Co jsem si myslel, že udělá? Políbí mě? A co by se dělo potom? Myslím, že by to nebylo dobré pro nás pro oba. Ale proč jsem chtěl, aby to udělal? Proč?

Portál nesl jedinou myšlenku a tou byl Kyle. Čekala jsem, že bude někde v pekle, nebo v nicotě ve mne, ale ocitla jsme se přímo v pokoji a on ležel na mé posteli. Spal, jeho dech byl pravidelný a vypadal roztomile, tak jsem ho nechala ještě ležet a dobíjet si energii.
Mé myšlenky byli zmatené lidskostí a chutí provést, něco zlého.

Já, já pomohla smrtelníkovi kvůli tomu, že ho odkopla holka? A nazvali mě andělem?
V hlavě mi začalo třeštit a než jsem se nadála, byla jsem v koupelně a dívala se do zrcadla. Rudé vlasy jsem měla naježené a oči toužili po krvi. Jsem démon, satan, vládce podsvětí! Opakovala jsem si stále dokola a srdce mi poskočilo. Pustila jsem si vodu a chtěla opláchnout obličej, jakmile jsem se dotkla vody, změnila se na krev. Škubla jsem sebou a něco ve mně zase poskočilo. Podlomili se mi kolena a najednou jsem byla opět slabounké stvoření. V žilách jsem cítila moře energie a drala se na povrch a z druhé strany voda proměněná na krev mi vzala víc energie, než pak krev dala. Byli to divné a smíšené pocity.
Voda = čistota sama, ráj, život; Krev, bolest, touha, život. Dvě tekutiny sobě protikladné, ale bez sebe neexistující.
Hlava mi chtěla vybuchnout a kolem rukou se znovu objevovala fialová aura. Z posledních sil jsem udělala portál do nicoty, ve mně samé, a skočila jsem tam. Aura se uvolnila víc a víc, a temnota nabírala na fialové záři. Cítila jsme, že mi nechce ublížit, ba na opak, pomoct. Smála se na mě s láskou a hladila mě po celém těla. Začala, v dobrém slova smyslu, ve mně vařit krev, a dostala jsem chtíč ke zlu.

[i]Se spícím Tadeášem vypadala nádherně. Černé vlasy, které jí dosahovaly k ramenům, měla volně rozpuštěné a zastřeným pohledem se dívala na spící dítě.

Hovorí sa, že v láske a vojne je dovolené všetko. Veď biť sa za niečo, čo skutočne milujete a použiť pri tom všetky možné prostriedky, je predsa prirodzené a pochopiteľné.