SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Real Fanfictions

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Bodyguard 07

Vypadal tak zuboženě. Všechny ty šrámy a podlitiny ba i jizvy. V první chvíli jsem si toho nevšiml, neboť je zakrývala vrstva zaschlé krve a špíny.

Dodatek autora:: 

Ahojte!

Po menší (větší) krizi jsem se dokopala k připsání dalšího dílu. Úplně jsem překopala původní plán, který jsem měla už napsaný a možná jsem za to i ráda.

Číslo 7 mám ráda tak doufám, že se díl bude líbit. Je to zase kratičké, tak čtěte, čtěte. Času vám to moc neubere! Wink

Tenhle dílek bych chtěla věnovat šalince. Jsi moc milá čtenářka. A taky svojí mamce. Nevím, jestli si věnování vůbec přečteš, když už jsi četla originál, ale musím nějak varovat ostatní čtenářky, aby si daly na tebe při komentování pozor. Innocent

Jinak opovažte se uleknout se a komentujte! Běda vám, jestli ne! Laughing out loud A kdyby vám bylo něco nejasného, tak se mě hned ptejte. Ráda všechny vaše dotazy zodpovím. Smile

Nejsem ten pravý 04

Dan

Dodatek autora:: 

Tenhle díl bude o usmíření. Bude tam trochu toho yoai takže příznivci tohoto žánru se mohou těšit i na příští díl, původně jsem to všechno chtěla dát do jednoho dílu ale pak jsem zjistila že by to bylo moc dlouhé, takže co pokračování příště.
Přeju všem pěkné čtení a děkuju za komentáře.

A znovu prosím: pokud by to bylo možné prosím upozorněte mě v tomhle díle na všelijaké nedostatky, protože uvažuju o nové povídce a potřebovala bych znát svoje chyby. Ta další povídka by měla být o umění a jak zatím uvažuji tak se stejným žánrem (shouen ai) jako tady a proto bych ráda věděla jestli v tomhle stylu dál pokračovat nebo jestli to mám předělat. Ještě jednou děkuju za pochopení a těším se na vaše komentáře.

Pekelný anděl – 11 – Před bouří (část 2.)

*** Titivillus

Stavba Králičího ráje postupovala pomaleji než minule, ale vše se zatím dařilo. Doslechl jsem se i o večerní návštěvě a v hlavě už připravoval vše potřebné. Její přítomnost mě příliš netěšila, ale byl jsem si jistý, že Cassiel bude schopen odolávat jejím intrikám. Sešel jsem o patro níž do veliké jídelny. Po obvodě byla zdobena sloupy a těžkými závěsy. Podlaha byla kryta hladkými dlaždicemi s nepravidelným vzorem kamene tmavé barvy. Uprostřed místnosti byl těžký a dlouhý stůl se zvířecími nohami a mnoha polstrovanými židlemi.

Dodatek autora:: 

Kvůli skleróze a menšímu záchvatu inspirace (= nějakých 15 stránek) dochází k pozdnímu vydání Laughing out loud

Bouře se nezvratně blíží a nepřinese sebou jen kapky deště a hromobití. Klíčová událost celého příběhu nám pomalu klepe na dveře, ale nedoporučuji otvírat, pouze pro silnější povahy Smile

Titi a Kasdy si projdou osobní krizí, lady Sonnilion se Cassimu pomalu dostává pod kůži, Cresil náhle zdivočí a hlavní "padouch" se konečně dostane pořádně ke slovu Laughing out loud

PS. Jisté "nesrovnalosti" v této části budou příští kapitolku vysvětleny Smile

Marionette - Kapitola 10.

>Helois< Ohó, takže dostanu vyprávění i s tou částí od něj?
>Marionette< Přesně tak. Je to takové celistvější…
>Helois< Kjááh! *nadšeně poskakuje po pokoji*
>Marionette< Uklidni se. Jinak se nedozvíš zbytek!
>Helois< Už mlčím. Takže dál… Oba jste na sebe byli nadržený jako psi, nevěděli jste to a nemohli jste se dočkat, až na sebe budete štěkat jako obyčejně?
>Marionette< Takhle to zní příšerně, ale… ano, dejme tomu…

Dodatek autora:: 

A máme tu další očekávanou kapitolůů~
Už se začínají objevovat nejrůznější narážky, dvojsmysly (některé do očí bijící, někeré jen takové decentní) a mé oblíbené: "To, že na tebe čučím víc, než je mezi kamarády obvyklé, neznamená nic, co by tě nutilo dát si studenout sprchu!" ~^♦^~ Chňachňachňa!
Darmošlapka konečně zatíná drápy do toho pravého člověka! Při představě Shimeji s micinou v náručí, jak nakukuje polonahému Remyuovi do pokoje je... rozomilá ♥
Ještě bych chtěla dodat ohledně Fukujimy: TOHLE NÁŠ PROFESOR SKUTEČNĚ DĚLÁ! JE TO ĎÁBEL S KRYSOU MÍSTO KNÍRU! =D A Shimeji je trochu lidštější, když ukázal svojí klaustrofobiskou stránku ♥
No a jinak... myslíte, že Remyuu vylil Shimejimu tu barvu do vlasů schválně? =D Já si pořád nejsem tak úplně jistá =D
Nevím, co ještě víc dodat. Snad jen, že pracuju na dalším obrázku. A čekám na další fanarty =D /Kokonoke, ty holka jedna... pořád na ty arty od tebe musím čučet!/
No, užijte si jubilejní desátý díl a pěkně komentujte! ♥

Normální život (nebo ne?) 02

Akio

Dodatek autora:: 

Tak je tu pokračování, velmi se omlouvám, že jsem Vás nechala čekat tak dlouho. Mé můze se nechtělo skočit ani na kafe, vždy mě jen pozdravila a šla dál.
Také Vám chci poděkovat za komentáře, které jste mi napsaly. Velice si toho vážím.

