SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Jednorazove

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Damian

Nikdy jsem se neptal, proč vlastně lidé volí dobrovolnou smrt. A popravdě mi to ani nikdy nevyvstalo na mysl.

Dodatek autora:: 

Damian je psycho!
Povídka trochu k zamyšlení nad dnešním světem.....
Tomu kdo ji bude číst a pochopí ji.. gratulace XD Smile

Naoki

„Kdybych Ti řekl, ´vyspi se se mnou´, půjdeš?!“ Díval se mi ten roztomile opilý blonďák přímo do očí. Měl jsem strach, že se neudržím a udělám mu to už tam venku na ulici.

Dodatek autora:: 

Další kratičká jednorázovka....

"Žijeme, abychom š*kali, š*káme, abychom žili"... asi tak bych to řekla...

Někdo umřít musí, však?

Byl čtvrtek, půl třetí ráno, ještě jsem nešel spát, i když celá tahle budova Vysokoškolské koleje ztichla.

Dodatek autora:: 

Povídka stará necelého půl roku...
Postavy v ní vystupujicí jsou skutečné.... již uvedené v jedné z mých povídek..
Jení to ani clasic shonen - ai..... vzdáleně..
I tak.. snad se bude líbit...

Krásna smrť.

Nastal deň, keď som sa rozhodla. Chcem zomrieť. Nebolo to len také suché vyhlásenie pubertiačky, ktorá si to povie len preto, lebo sa jej stal trapas.

Dodatek autora:: 

Nó...Mala som blbý deň. Je to kratulinké ale ja nie som na také veci ani neviem prečo som to vlastne písala. Ale nikdy by som si nemyslela že napíšem niečo depresívne. A bude to prvé čo som dám, ale budiš Laughing out loud dúfam že sa niekomu bude páčiť xD.
A Momo (Leia-san) to je pre teba. Nie len ty máš niekedy depky... Big smile
Aj Akie-chan... ale neviem či máš rada depresívne veci.

Zimná spomienka

Opäť je zima. Snehové vločky začínajú padať a pokrývať zem. Sedím pred oknom a neustále spomínam.

Dodatek autora:: 

Neviem či sa vám to bude páči, neviem tak dobre písať ako mnohý iný a robila som ju narýchlo. Vlastne potom ani neviem čo sa stalo s tým psom...

Diary and pencil

[i][b]"Promiň, dnes je to poslední den, co ti píšu. Musím jet k babičce. Vůbec se mi tam nechce.

Dodatek autora:: 

Opět se mi zdál sen ^///^
Doufám, že se bude povídka líbit *^^*
Pokud najdete nějakou chybu, tak se za ni moc omlouvám ^///^

Zima

Nervozně jsem postával na kraji malého lesíka za naším domem a čekal jsem na něj. Psal mi přeci, že tu bude přesně v půl čtvrté, že mi chce něco říct.

Dodatek autora:: 

Jedna z mojich velmi krátkých povídek... Byla použita v hodině slohu, ale doma jsem jí maličko poupravila.... Enjoy ^^

Spisovatel

Bezděčně se toulal městem a zoufale přemýšlel, kde by to mohl najít. V náručí nějaké ženy? V odlescích mraků, které sledoval v malém jezírku v parku?

Bodyguard 06

Měl jsem pocit, že slyším shora něčí hlasy, ale nemohl jsem si být jistý. Hlasitější zvuky se už neozývaly a já začal opět pochybovat o svém zdravém rozumu. [i]Hloupost!

Dodatek autora:: 

Hádejte, kdo se tady po dlouhé době zase objevil s krátkým dílkem? Ale měla jsem pro to dobrý důvod.
Má snad někdo větší smůlu než já?! Zrovna se vrátím z místa plného práce, ale postrádajícího veškerou techniku, jsem celá natěšená na A-M. Hned se pustím do čtení té haldy povídek a nových dílů mang, co jsem zameškala a druhý den napíšu JEDEN komentář. Opakuji JEDEN! A co se večer nestane? Přijde bouřka, uhodí blesk a modem je v ******! Tohle píšu od babičky... Crying
V tomhle díle se neděje vůbec nic. Ale fakt! Nepohla jsem se z místa. Je akorát plný kecání a kecání a zase kecání. Má to být tak trochu pocitové, ale asi se mi to nevydařilo tak, jak jsem chtěla. Moc pocity vysvětlovat neumím. Doufám aspoň, že jsem vás tak moc nezklamala po tak dlouhé době tímhle... Crying Jo, a mohli byste se i trochu zasmát.
*Jinak vysvětlení: Plešatá zpěvačka je divadlo. Je to takzvané absurdní drama a postrádá to jakýkoliv příběh a vlastně i smysl. A přitom je to vlastně hodně hlubokomyslné. U nás to hraje divadelní soubor Kašpar a je to docela těžká hra, ale doporučuji ji všem, kteří jsou trochu vnímaví, už jim bylo alespoň 15 a možná by se i rádi zasmáli naší absurdní společnosti. Mě se to opravdu líbilo a hluboce se mě to dotklo a ráda bych to shlédla ještě jednou. Navíc v podání Kašpara je to opravdu dílo mistrů, takže opravdu neprohloupíte, když se rozhodnete na to jít... To jen tak na okraj... Innocent

Hračka bez mena

Rok 1837- mesto Edo (dnešné Tokyo)

,,Dedko, nezomieraj! Prosím, nenechávaj ma tu samého!"
,,T-to je v poriadku, Jun-chan. Si mojím vnukom a navyše s... samurajovia neplačú..."

Dodatek autora:: 

Prosím, neočakávajte happy end! Dnes som mala mizernú náladu, takže z toho vznikla táto jednorázovka.
Dúfam, že sa bude páčiť. Smile
Pekné čítanie! Wink

Syndikovat obsah