednoho místa šla sladká vůně parfémů a ženských přípravků. Mustang přešel až k místu, kde se váleli voňavky a jiné toaletní potřeby žen. Co ho překvapilo, jako první bylo to, že tu vůni už jednou cítil. Ale kde? Denně ho oslovuje několik nádherných a voňavých žen. Jak má poznat, která to byla?
Pak se ale zamyslel...
Poslední dva dny strávil za mřížemi a jediné ženy, které viděl, byla Winry, která voní mnohem jemněji a... „Ta svině!“ řekl Mustang při vzpomínce na ženu s arogancí v obličeji. Tu, která ho dostala společně s Winry ven. Dobře to měli naplánované...strčil si jednu voňavku do kapsy... Až na jednu chybu! Věděl, že nyní potřebuje Eda, aby jejich chybu mohl využít. Než se ale setká se svým přitažlivým podřízeným, musí promyslet, jak upozornit ty hlupáky na tohle místo?! Pohlédl na svou ruku a usmál se...miloval oheň, požár byl vynikající a navíc dá signál Edovi. Kdo jiný si tolik hraje s ohněm?
....
Venku postavil velkou pochodeň složenou s pár zbraní, částí rozbitých aut a pár kusy dřeva. Polil svůj výtvor benzínem, který našel vzadu u jednoho staršího auta. Pak byl chvíli klid. Rozdýchal svůj vnitřní neklid a pomalu se dal na odchod. Když byl v dostatečné vzdálenosti...usknul prsty!
Ozvala se rána! Za ním se objevil plamen a kouř!

Winry stále čekala na Eda ve svém pokoji. Trochu začala být nervózní a tak se upravovala stále a stále dokola. Česala si vlasy, několikrát se převlékla, vyčistila si asi třikrát zuby a pořád se voněla. Ta doba na ní byla moc dlouhá a situace, která tu měla nastat, se jí začala zdát jako splněný sen!
Bude tu sama s Edem.
Když už jí nebavila úprava zevnějšku, zaměřila se na pokoj. Uklízela a přerovnávala věci dokavaď s tím nebyla spokojená. Což v této situaci bylo zcela zbytečné.

...ŤUK, ŤUK, ŤUK...

Dveře se otevřely a na prahu stál Ed s nějakými papíry. Vypadalo to jako něčí spis.
„Tak mluv, Winry.“ řekl Ed a posadil se do křesla, které stálo uprostřed místnosti. Winry si sedla k němu a celá nervózní začala.
....
Po půl hodině, kdy ji Ed ani jednou nepřerušil, Winry skončila. Ed ji nespustil s očí. Pozoroval každou její grimasu, každou její reakci... A vůbec, proč si jí neprohlídne celou? Nikdo mu to přece nezakazuje. Ed pohlédl na ženu před sebou a musel uznat, že z ní vyrostl pěkný kousek. Štíhlé, hladké nohy, svůdná stehna, perfektní boky, pas bez hor, krásná prsa, a ta ústa...
Winry si jeho pohledu po chvilce všimla a začervenala se.
„T-T...to je v-v...všechno.“ řekla nakonec. Byla roztomilá až moc pro tuto chvíli. Potřeboval něco zkusit a něco mu říkalo, že ona je ten správný objekt. Ne, že by jí chtěl ublížit…. Ed na chvíli zapomněl a jediné, co chtěl, bylo vyzkoušet její ústa, naklonil se a bez jediného slova jí políbil. Winry to v žádném případě nečekala, ale nebránila se. Polibek mu jemně oplácela až do chvíle, kdy se od ní odtrhl a trochu rudý se pokusil o vážný tón.
„Takže se, hmm, vlastně dostal ven.“
„K-kdo?“
„Mustang přece.“
„Jo dostal.“ nastalo mezi nimi to trapné ticho, kdy se na sebe jenom dívali. Trvalo to dlouho, než se Ed přemluvil a zkusil to znovu. Přitáhl si jí k sobě a začal jí líbat. Winry se přidala a objala ho svýma nohama. Jejich rty se věnovaly jen samy sobě a nehodlaly své spojení jen tak ukončit. Pomalu se začali vysvlékat, až byli pomalu nazí....
Když jí Ed položil v roztoužené poloze na postel, přeběhla mu hlavou vzpomínka! Na obličej Roye Mustanga, který byl těsně u toho jeho. Na jeho rty dotýkajíc se těch jeho...
Vyskočil z postele jako kdyby ho někdo vystřelil z praku a opřel se o jednu stěnu!
Jednu ruku si dal přes rudnoucí obličej a pak s ní přejel své vlastní ústa. Věděl, co to znamená. Už dlouho to věděl, jen se o tom musel přesvědčit!
Pohlédl na ni. Bylo mu líto, že si to uvědomil právě teď, ale...
„Nejde to.“ zašeptal. Winry se posadila a stále vypadala nechápavě. Pak jakoby pochopila.
„Mně nevadí, že si tak vyjel, já...“
„Tím to není.“
„A čím?“ řekla dívka překvapeně.
„Já prostě nemůžu, Winry. Promiň.“ řekl Ed a oblékl si košili. Pak vzal vrchní díl uniformy a vydal se rychlými kroky ke dveřím. Než je zavřel: „Promiň, je mi to líto.“ a zavřel dveře. Už neviděl slzy v jejím obličeji ani bolest v jejím srdci.

