HihixDD Tak na týhle stránce sem teprve ode dneška(taky sem na ní teprve dneska narazilaXDD), ale i tak sem přidám svou první slátaninu co sem kdy napsala. Kritiku přijímám, pochvalu nečekám a pozor je to mooc krátkýXD. Tak itadakimasu !

Stál u kamene ZVB a prohlížel si všechna ta jména. Avšak zastavil pohledem u několika jeho nejbližších, které znal už velmi dlouho. Jeho týmoví přátelé: Uchiha Obito, který zemřel aby zachránil své přátele. Rin, kterou slíbil zachránit, ale nedokázal to. Jeho sensei, Yondaime hokage, Namikaze Minato, obětoval svůj život za svou vesnici. Pohledem sjel trochu níže. Jeho studenti : Uzumaki Naruto, věčně hyperaktivní a uřvaný kluk, který pomohl svým přátelům a sám zemřel. Uchiha Sasuke, který zemřel spolu s jeho nenáviděným bratrem Uchiha Itachim. A tak splnil svůj slib, svou pomstu. Haruno Sakura zemřela na misi, spolu se svým týmem. Pak si vybavil svůj dosud bolestný život a řekl si proč nejít za nimi. Začalo pršet, až se déšť proměnil v obrovskou bouři. A tak na tom kameni bylo napsáno i jeho jméno. Jméno Hatake Kakashi.

A TADY JE TEN DRUHÝ SLÍBENÝ DÍL TAK SI HO UŽIJTE. TEDY JESTLI SE BUDE LÍBIT DOUFÁM , ŽE VÁS NEZKLAMU

17. díl

[=15]Miushi se zbraní namířenou přímo do jejího srdce plný zloby zvolal „zemři sestřičko!!!!“
Poté už se jen napřáhl a než stačil udeřit, zastavila ho něčí ruka.
„Shibuki-sama…….Proč jste to udělal??“ Tázavě se Miushi podíval na Shibukiho.
„Chci ji živou Miushi“ Na jeho tváři byl vidět jakýsi zamyšlený pohled, směrovaný na ni.
Miushi stáhl katanu zpět do svého pouzdra.Díval se na Siriu s opovržením, a s chutí že kdyby mohl, vykonal by nejraději to v čem mu bylo právě zabráněno.
Když si Itachi všiml co se děje, dočista se zasekl. Nemohl však nic dělat, protože nepřátel bylo stále dost, a vždy když už byl u ní blízko, zatarasili mu cestu zase jiní shinobi.
Siria klečíc v prašném dýmu od boje, který se kolem ní ze všech stran odehrával, jen pohlédla na toho, kdo jí právě zachránil nechtěný život. Když ho viděla, zbylá síla co ji zůstala, se rázem úplně vytratila. Věděla že je to nejspíš konec, jen nemohla dopustit, aby se něco stalo jejímu bratrovy. I když by se nejraději postavila, a s chutí zabodla toho kdo jí zničil život, nakonec se přemohla a nechala se zajmout.
Byl jí milejší než její život,její bratr, který pro ni znamenal vše, a který jí zůstal ze své rodiny už jen on.
„Odveďte ji“ Zvolal Shibuki na své dva strážné.
Bez jakéhokoliv vzpírání se nechala zajmout a odvést pryč.
Akatsuki měly stále proti sobě moc shinobi. Krom toho, Konan byla zraněná, a pro Paina z neznámých důvodů, né zrovna ve své kůži. Itachi když zpozoroval jak Siriu odvádí, byl vyveden z míry ještě víc než před tím . Jediní kdo byly plně použitelní, byl Deidara a sám Pain.
Proto se Pain rozhodl zavelet na ústup.

DOUFÁM ŽE SE VÁM TO BUDE LÍBIT .TAK SE HEZKY POBAVTE,A DEJTE VĚDĚT JAK SE MI TO NEPOVEDLO

15. díl

[=15]Siria si všimla, že ji někdo nese. Nemusela přemýšlet kdo to byl. Poznala jeho hruď, jeho dotyk, vůni, jeho dech, i teplo jeho těla, kterým ji tak blaženě hřál.Nedalo jí to, a pomalým vzhlédnutím se na onu osobu podívala.
Pohlédla přímo do jeho plamenem zbarvených očí.
„Ita…Itachi???“ Nevěřícně ze sebe vydala. Ústa jí zůstala pootevřená, od údivu, že zrovna on, je ten, kdo ji teď nese.
Itachi však na Siriu ani nepohlédl, jen se stále díval upřeně před sebe.
Siria to ale nevydržela, z nenadání se mu obemkla okolo krku.Její ruce se sevřeli silou, ze strachu že je to jen sen. Bylo jí jedno jak moc velký odpor k ní cítí. Chtěla se ho dotknout, a moct ucítit teplo jeho těla. Po chvíli však zaspala.
Nikdo nic neříkal. Konan se podívala za sebe, a když viděla jak ji Itachi nese, jen se pro sebe lehce pousmála, a myslí jí prolétla jedna myšlenka „Ah Itachi….Já to věděla. Viděla sem jak si nachází cestu k tvému kamennému srdci, i když to na sobě nedáš znát“
Ještě hodnou chvíli šly, Když se najednou začala Siria probouzet.
„Už si odpočatá??“ Zeptal se jí se zájmem.
Siria na něj pohlédla tak trochu překvapeně.
„Itachi já…ano děkuji“ S mírným povzdechem sklopila svůj pohled od něj.
„Nemusíš, nic sem neudělal. Nesl sem tě jen z důvodu, aby si nás nezdržovala“ Odpověděl jí chladně.
„Ach…..ano , proto se omlouvám“ Myslela tím i ten včerejšek, ale to už nedokázala říci. V jejím hlase byl poznat hluboký zármutek.
„Hmmm….“ Odsekl jí bez menšího projevu.