Pro hrdost Tvého srdce 7- Nakupování?

Ráno mně probudily neznámé zvuky, ale zato známé hlasy které se dohadovaly, jestli spím nebo ne. Chvíli se to dalo vydržet, ale brzo bych z toho zcvoknul. Tak proč odkládat nevyhnutelné.

Dodatek autora:: 

Tenhle díl je věnován mé skvělé fantazii která někdy ze sebe vyplodí dost zajímavé kousky příkladem je tenhle díl. Pro nezasvěcené tady je příklad jak by nákupy dopadnout neměli.
Přeju všem hezkou zábavu a pokud možno prosím komentujte krytika i pozitiva jsou vřele vítaná.

Daito 3 - strážnej anděl

Zdarčik…

Dodatek autora:: 

Ahoj...
... nevím co říct...

... nemám tu povídku ráda, ale nějak sem jí potřebovala...
... je smutná, ale i šťastná, je jiná než normální Daito, ale je krásná...
... vím jak Daitovi je, mám člena rodiny v nemocnici - psala sem trochu ze sebe...
... tímto chci všem oznámit, že Dasty se vrací, krize je pryč a já mám zase chuť se vypsat ze všeho...
... užijte si tenhle díl...
Dasty I. Harst

Marionette - Kapitola 9.

>Helois< Tak to máš hodně slabý žaludek, chlape!
>Marionette< Prostě mě to složilo. Úplně, totálně složilo.
>Helois< Ale no tak! Podle všeho je Shimeji docela fešák. To ses tak rozklepal jenom proto, že ti došlo, že je vlastně pěknej?
>Marionette< Přesně tak. Jenom představa, že bych mohl po Madaramem i já přejít k… však ty víš. Mě naprosto vyděsila.
>Helois< Bábovko.

Dodatek autora:: 

Bezva. Za oknem skoro tma a já tu budu sedět ještě hodinu. Ano, ve škole.
Tak jsem si řekla, že si tu infuli ukrátím tak, že přidám další kapitolu. Tohle je... hm... dalo by se říct zlomová kapitola. Asi je to to nejlepší slovo. Říkali jste: Jé, pomalý spád! =3
No, nebude to jako u Sparkieho. Stáli jsme na vrcholku útesu a právě... jsme byli strčeni dolů. Mňahahá~!
Remyuu je tady ťuťu a konečně se ukazuje další propletení se Sparkiem. Madarame a Tetsuhiro! Kdo to čekal? Já ne. Ale t jako vážně. Napadlo mě to na poslední chvíli a tak jsem si řekla: Proč ne? Možná napíšu nějakou jednorázovku na tyhle dva. Něco mezi Sparkiem a Marionette.
Napadne vás někoho, co přesně představuje Darmošlapka? Je totiž kočičí personifací jisté skutečnosti. Asi na to nepřijdete, ale třeba to někdo trefí!
Užijte si kapitolku a pěkně komentujte! ♥

Bojím se...

FF na pár AOI X URUHA (The GazettE)

Černovlasý pomalu zasunul klíč do dobře známého zámku. Byl v celkem povznesené náladě, zkouška se vydařila a on věděl, že jejich příští koncert bude hrát v té nejlepší formě. Těšilo jej, že ho ostatní členové chválili, cítil se tak nějak důležitější.
Neustále si jazykem hrál se svým piercingem ve spodním rtu a kousal se do něj. Tenhle zlozvyk jej doprovázel celou jeho kariéru, avšak nevadilo mu to. Nikdy si moc nevšímal toho, jak se na něj dívá okolí. V jedné ruce držel tašku s nákupem, zatímco tou druhou se pokoušel odemknout, ačkoli to ani potřeba nebylo. Jeho přítel byl již doma. Aoi vešel.

Dodatek autora:: 

Má první povídka na J-rockery z kapely The GazettE...
Není ani dobrá, ani špatná...
Netuším, zda jsem ve správné kategorii, ale jinam se to zařadit asi nedá...
Asi si jí moc lidí nepřečte.. kdo ví...
Každopádně "příjemné čtení..."

Démoní Lord Země - XVIII.

Tar kráčel chodbami paláce, které mu přišli až podezřele povědomé. Dokonale se v něm orientoval, jako kdyby byl v Devátém pekelném kruhu. Věděl, kde je kuchyně, zbrojnice, vězení, zkrátka všechno.
Když pak vstoupil do trůnního sálu a uviděl svůj trůn, zmocnil se ho zvláštní pocit. Konečně byl opravdovým vládcem. Měl poddané, vlastní dimenzi, palác i trůn. Celý nedočkavý se ke křeslu z krystalů na vyvýšeném pódiu rozeběhl a usadil se do něj.
Arkill, Dito, Wornixs a Démoničtí bratři se na svého vládce dívali ode dveří a usmívali se. Každý z nich však za úsměvem skrýval radost i z něčeho jiného. Jejich touhy, přání a dávné přísahy se právě o krok přiblížily ke svému naplnění.

Dodatek autora:: 

Další díly příběhu přidávat nebudu. Nebo alespoň ne sem. Jsem krapet líný a přeci jenom člověka po čase nebaví, když tu samou věc dává na několik stránek... koho by však příběh dále zajímal, může si ho přečíst tady:
http://animetym.net/index.php/anime/fan-fiction/375-demoni-lord-zem

Syndikovat obsah