Armádní jednotky zaznamenaly kouř v jednom úseku. Staré halové centrum chytnulo. Požár ale nebyl tak rozšířený a tak ho stihli uhasit. Příslušníci vojska chtěli zkontrolovat vše kolem, takže i vnitřek hal. To, co našli, je zděsilo! Zbraně a zbraně! Ihned to ohlásili veliteli! Také sdělili informace o mrtvém ohořelém tělu, ležícím ve skladišti jedné části haly. Byl to opět nějaký úředník. Podle všeho bankéř. A aby toho nebylo málo, předali zprávu o hledaném Roy Mustangovi, že byl viděn poblíž halového centra!
....
„Musím si zavolat!“ řekl Ed před centrálou a začal hledat nejbližší telefonní budku. Po zprávách, které obdržel od svých hloupých podřízených, se cítil ještě hůř. Pitomec jeden! Vytočil číslo spojovatelky a řekl o spojení s budkou 13. Jestli jsou jeho výpočty správné a Mustang se opravdu před chvíli ještě potuloval kolem sektoru D, tak... Někdo mu zvedl sluchátko!
„Ano?“
„Jste padlej na hlavu nebo co?!“ řekl Ed rozčíleně, aniž by se ptal, kdo je na druhém konci sluchátka.
„Myslím, že jste si spletl číslo, mladíku.“
„Nesnažte se z toho vykroutit, sakra!“
„Uklidněte se, myslí, že tu došlo k nedorozumění.“
„Tak nedorozumění, jo?!" "Jak víte, že jsem mladík?!“ otázal se Ed hlasu. Neměl náladu se s ním dohadovat a hrát tuhle hru.
„Tvoji podřízení asi zjistili hodně, i to, kde jsem.“ozval se po odmlce vážný hlas Mustanga.
„Asi jste mě potřeboval, když stojíte u budky a čekáte, až zavolám.“
„Trochu. Sejdeme se v ulici Meetwait za půl hodiny.“řekl a Ed položil hluché sluchátko. Pak se vydal tam, kam musel a chtěl.

„Vše vychází podle plánu, generále.“ řekl Faust a dopil svoje kafe, které už přes hodinu popíjel. Eve seděla vedle něj a jen se usmívala.
„Dobrá práce, vy dva. Ještě chvíli a zbavím se Mustanga. Toho Mustanga a lidi budou uctívat mě!“ řekl generál a vítězoslavně se postavil.
„A co mi?“ optala se Eve.
„Dostanete své peníze i svá místa zpět!" "Začalo tu být málo lidí.“ řekl generál a spolu, se svými bývalými podřízenými, se nahlas zasmál.

______________________________________________________________

Optimismus je způsobený nedostatkem informací Laughing out loud

Dodatek autora:: 

Hoho Laughing out loud Posunutí v před, odhalení lásky a zrady Smile
O někoho navíc a o někoho méně Laughing out loud

POZOR! POZOR! +17 !!
(p.a.=>zas takový pozor ne, v téhle fázi to je spíš malé upozornění)

4.88889
Průměr: 4.9 (9 hlasů)