TAK JO TADY TO MÁTE.13. JEN A JEN PRO VÁS, ALE UPOZORNUJI PŘEDEM, MĚJTE SE MNOU SLITOVÁNÍ A NEZABÍJEJTE MNĚ

13. díl

[=15]Itachi byl jejím chováním vyveden z míry. Ale najednou pocítil jak mu svými ústy šeptá do ucha „Víš………líbí se mi když se mi takhle dotýkáš. Itachi ……….. já už ti věřím.“ Pak se od něj odklonila, a čekala co udělá.
Doufala, že bude jeho reakce pozitivní.
Jenže on se od ní doslova odtrhl, sebral se, a bez ohlédnutí a jakéhokoliv slova odešel pryč.
Siria, nechápala proč to udělal, a hlavně jí to zabolelo u srdce, nesmírně. Pomálu se zvedla a šla se omýt k jezernímu vodopádu. Jak šla směrem k té nádheře, z nenadání slyšela nějaké zvuky nedaleko tábora. Potichu se přiblížila k místu odkud to vycházelo.
Všimla si že tam stojí Itachi, a baví se s Painem.
„A nic víc si nezjistil?? No to nevadí , alespoň že už sis získal její důvěru. Ta holka je dost silná. Ty sám si říkal že spíš někdo sledoval jí , je to tak?“
„Co zamýšlíš??“ Zněla Itachiho odpověď.
„No vypadá to, že jak nás teď napadly, tak pravděpodobně nás nepoznali,ale ji ano. Má se skrytou vodopádovou něco společného. Musíš se o ní dozvědět co nejvíc. Půjdou po ní, a to znamená že mi ji…“
„Postarám se oni“ Skočil mu Itachi do řeči.
Tyhle poslední slova z Itachiho úst ji srazily na kolena. “Zradil mě. JÁ mu uvěřila a on….on“ A dala se do tichého pláče. Myslela si že ji chtějí jenom využít a zabít . Potichu se vrátila zpět do tábora.
Mezi tím ale Itachi s Painem pokračovaly v diskuzi „Musíme zjistit co nejvíc informací, nebo se nám může stát že o ni přijdeme. To bych opravdu nerad, po tom co nám dneska předvedla. A myslím, že tobě by chyběla ještě víc než nám dohromady. Nemám pravdu Itachi???“
Ale tuhle část už Siria nemohla slyšet.

TAK,A TDY JE POKRAČOVÁNÍ. SNAD SE BUDE LÍBIT .TENHLE DÍL JE TAK TROCHU VÍC BOJOVEJ,ALE PATŘÍ TO TAM

11. díl
[=15]„Ale proč ji chcete zničit??“………….
Řekněme, že je to menší odplata za to, že nás připravily o jednoho moc dobrého člena týmu. Chtěly Jsme se s nimi kdysi uzavřít jistou dohodu, jenže rádci vůdce této vesnice nás chtěly podvést, a ji zabyly. Tahle vesnice není za nehet dobrá, věř že si nikdo z nich nezaslouží žít.“
„Tomu nevěřím, všichni nemůžou být viní“
„Věř si čemu chceš, ale tady jse se svým názorem pleteš“ Dokončil větu Pain a znovu pokračoval v chůzi.
Siria naopak zpomalila, a zamyšleně kráčela opět až za nimi. Pohladila svou Isis, a jemně se na ni usmála. Za to Isis jí to oplatila něžným olíznutím.
Najednou byla slyšet velká rána, a Siria se rychle podívala před sebe. Isis se postavila do obranné pozice.
Viděla před sebou jak někdo hodil po Konan kunai s výbušným papírkem. Viděla ji jak leží nehybně na zemi.
Protože ostatní napadly ninjové se zahalenými obličeji, nikdo se o ni nemohl v tu chvíli postarat. Boj byl na prvním místě. Ani sám Pain ji nemohl pomoct, protože měl proti sobě zhruba 6 ninjů. Ve skutečnosti tito útočníci byly velmi silní, takže s nimi měly dost práce.
Kisame na ně používal svá vodní jutsu, Deidara své hliněné sošky, Sasori je zabíjel svými loutkami, atd. No ninjů bylo opravdu velice dost, a stále jich přibývalo, tudíž měly opravdu všichni plné ruce práce.
Siria na to všechno přihlížela, a přemýšlela, jak může pomoct Konan. Ať ji nesnášela Konan jakkoliv, Siria sama proti ní nic vlastně neměla. Chtěla ji pomoct.
Rozhodla se, že jí odtamtud dostane. Prudce se zvedla a chtěla k ní běžet.

