Světlovlasý asi třicetiletý muž se zaraženě zastavil upřostřed pohybu, právě když procházel kolem chlapeckých sprch. Snad se mu to jen zdálo, zaslechl však tiché steny tlumené pleskajícími kapkami vody. Otočil se po směru oněch zvuků a zaposlouchal se. Byl si jistý, nemýlil se. Co si to dovolují, dělat nemravnosti na školní půdě? A v pánských sprchách, když ví, že jsem zde? Přikrčil svou štíhlou postavu a opatrně se podél vlhké zdi plížil k oprýskaným dveřím pánských sprch. Měl šteští. Ti pošetilci uvnitř byli nejspíše tak roztouženi, že za sebou ani pořádně nezavřeli dveře. Tiše se k nim přikradl, poklekl a opřel se zády o chladnou zeď. Nepřišel si jako šmírák, jen plnil svou povinnost. Škola má být přeci reprezentativní místo, vzdělávací ústav, ne hnízdo nečistých hříchů.
Krev v žilách mu ztuhla. Zcela zřetelně slyšel dva vzrušené hlasy. Jeden z nich by poznal i ve spánku, patřil jeho věčnému oblíbenci Hachirovi, úspěšnému a sympatickému studentovi třetího ročníku. Druhý hlas poznal také, nebyl však ženský. Tento hlas, velmi jemný a podmanivý jistě vycházel z úst problematického začínajícího kytaristy Yoshikiho. Tiše a šokovaně si zakryl ústa dlaní a zadusil tak tichý zvuk podobající se výkřiku. Zaklonil hlavu, až se jeho blond vlasy dotkly vlahé stěny a ulpělo na nich několik drobných kapek z vedlejší místnosti. Chladná zeď mu udělala dobře. Nehodlal tomu uvěřit, dokud toto hříšné divadlo neuvidí na vlastní oči.
Pomalu se zvedl na všechny čtyři a přiložil tmavé oko, jenž se vskutku nehodilo k jeho téměř bílým vlasům k malé škvíře mezi dveřmi. Pohled, jenž se v zápětí naskytl jeho očím by byl jistě romatický, kdyby se odehrával mezi mužem a ženou. Jeho sluch se však nepletl, pod jednou sprchou tam spolu stáli Hachiro a Yoshiki, po jejich rozpálených tělech jemně stékaly horké kapky, které by se při kontaktu s jejich kůží mohly se syčením vypařit, paže propletné, ústa spojena v pevném polibku.
Vyrazilo mu to dech, Hachiro je gay? To nemůže být pravda. Tak vzorný student by se jistě nenechal přemluvit k něčemu podobně zvrhlému. Jistě, ten rebelantský Yoshiki ho musel přinutit, vyhrožovat mu, nebo ho něčím nadopovat. Toto se jistě neděje z jeho vlastní vůle. Na to má moc čistou a nevinnou duši... Co si to tu nalháváš? O jeho duši nevíš vůbec nic! A i kdyby byl gay, tobě to může být jedno. V momentě kdy jeho vnitřní hlas domluvil, vydral se z Hachirových úst sten plný bolesti a podlomila se pod ním kolena. Světlovlasý zalapal po dechu. Kromě průzračné vody putovala po Hachirově těle i stružka karmínově rudé tekutiny. Krve!
Neudržel se, postavil se na nohy a prudkým kopem rozrazil vratké dveře, až vylétli z pantů. Scéna, jenž se před ním odehrávala vypadala bizardně. Nahý Hachiro v pokleku, zády opřený o Yoshikiho, ten byl s hlavou skloněnou pevně zakousnut do Hachirova bělostného krku. V momentě kdy do místnosti vpadl učitel, vyděšeně zvedl oči. Hachi udělal to samé. Namísto aby vyskočil a pokoušel se hrát divadélko, že to není tak jak to vypadá, se pevně schoulil v Yoshiho obětí a marně se pokoušel zakrýt své vzrušené přirození. Yoshi se nepřímil a vytáhl chlapce s sebou. Postavil ho za sebe, odhodlán chránit jeho důstojnost za cenu své vlastní a pohlédl učiteli do tváře. Světlovlasý stále nenacházel slova, jen stál a němě pozoroval křehká těla před sebou.
Yoshiki promluvil první. Lehce pootevřel ústa a z oněch naběhlých rtů se osvobodila slova, jenž se opravdu nehodila k jejich majiteli.
