Docela dlouho Jeremymu trvalo, než mu docvaklo, co mám ve skutečnosti v plánu. Překvapeně nadzvedl jedno obočí, prohlédl si mě tím svým modrým pohledem pozorněji.

Ta ženská na nic nečekala a hned, jak jsem zavřel dveře od pokoje, se na mě vrhla. Nebylo to nepříjemné, ale zvyklý jsem na to taky nebyl.

Nemusel dělat nic. Jídlo dostával rovnou pod nos, takzvané domácí práce, jak to sám nazval, obstarávalo služebnictvo a dokonce nosil jen značkové oblečení.

Šunka ne debrecínka létala mi kolem obličeje… hroznové víno, jo na to mám taky zrovna chuť. Mléko a paprika plus kombinace jogurtu a housky, no mňam.