TAK NEVIM,NO POČTĚTĚ SI SAMI ALE AŤ SI UŽ MYSLÍTE COKOLIV ,MŮŽU ZARUČIT ŽE PŘÍŠTÍ DÍLY BUDOU LEPŠÍ (NO HLAVNĚ V TO DOUFÁM )
SNAD SE VÁM BUDE ALESPOŇ TROŠKU LÍBIT

9.díl

[=15]S ohromnou radostí mu skočila kolem krku, a šeptla mu do ucha „Děkuju TI…….……Itachi..“ S těmito slovy se neovládla, a z nesmírné radosti mu něžně políbila krk.
Itachiho to zaskočilo, ale zároveň potěšilo. Uvnitř sebe věděl, že jí hrozně chce,chce jí celou. Jenže ne jen z jeho strany. Chtěl aby ho chtěla i ona,ale z vlastní vůle. U jiných by ho nezajímalo, jestli je to oboustranné, ale u ní ano. Jen u ní.
Po chvilce se hned od něj Siria odtrhla a šla k vlčici. Přiklekla, a začala jí hladit. Zanedlouho se k ní sehnul i Itachi. Jakmile ho vlčice viděla, začala ho hned olizovat.
To Itachiho moc netěšilo, ale potřeboval jí vzít do rukou a odnést k němu do pokoje.
Po cestě mu Siria s úsměvem řekla „Vypadá to že si opravdu dobrý hostitel“
„Hmmmm…..to můžeme hned napravit“ Prohodil s naštvaným pohledem na neustále ho olizující vlčici.
Bylo vidět jak se obě zarazili. Když došli do pokoje, Itachi ji položil na deku kterou mu Siria rychle připravila na zem pod okno.
„Už víš jak se jmenuje??“ Zeptal se jí Itachi.
„Budu ji říkat Isis“ Opověděla mu téměř okamžitě.
„Proč zrovna Isis??“ Zajímalo ho to, protože viděl že nad tím moc dlouho nepřemýšlela.
„Protože mi někoho moc připomíná. Je jí moc podobná………….byla…………….byla to má jediná přítelkyně. Vždy byla se mnou……než……………..“
„Než co?“
„Než mi jí zabil. Zabil mi jí přímo před očima!!!!!“ Vykřikla nahlas do prázdna.
Itachimu to došlo. “Ty si vzpomínáš??“

TADY JE CHTĚNÉ či NECHTĚNÉ POKRÁČKO,HLAVNĚ MI NEUŠKRŤTE

7. díl

[=15]Itachi se lehce naklonil a vzal talíř z nočního stolku. Nabral na lžíci jistou večeři co vněm byla,a podal jí ono sousto k jejím ústům.Pak jí potichu řekl “Říkal sem ti že musíš jíst,nemáš žádnou sílu.Si slabá“
„Já nejsem slabá,a najíst se dokážu i sama“ To bylo první co ze sebe dostala. Jeho slova se jí dotkla.
Itachi se jen pousmál, a s klidem jí na to odpověděl“Když myslíš, tady máš. Zvládneš to?“A posměšně se na ni podíval.
Viděl jen jak se snaží uchopit lžíci z jeho ruky,ale když se o to pokusila,ruka se jí roztřásla,a hned jí odpadla na peřinu jako kus hadru. Měl pravdu,a sám to dobře věděl.
„Tak co? Pořád si stojíš za svým??“
Siria jen sklopila oči,ale pak se na něj hned zase podívala. Pousmála se, a pootevřela ústa.
Itachi ji začal krmit jednou lžící za druhou. Když dojedla,vzal talíř a při odchodu jí řekl „Než se vrátím můžeš se převléct,a omýt se.dám ti na to dost času. Vyber si nějaké věci na spaní ze skříně.“Pak odešel.
Opět ji tam nechal.
Siria ještě chvíli seděla, a pak šla ke skříni,kde si našla dámskou vínovou košili,a černé velmi volné něco jako kraťasy.“jako pyžamo to ujde.“Pomyslela si. „Akorát kdyby bylo delší“
S těmito myšlenkami se odebrala i se svým novým pyžamem do koupelny.
Jak byla ale vysláblá,všechno jí trvalo strašně dlouho. Právě vylezla z vany,osušila se a oblékla si spodní prádlo.