"Nebudeme se vám za nic omlouvat, sám jistě usoudíte, že jediný kdo se zde chová neslušně, jste vy. "
Blonďatý, vlastním jménem Shino jen vyvalil své oči ještě o slupeň více, i když to již snad bylo nemožné. Zalapal po dechu, jenž mu byl tak vulgárně odebrán pohledem na dva mladé milence. A bylo to jen jím? Shino se nemohl ubránit pokušení, musel pohlédnou do klína mladého Hachira. Ten se stále pokoušel zakrýt své přirození drobnými prsty, neměl však šanci. Předcházející atmosféra byla až příliš vzrušivá a štíhlounké dlaně nemohly stačit na skrytí onoho skvostu.
Když vycítil učitelův pohled zrudl ještě více. Poslední šanci v úniku od zkoumavého učitelského oka spatřoval chlapec pouze v přitisknutí svého bledého těla k tomu mohutnějšímu a svalnatějšímu, k Yoshikiho tělu. Jakmile se jeho penis dotkl kytaristova pozadí, projel jeho tělem nebývalí pocit výbuchu. Slastně se usmál, když zaslechl zvuk penisu, přilepujícího se k Yoshikiho mokré kůži. Shinovi tváře nabyli růžové barvy. I přes to se pokusil být silný a autoritativní, když se zahleděl Yohikimu pevně do očí a promluvil.
"Mne váš osobní život skutečně nezajímá, je však mou povinností dbát na pořádek ve svých hodinách. Proto jistě pochopíte a nebudete se na mne zlobit, když vás požádám, abyste se oblékli a pokračovali v těchto praktikách mimo školní budovy,"
Hachiro zrudnul ještě více a sklopil zrak. Pokoušel se nejspíše najít něco zajímavého na odtokovém otvoru v zemi, do něhož odcházela všechna voda, která již prošla přes jejich těla a spláchla všechnu špínu, jenž na nich ulpěla. Ve spirálkách točících se kolem otvoru zahlédl i pár Yoshikiho havraních vlasů.
Yoshiki se sladce usmál a odhalil učitelovi řadu svých ostrých třpytivých zubů. Shino se zatřásl. Nebyl to však třes způsobený strachem z toho mladého upírka před sebou, byl to vzrušený třes, který mu projel tělem od hlavy, poté jemně přejel po jeho páteři a následně se usadil v jeho rozkroku. V duchu zaklel. Co to tu vyvádí? Vrušuje se při pohledu na své mladé studenty?
"Dobrá tedy, nebudeme vás již více obtěžovat svou přítomností a slibujeme, že se zde nebudeme poddávat svým citům," prohlásil Yoshi a na podporu omluvy roztomile sklopil pohled.
Poté vzal Hachiho lehce za ruku a odváděl ho k šatnám. Hachi vrhl ještě jeden omluvný pohled na učitele a hned na to opět zčervenal.
Když se za chlapci zavřely dveře a jejich mokré kroky se ztratily v dálce Shino se opřel o stěnu a otřel si pot z čela. Ještě, že odešli, nevěděl jak dlouho by se ještě dokázal ovládat. Spěšně si rozepl kalhoty a zajel do nich rukou. Když se chladné prsty dotkly už tak nebezpečně vzrušeného přirození slasně se zachvěl. Ruka v kalhotech se šikovně proplétala jemným ochlupením a přiváděla jeho majitele k nebývalé rozkoši. Po chvíli se mu dech trochu zklidnil, on toho však nevyužíval. Pokračoval v dráždění svého přirození a nevšiml si, že se dveře do koupelny pomalu otevřely.
Hachiro nesměle nakoukl do koupelny, zapomněl si zde šampon. To co spatřil mu vyrazilo dech. Myslil si, že zde již zůstali sami, že učitel odešel. Nyní tu stál před ním a netušil, že ho Hachi pozoruje. Neodvážil se ani dýchat aby učitele nevyrušil při jeho konání. Už už se chystal opustit koupelnu a dveře za sebou zase tiše zavřit, když Shino uslyšel jeho tichý výdech. Oba naráz ztuhli. Shino rychle vytáhl ruku z kalhot a nepřístupně se zahleděl Hachirovi do tváře. Opět se na ní rozlila krev a zbarvila mu tváře. Proč se mi to pořád děje? Chtěl bych se chovat více jako muž i přes to, že mi Yoshi říká jak mi role ženy sluší. Už nikdy ne nečervenat, kdyby to jen šlo...
