Tora Teiko sledovala přes své obvykle americké sluneční brýle, jak stěhováci přenáší všechen nový nábytek do nového domu na kraji města, do kterého se s matkou stěhovala. Z jejího naštvaného postoje bylo znát, jak moc je všemi změnami ve svém životě frustrovaná a dokonce by se daly odhadnout myšlenky v její hlavě, kterými proklínala svou matku a její neschopnost se smířit s fakty.

Tsuyoshi Teiko zemřel. Ten jelepší otec na světě a nejoddanější manžel ze všech odešel, zanechavš po sobě své věci a vzpomínky u nejbližších lidí. Magie Smithová Teiko se po jeho smrti rozhodla, že není rozumné zůstávat v Rathdrumu ve státě Montana v Severní Americe a uetkla s Torou do Japonska, země, kde předtím žil Tsuyoshi. I když japonsky pořádně uměla jen Tora.

Když se k Sebastianovi dostal rozkaz od Ciela, stál na blízké skále. Ruce v kapsách a rozhlížel se po okolí. Nic nenašel. To bylo poprvé, co nenašel žádnou stopu. V duchu byl rozčílený, ale navenek vypadal naprosto klidně a vyrovnaně.
"Sebastiane, přijď!" ozvalo se mu v hlavě a on najednou věděl přesně, kam má jít. Už se chystal rozběhnout, ale za sebou uslyšel něčí kroky. Obezřetně se otočil.
"Á! Sebbíku! Jsem tak rád, že tě zase vidím!" vykřikla červená smrtka "Co ty tady děláš?" Myslel jsem, že je... mrtvý."
Sebastian si prohrábl vlasy na zátylku a nevinně se usmál.

Stála som na palube lode a prezerala si prístav Skrytej Hmlovej dediny. Na móle číslo pätnásť ma mali čakať štyria shinoby z Konohy, kam ma mali bezpečne dopraviť. Nevedela som, prečo mi otec objednal telesných strážcov, veď tú cestu by som mala zvládnuť aj sama. Ale keď tak rozmýšľam nad mojimi orientačnými schopnosťami a neschopnosťou ovládnuť akúkoľvek techniku môjho klanu, nieje nápad mať telesnú stráž až taký zlý.

Šach