SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Anime Fanfictions

I hate you, I love you, Part 8

Eleanor

,,Ryuzaki, ty to dokážeš!“ začala křičet partička roztleskávaček, která sem přišla. Protočila jsem jen oči v sloup…

Dodatek autora:: 

Další díl Smile No, trochu opožděně Smile

Svadobné strasti a slasti 03

Nočné ticho preťal Narutov hlasitý výkrik.
„Ššš, stíš sa! Nechceš predsa, aby nás počuli aj susedia,“ ozval sa Sasuke, ktorý si práve vytrepával vodu z uší.

Dodatek autora:: 

Ehm (-.-")
Tak po prvé, veľmi sa ospravedlňujem, že to tak dlho trvalo, ale tento mesiac sme toho mali dosť v škole, takže času hrozne málo. A po druhé, musím sa ospravedlniť za chyby. ^^" Nie na darmo mám štyri oči. Smile
Naschvál nebudem hovoriť o dnešnej kapitole, >) len dúfam, že sa mi podarila, tak ako som si predstavovala. ^^
Prajem Vám príjemné čítanie a ešte, aby som nezabudla, tak veľmi pekne ďakujem za všetky vaše komentíky! Shy
Bavte sa! Smile

Génius vs. Génius 06

Sakra, skutečně jsem to já, kdo se plete? Je to co dělám skutečně zlé? Teď mám zase čas o tom přemýšlet, ale chce se mi? Pokud je pravda, co říká Fowl a L, je to špatné a moje spravedlnost je jen pouhopouhá odporná pomsta… pak jak bych mohl s něčím takovým, co jsem udělal, dál žít? Jak bych mohl unést krev tolika lidí, které jsem ve jménu této spravedlnosti zabil? Ne není možné, nemůžu se mýlit. Spousta lidí věří v to, co dělám. Věří v nový lepší svět. Proč by věřili, kdybych se mýlil? Navíc Fowl přeci netvrdí, že bych se mýlil. Proč jsem tedy najednou na pochybách? Proč nevím, co si mám myslet?

Koniec?

Pohľad sa mi pomaly zahmlieval, už som skoro nič nevidel. Rozpoznával som len postavu ležiacu na zemi neďaleko mňa. Nemohol som uveriť, že to takto skončí. Naozaj zomrieme?

Dodatek autora:: 

Tak,moje prvé FF.Toto mi napadlo už dávnejšie.Nieje to tak,že by som priala Narutovi smrť alebo čo,ale myslím,že to dáva tomu koncu taký zaujímavý nádych....

Spravedlnost jsem já! 8. kapitola

Začíná tady být velice nepříjemná atmosféra. Policisté jsou unavení a vyděšení. Umírají členové zásahové jednotky.

Dodatek autora:: 

Kratší kapitola, ale 9. díl bude delší. Na řadě je L. Smile

Nekropolská knihovna

Sluníčko již začalo pálit, ale Sakuře to nevadilo, naopak. Byla ráda, že jí pálí do zad. Přesto že bylo ten den asi dost parno, byla jí děsná zima. Dokonce ji napadlo, jestli není nemocná, jestli nemá teplotu, jenže pak si uvědomila z čeho to je. Nebyla to žádná nemoc, ani venku nebylo něco, co by ji chladilo, byl to ten nepříjemný pocit. Tušení čehosi zlého, co po ni šplhalo a ovíjelo se kolem ní. Mrazivý pocit ji svíral a dusil, otupoval smysly. Nemohla však s tím nic udělat. Nevěděla, proč má ten pocit. Leda možná z blížícího se opětovného setkání se Sasukem? To si myslela, ale nakonec se mýlila a jak hořce.

