SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Jednorazove

Cizinec

Když se přistěhoval, byla sobota. Noc. Probudil mě podivný rachot. Kdyby venku nesvítila pouliční světla, nic bych neviděla.

Dodatek autora:: 

*do soutěže*

Jen pohled stačí ke štěstí

Už dlouho mám takový menší problém. Ve třídě je jeden kluk, kterej se na mě pořád kouká. Štve mě to a zároveň zajímá - proč?

Dodatek autora:: 

Konnichiwa Smile po dlouhé době jsem napsala zas nějakou jednokapitolovku Laughing out loud
Takže abych to řekla jasně a stručně... trošiličku jsem se inspitovala ze skutečnosti... přesněji z mých zkušeností Laughing out loud Jak to napsat, abych nepsala spoilery... no, takže v téhle jednokapitolovce bude mít uke trauma z dětství (1. inspirovaná věc Laughing out loud mám taky trauma z dětství Laughing out loud), a druhá inspitovaná věc (na kterou nejsem vůbec pyšná -.-") je koukání... no, pochopíte, až si to přečtete Smile No, když se tak koukám, uke má vlastně povahu po mě Laughing out loud akorát já nejsem do nikoho zamilovaná! Laughing out loud
Je to fajn, psát něco, co je vám "blízké". Třeba s tím trauma, můžu se do ukeho vžít a přesně vám popsat, jak se cítí, protože já mám takovy menší traumaticky záchvaty asi jednou za měsíc, takže tak...Smile

Ještě jednou...

Znám všechny podoby tvé tváře. Viděl jsem tě, jak se směješ, jak se trápíš, jak lituješ, proklínáš, jak jsi šťastná a jako jediný jsem tě viděl brečet.

Dodatek autora:: 

Hehe... Po hodně dlouhé době jsem zase něco sepsala, a opět je to krátké. Vím, mohla jsem to více rozepsat, ale nějak mi to nešlo... Za to se omlouvám ^^
Je to tak trochu hloupá povídka, no hodně hloupá povídka, ale i přes to, jsem se o ní s vámi chtěla podělit. Laughing out loud No já doufám, že se někomu bude aspoň trošku líbit, a těším se na vaše názory a komentáře Laughing out loud

Live or Die?

Ruka v níž ještě před několika okamžiky svíral růži, jenž mu Sebastian věnoval ochable přepadla přes okraj postele.

Dodatek autora:: 

Ehm... Jedna z mála mých povídek, jenž končí dobře. Hm... Asi jsem měla slabou chvilku...

Měsíční zahrada

"Hej, přestaň se flákat a pojď mi pomoct!" zakřičel jsem na Androida. Vypadal naprosto jako člověk, jen jeho pohyby nebyly tak úplně plynulé a rychlé.
"Už jdu!" zavolal a přišel ke mně. Okopávali jsme záhony v měsíční zahradě. Ve skleníku se tu pěstovala všemožná zelenina a květiny. Spolu s námi tu samozřejmě byla další spousta lidí i androidů.

Dodatek autora:: 

Tak, než bude další Inky, mám tu pro vás moji další sci-fi jednorázovku do soutěže AI2051 (viz C-L). Musím říct, že jsem si psaní obou příběhů neuvěřitelně užila. A chápu, že je to těžko uvěřitelné, ale tentokrát mi nepřebývaly znaky Big smile Big smile

Příběh: Píše se rok 2051 a lidé na Měsíci postavili Měsíční zahradu. Lidstvo se má fajn, nemají žádné války, nadbytečné znečištění, ani se k nim neřítí ztracený meteorit. V zahradě pracuje mladík, pro něhož je zahradničení náplň života, pomáhá mu Android Andy. Dobře si rozumí, ale mohli by ještě líp, kdyby se Andy v těch nejblbějších chvílích neptal na ty nejnevhodnější otázky.

Mrzí mě to

Když někoho milujete tak moc, že bez něho nemůžete žít, neuvažujete nad tím kolik času Vám zbývá, myslíte si, že už spolu budete napořád.