"Co tu ještě děláš? Neřekl jsem snad dost jasně, že vás tu již nechci vidět?"
Učitelův ostrý hlas ho šlehl do tváře a zabolelo to stejně jako Yoshikiho kousnutí. Přání již nikdy se nečervenat se nepodařilo, zrudl ještě víc.
"Omlouvám se pane, zapomněl jsem si tu šampon, hned půjdu."
Byl stále nahý a tak není nic divného, že se co možná nejrychleji vydal přes koupelnu a natahoval se po šaponu. Náhle ho však za zápěstí vzala něčí ledová ruka. Jejím majitelem nebyl nikdo jiný než Shino a prudším škubnutím si mladíka přitáhl k sobě.
"Odpusť mi mou hrubost, nemyslel jsem to tak."
Hluboce se mu zadíval do očí a věděl, že ten pohled, který zabírá již pár let ho nyní nezklame. Účinek přišel okamžitě. Rudé tváře, obličej schovaný za clonou tmavých vlasů a lehká husí kůže.
Učitel vzal Hachiho za bradu a přinutil ho tak podívat se mu do obličeje. Mladík neochotně uposlechl, zvedl černé oči a upřel je do těch světlejších jenž se tak nebezpečně přibližovali k jeho tváři. Zračilo se v nich něco víc než jen omluva. Byl to snad chtíč? Vášeň? Na moment zavřel oči, doufajíc, že ten Shinův pohled zmizí. I toto malé zaváhaní a chvilková nepozornost si přinesli své ovoce. Než stačil zase otevřít oči ucítil na svých rtech jemné políbení. Možná by byl výstižnějí název lehké otření, nepatrný dotek...Přesto to v chlapci vyvolalo silné zmatení. Shino se odtáhl, mírně povytáhl obočí a čekal na Hachirovu reakci. Ten jenom stál a vyjeveně na muže zíral. Shino si to vyložil jako dobré znamení a opět ho políbil. Nyní přidal i ledovou dlaň na Hachirův zadeček. Místem kde se ho dotkl projelo chlapci mrazivé vzrušení. Nevěděl co se to děje a proto pouze stál a nechal se od svého učitele líbat a hladit.
Po pár minutách neopětovaných polibků Shino přestal. Oddálil svou tvář jen na pár centimetrů od chlapcova obličeje a slova jenž v okamžení pronesl mu do něj jen lehce dýchl.
"Proč nic neděláš? Viděl jsem, že k Yoshikimu jsi vstřícnější. Nepřitahuji tě snad?"
Rudé tváře. Sklopený pohled. Aby se vyhnul odpovědi vzal Hachi učitelův obličej do dlaní a jemně ho políbil na čelo.
"Správně,teď níž."
Uposlech a nyní věnoval polibek Shinovým rtům.
"Znovu."
Rozhodl se být aktivnější. Přitiskl své rozechvělé tělo blíže k učiteli a jazykem mu přejel po rtech. Jakmile ucítil jemnost jeho rtů z povinnosti se stal chtíč. Opět ho políbil, teď s větší chutí a odvahou. Opatrně mu vsunul jazyk do úst a počal tak jejich nevinnou hru. Shino mu vyšel vstříc, svým jazykem kroužil kolem chlapcova a rukou se opět začal věnovat jeho zadečku. Hachiro bezmyšlenkovitě zdvyhl paže a objal učitele kolem krku. Jednou dlaní mu vjel do vlasů a tou druhou začal přejíždět po jeho páteři. Nechal se unášet silou polibků a plně se svému učiteli odevzdal.
Po chvíli se výjev v koupelně přestal zdát tak nevinný. Proudy horké vody jakoby přispěly k Shinově vzrušení. Nemohl se již dále ovládat. Odtáhl se od Hachirova obličeje a jeho rty se zformovaly do šibalského úsměvu. Zadíval se do očí mladého chlapce, položil mu pravou ruku na rameno a trochu zatlačil. Hachi nejprve nepochopil a pokoušel se svému učiteli vzdorovat.
"No tak, nedělej hlouposti.Bude se ti to líbit,uvidíš."
