Konnichiwa po dlouhé době jsem napsala zas nějakou jednokapitolovku
Takže abych to řekla jasně a stručně... trošiličku jsem se inspitovala ze skutečnosti... přesněji z mých zkušeností Jak to napsat, abych nepsala spoilery... no, takže v téhle jednokapitolovce bude mít uke trauma z dětství (1. inspirovaná věc mám taky trauma z dětství ), a druhá inspitovaná věc (na kterou nejsem vůbec pyšná -.-") je koukání... no, pochopíte, až si to přečtete No, když se tak koukám, uke má vlastně povahu po mě akorát já nejsem do nikoho zamilovaná!
Je to fajn, psát něco, co je vám "blízké". Třeba s tím trauma, můžu se do ukeho vžít a přesně vám popsat, jak se cítí, protože já mám takovy menší traumaticky záchvaty asi jednou za měsíc, takže tak...

Hehe... Po hodně dlouhé době jsem zase něco sepsala, a opět je to krátké. Vím, mohla jsem to více rozepsat, ale nějak mi to nešlo... Za to se omlouvám ^^
Je to tak trochu hloupá povídka, no hodně hloupá povídka, ale i přes to, jsem se o ní s vámi chtěla podělit. No já doufám, že se někomu bude aspoň trošku líbit, a těším se na vaše názory a komentáře