Dodatek autora:: 

Nakonec jsem se teda rozhodla, že sem dám taky nějaké to moje dílo Laughing out loud ...i když vím, že nepatřím mezi nejlepší autory Laughing out loud ...snad se najde někdo komu se moje dílo bude líbit Smile(no spíš v to doufám Laughing out loud)...abych pravdu řekla, tak je to zatím moje nejdelší jednorázovka Laughing out loud...jinak klidně uvitám názory Smile...i když asi ty záporné "rozcupuji přímo na místě" Laughing out loud...ne dělám si srandu...jinak přeji pěkné čtení Wink

P.S. Vzhledem k tomu, že nejsem lékař, tak nevím, jak to při ztrátě paměti chodí, takže to kdyžtak berte s rezervou ju, kdyby to bylo jinak. Wink

Co dokážou slzy...

"Matte? potřeboval bych pomoct s tímhle!" zakřičel na svého spolužáka a kamaráda blonďatý kluk.

Dodatek autora:: 

Konbanwa!! Smile mám pro vás další povídku -- jednokapitolovku
~~ počítejte s tím, že bude dlouhá jo? (má to 15 stránek ve wordu Laughing out loud) já nejsem zvyklá psát něco krátkýho... taky se všechno odehraje asi ve třech dnech, všechno!! Laughing out loud já nejsem moc dobrá v rozlišování dnů a jednu scénku už píšu max na 4 A4 Laughing out loud takže zatím semnou mějte strpení, pak to dopiluju ^^
Dále se omlouvám za všechny chyby a upozorňuju, že to bude tak trochu hard yaoi, páč tam budou asi 4 extra scénky Laughing out loud

Kapka sedativ

Rok 1997, psychiatrická léčebna, 9:30

„Né, já vážně nejsem blázen…pusťte mě!“ Řval opět jeden z nových pacientů.

Dodatek autora:: 

Ahoj lidičky tak tady je jedna z mých povídek
Moc se omlouvám, že musíte čekat na povídku Chci cítit tvůj dotek...ale srdce ti nedám měla jsem teď hodně práce s písemkama a vůbec jsem nestíhala no a potom mě napadla tahla a nutně jsem ji potřebovala napsat prostě jsem nebyla schopná myslet na nij jiného xD

No ať se líbí a těším se na plno komentíků Laughing out loud

Chcem byť s tebou!

Mala som vtedy iba 15-tnásť, keď sa celý môj život zrútil ako domček z karát. Predtým by mi nikdy ani len v sne nenapadlo, že môj život môže byť tak krehký.

Dodatek autora:: 

Priznávam nie je to boh vie čo, ale po hrooozne dlhej dobe čo som nepísala som konečne čosi vypľula tak som sa rozhodla, že to sem hodím. Snáď to niekoho "poteší" vzhľadom na danú tému.
P.S.: niečo podobné vznikne asi tak keď si pozriete všetkých 6 časti Koizora za deň a hneď na to dopozeráte RH+... xD Prosím vyvarujte sa takých to experimentov. Vidíte čo z toho vznikne... xD ďakujem za vašu pozornosť. Vaša oddaná a vždy bláznivá Immary...xD
P.S.2:Ešte neviem či bude pokračovanie, silno nad tým premýšľam, ale zatial ma napadlo iba 5 alebo 6 začiatočných viet, čo potom nemám ani páru. Ak máte nápad sem s ním... Arigato...xD

Kyouchou - Prokletý

Žít mečem, zemřít mečem. Takový je osud každého, kdo jej vezme do ruky. Někdy lze osud změnit a zemřít rukou traviče. Jindy to nejde a skončíte s čepelí v hrudi. Meč je duší samuraje, duše je mečem. Samuraj se rodí s mečem v duši, s mečem po svém boku.
Narodil jsem se v rodině samuraje. Můj dědeček překonal svého otce. Můj otec překonal mého dědečka, můj bratr je jen krok od překonání mého otce. Já jsem jen krok od zatracení.

Dodatek autora:: 

Tak tohle je můj druhý příspěvek do soutěže, tentokrát do http://fantastickapovidka.cz, pokud se někomu zdá, že příběh pokulhává. Je to záměrné, zde jsem se zaměřila spíš na ... "lyrickou" úroveň, spíš na to jak má povídka působit, než na povídku samotnou. No, ^_^; řekněte mi co si myslíte Laughing out loud Pokud by to někoho zajímalo tak Kyouchou znamená "zlé/špatné znamení".

Zaměřila jsem se na předsudky, nenávist, "rasismus" a důležitost existence jako takové. Svým způsobem mi hrdina hodně připomíná Gaaru (když o tom teď tak přemýšlím co sem napsat Laughing out loud)

PS. Snad nemusím připomínat, že jsem rozsah vyždímala na maximum Big smile

Syndikovat obsah