Svitlo mu. Překvapeně zamrkal, ale tentokrát se tlaku na rameni nepokoušel vzdorovat. Pomalu se začal posouvat do kleku a dlaněmi při tom objížděl smyslné linie muže před sebou. Po dokončení této cesty se ruce přemístili do Shinova klína a se vší opatrností uchopili jeho největší chloubu. Tyto ruce byli stále svázané nervozitou a nepatrně se třásly. Štíhlé prsty, jenž jim patřily se pomalu chystaly k prvnímu smyslnějšímu zákroku. Skoro jakoby to dělaly ze své vlastní vůle se palec a ukazováček daly do práce. Lehce objížděly nejprve první, následně i druhé varle, tiše se sunuly dále až ke špičce žaludu až se jim dostalo náležité odměny.
Hachiro ucítil tep horké krve jenž putovala v Shinově údu a potichu sledoval jak se dává do pohybu. Nečekal a vzal ho do úst. Pomalu ho objížděl jazykem, vsunoval si ho hlouběji a zase ho vytahoval, odvážil se přidat i opatrné kousnutí. To vyvolalo slastný vzdech jenž se prodral skrz Shinovo pevně semknuté rty a jeho ruce si vtlačily jeho hlavu hlouběji do klína. Stačilo pár dalších minut téhle zakázané hry a ke kapkám křišťálové vody se přidala i bílá tekutina, která unikala z Hachirových úst.
"Spolkni to,"vydechl Shino a Hachi ho poslechl.
Čekal to a dokonce to dělal s nepředstíranou chutí. Učitelovo vyvrcholení však neukončilo tuto ďábelskou hru, naopak.
Dveře se rozletěli po třetí. Samozřejmě v nich stál Yoshiki, jenž se strachoval o svého mladého milence. Když spatřil scénu před sebou, údivem mu spadla brada. Hodnou chvíli tam jen takhle stál ve dveřích jako v rámu s ústy pootevřenými, s očima vyvalenýma dokořán. Tentokrát Hachiro od učitele odskočil až se zapotácel a padl na zadek. Shino k němu hbitě přiskočil a pokoušel se ho zvednout na nohy. Hachi se však bránil. Vyškrábal se na nohy sám a vyděšeně se podíval Yoshikimu do tváře. Bál se jeho reakce, to je pochopitelné. Jistě byste také nebyli rádi, kdybyste našli svého milence s někým jiným. Yoshi se zadíval Hachimu do očí, v jeho pohledu však nebylo nic z chlapcovi vyděšenosti, nýbrž se tam zračil šok, nenávist a bolest. Znechuceně přimhouřil oči, otočil se a vyběhl z místnosti. Cestou málem upadl, protože si dlaněmi zakrýval tvář, po které se proudem řinuly slzy. Nechtěl už nikdy plakat a připouštět si tak svou slabost, ale nyní se mu hlavou honily myšlenky na to jak mu to mohl udělat? Vždyť já ho tohle naučil, nebýt mě tohle všechno by odmítl a ještě by tím byl jistě pohoršen. A jak se mi ten malý hajzl odvděčí? Vyspí se s naším učitelem...
Doběhl do pochmurné tmavé šatny a schoulil se v rohu. Bylo mu jedno, že ho tam každý najde, bylo mu jedno, že je zcela nahý. Popravdě doufal, že ho tam někdo najde a že ten někdo bude Hachiro, jenž přileze s prosíkem. Proto se postavil, aby stále působil důstojně, osušil si slzy a čekal. Ano, po několika okamžicíh opravdu zaslech za oprýskanými dveřmi kroky. Narovnal se tedy a nasadil výraz lhostejného hráče pokeru. Dveře se se skřípěním otevřeli, nezjevil se však Hachi, nýbrž Shino. Lhostejný výraz okamžitě vystřídala nenávist a údiv.
"Prosím, nech mne abych ti to vysvětlil,"
Pohrdlivý výraz a útočný postoj.
"Vy se s Hachirem milujete, že? Dovol mi tedy abych se ti omluvil za to, že jsem takto poničil váš vztah. Nedávej tomu chlapci nic za vinu a pokus se mu odpustit, za vše mohu já,"
*To je mi jasné, ty jeden pedofile.*
"Nechal jsem se unést vášní. Odpust mi."
Yoshi dlouho nic neříkal, nevěděl jak by měl reagovat. Jistě, že si chtěl vztah s Hachim udržet, ale jak se ho bude moci dotknout, když ví, že mu ho znesvětil tento muž?
"Drahý?"
