Po dlouhých hodinách spánku, kdy se snažil své tělo okysličit čerstvým vzduchem, se Sasuke konečně probral. Otevřel oči jen velice váhavě, protože silně reagovaly na ostré světlo, kterého měl za měsíce v podzemí skutečně po málu. Bolely ho od přímého Slunce, jemuž byl vystaven a raději by je znovu zavřel, kdyby si nevzpomněl na to, co se stalo. Jeho první souvislá myšlenka patřila Itachimu, přičemž okamžitá věc, co udělal bylo, že se ještě rozespalý a s pochroumaným hrudníkem vyhoupl do sedu.

„Můj tým tu musí zůstat kvůli přípravě Narutovi a Hinatiny svatby, kteří tu samozřejmě taky zůstanou.

Sakura si toho všimla a rychle vběhla do svého pokoje. Rychle za sebou zavřela dveře. Sedla si na postel a začala přemýšlet o tom, co právě slyšela. Proč by to neměla vědět?

"To se mi snad zdá," řekl překvapeně Naruto. "Kakashi-sensei je tu včas."
Kakashi na to nijak nereagoval. Jen se na ně podíval, lehce pokrčil rameny a uklidil si knížku, kterou četl.