Dodatek autora:: 

Asi po dvou letech se vracím ke svému prvnímu dílku, který jsem zde zveřejnila, totiž k sérii "Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.", abych dodržela svůj slib.
Tato má jednorázovka souvisí s touto sérií. Takové mé malé vysvětlení toho, co mohla Sakura v Nekropolské knihovně zažít... Lze ji však brát i jako samostatné dílko bez bližší návaznosti. Vždy mě zajímala oblast snů, přeludů a to, jaký vliv a propojení tyto věci mají na nás. Splétat se, být ztracen v tom, co je skutečností a co ne, je těžký problém... zvláště, když jde o život.
Jestliže Les ducha přijímal zoufalé lidi, ukazoval jim jejich bolest, trápení jejich duše, aby buďto upadly do věčného bloudění v něm, nebo nalezli cestu do Nekropole, cestu k božskému klidu a míru.
Nekropolská knihovna je podobným místem, živým organismem. Hledat v ní vědomostí, je rovné hledat je ve svém nitru, kdy výsledek nemusíte přečíst a rozumět tomu zrovna vy, není tak důležitý, jako samotná cesta. Může ukázat vaše nitro, vaše strachy, to co chcete... ale především ukazuje to, co musíte vidět, aby jste pochopili.
Doufám, že se tato povídka bude líbit, přeji příjemné čtení Smile

Génius vs. Génius 05

Dobrou chuť

Dodatek autora:: 

Nop, tak konečně tu je další dílek... alespoň je delší, když jste si na něj tak dlouho museli počkat Smile
Jinak jsem trochu změnila oddělení jednotlivých vypravěčů. Ve Wordu sice to, co je tučně, to co je kurzívou a co je normálně napsané se dobře rozeznává, ale tady to tak nění... takže jsem se rozhodla to rozlišit i barevně Smile

Svadobné strasti a slasti 02

„Áno, beriem.“ Odpovedal na kňazovu otázku.
„Á-áno, beriem.“ Zaznelo neisto z úst blondiačika.

Dodatek autora:: 

Hojky! Big smile
Dnes sem pridávam pokračovanie, ktoré bude o trochu dlhšie než predchádzajúci diel. Tvrdo som zamakala, takže snáď sa bude páčiť. ^^
Chcem sa veľmi pekne poďakovať za vaše komentíky, takže arigatoou! Shy
Prajem Vám príjemné čítanie a dúfam, že sa pobavíte. Smile
P.S: Kvôli tejto pesničke už ani nespávam. -_-" Tento diel vznikol s jej sprievodom. ~^^~

Svadobné strasti a slasti 01

Konoha. To je moja dedina, kde som sa narodil, vyrastal a teraz sa v nej budem ženiť. Alebo mal by som skôr povedať vydávať?

Dodatek autora:: 

Hojky! Smile
Už dlhšiu dobu som mala v pláne napísať niečo na dohodnutú svadbu, ale akosi sa mi nechcelo vymýšľať nové postavy a tak som si zapožičala známu dvojku z Naruta. Big smile Mám pocit, že sa z tohoto znovu vyvinie nejaká bláznivá komédia.
Chcem upozorniť, že jedine mená sa nezmenili. Inak, všetko bude zrejme hore nohami XD Prosím, nezľaknite sa. ^^
Je večer a prsty píšu niečo úplne iné, ako mozog zamýšľa. Takže sa hlboko ospravedlňujem za chyby a prajem Vám príjemné čítanie! Smile

Tobiho tvář panenky: Part 17 Poslední střet

Po dlouhých hodinách spánku, kdy se snažil své tělo okysličit čerstvým vzduchem, se Sasuke konečně probral. Otevřel oči jen velice váhavě, protože silně reagovaly na ostré světlo, kterého měl za měsíce v podzemí skutečně po málu. Bolely ho od přímého Slunce, jemuž byl vystaven a raději by je znovu zavřel, kdyby si nevzpomněl na to, co se stalo. Jeho první souvislá myšlenka patřila Itachimu, přičemž okamžitá věc, co udělal bylo, že se ještě rozespalý a s pochroumaným hrudníkem vyhoupl do sedu.

Dodatek autora:: 

Konečně!... Konečně konec.....
S touhle kapitolovkou jsem tu začínala, byla má první. A teď? Teď tady s ní končím... Smile
Má přesně takový konec, jaký jsem tomu od začátku zamýšlela, ano - jsem si jistá, že vás nepřekvapím. Ale po 92 stranách mi věřte, že je úleva to ukončit. Mám i nemám z toho radost. Myslím, že je to správně tak, jak to je...
Děkuji všem, kteří Tobiho četli... Smile

Syndikovat obsah