Yoshi se prudce otočil, vůbec si nevšiml, že do koupelny tichým krokem vtančil Hachiro. Zamrkal, nyní se ocitl pod palbou dvou prosebných pohledů.
"Co to má znamenat? Neodpustím vám pane, Hachiro pojď sem,"
Mladý se podíval na učitele, ten se usmál a kývl.
"Co to má být?"
"Drahý, omlouvám se, samozřejmě tě miluji,"
"Tak proč jsi dělal ty nechutnosti s ním?!"
"Nechutnosti? Kdybych je dělal s tebou, nevadilo by ti to..."
"Nepokoušej se hrát na mě anděla svatého, nezabere to,"
"Pokouším se tady jen o jediné..."
"Nemluv v hádankách,"
"Polib mne," vydech Hachiro a natáhl k Yoshimu paže. Položil mu je kolem krku a dožadoval se polibku. Ten okamžitě s lehkostí motýla přistál na jeho rtech. V momentě kdy se jejich rty opět spojili, všechno napětí opadlo. Yoshi si k sobě svého milence přitáhl za úzké boky a objal ho kolem pasu. Hachiro se slastně zachvěl a počal svého drahého líbat vášnivěji a hladil ho po vlasech. Oba zapomněli na Shina jenž je závistivě pozoroval ze stínů.
Tiše tam stál a nenáviděl se za to že ty mladé dal opět dohromady. Vždyť teď mohl stát na Yoshikiho místě on a pomalu vstupovat do Hachirova křehkého těla. Místo toho tu stojí a pozoruje, jak se rty jeho vysněného milence vpíjejí do Yoshiho kůže na krku, jak se jeho štíhlé prsty proplétají hebkými vlasy, jak se těla tisknou jedno k druhému. Nedivil by se, kdyby se ti dva pomilovali na místě a vůbec by jim nevadilo, že je pozoruje někdo třetí. Třetí...
Vystoupil ze svého úkrytu a neslyšně se přiblížil k líbající se dvojici. Když stál přímo za Hachim, zhluboka se nadech aby si dodal odvahy. Přiblížil se více, jednou rukou ho pohladil po vlasech a druhou přiložil k jeho zadečku. Hachi sebou škubl a otočil se s vyděšeným výrazem ve tváři. Zpoza jeho ramene vykoukl Yoshi se stejným výrazem.
"Vezměte mne mezi sebe," řekl učitel s šibalským úsměvem na rtech. Na podporu svého návrhu stiskl pevněji Hachirův zadek. Oba milenci vytřeštili oči. První se zmohl ke slovu Yoshi.
"T-t-t to jako do trojky?"
"Mohl bys to vyjádřit slušněji, ale vystihl si přesně co po vás žádám," odvětil učitel a objal Hachiho majetnicky kolem pasu. Ať to vyjde, chci se ho ještě dotýkat, chci ho dnes v noci mít, prosil si v duchu. Yoshi si přitáhl Hachiho zpátky k sobě.
"Jak si to představujete, tohle po nás žádat, pane?"
"Nebudu nic skrývat, po Hachirovi toužím již delší dobu a pokud jediná možnost jak ho mít je milovat se i s tebou tak to mile rád udělám. Ty jsi totiž také velice přitažlivý," usmál se nad tím jak mu to zatím pěkně vychází.
"Nemyslel jsem si o vás, že jste homosexuál, pane," řekl Yoshi.
"Pokud vás to nějak pohoršuje tak to po vás samozřejmě nebudu vyžadovat, ale popřemýšlejte o tom. Nebylo by to příjemné spestření vašeho milostného života?"
"Co si o tom myslíš maličký?" otázal se Yoshi svého milence.
"Budu muset být v obou případech žena?"
Shino se rozesmál a Yoshiki se neudržel a musel se k němu přidat. Je tak roztomilý.
"Můžeš být cokoliv si budeš přát," řekl učitel. "Takže mou nabídku přijímáte?"
"Hai," zaznělo dvouhlasně.

________________________________________________________
MASAHIRO - PŘÍTOMNOST
________________________________________________________

"Neznášam svoj nudný život, je tak, tak ... nezáživný." odpil som si z pohára a pokračoval." Chcel by som niečo zažiť.

Něco tam je. Něco mě sleduje. Nevím co to je. Cítím jen jeho zrychlený dech a dusot nohou v těžkých botách. Proč si vybral zrovna mne?