SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Real Fanfictions

Nezávazně pro osamělá srdce - Pokušení v onsen

Byl jsem úplně nahý a v ruce držel titěrný ručník. Jestli někoho potkám, asi se pěkně ztrapním. Jen doufám, že nebudu reagovat nevhodně. Svůj odjezd jsem usilovně tajil.

Dodatek autora:: 

Tak dobře, máte tu další díl, ale varovala jsem vás Tongue za všechno může: Widlicka - chtěla trojku a Giru - má ráda doktora Cool obě mě přizabily Sad Takže další díl dlouho nečekejte, protože s rozbitým obličejem a zlomenýma rukama se mi blbě píše Big smile

Krvavý bozk

Ťažké kvapky dažďa pomaly stekali po okne a ja som ich uchvátene pozoroval zo svojho pohodlného kresla pofajčievajúc moje milované Petry pepermintové. Odjakživa som miloval dážď.

Dodatek autora:: 

Sklamala som.

Nezávazně pro osamělá srdce - Narozeninové překvapení nejen pro šéfku

Převracel jsem tu pozvánku v ruce a nahodil utrápený výraz.

„Opravdu musím?“ zaúpěl jsem.

Dodatek autora:: 

Písničky mi vybrala dcera, takže jestli si chcete vystoupení Takumiho a Daisukeho podbarvit, tak jsou to tyhle dvě: https://www.youtube.com/watch?v=OpNtv2Y02WM a https://www.youtube.com/watch?v=6okwg6PiSis
Užijte si trochu legrace, protože další dílek se mi moc nepovedl a asi mě za ně všichni přizabijete, tak si ještě rozmyslím, jestli ho vůbec zveřejním Tongue

Hurikán 13

13. Strach z poznání vlastního srdce

Dodatek autora:: 

Je to... trapný. Sakra, já to prostě musela říct. Tahle kapitola je snad ještě zmatenější než to co jsem doposud vytvořila. Ale muselo to tam být... možná vás to svede na rozcestí, ale nebyl to účel... možná... tahle kapitolka by toho spíš měla víc osvětlit.
No... uvidíme.
Díky, že to... čtete.

PS: Najdete tam lehké yuri.

Pro jednu dobrou duši...

Miluji jemný letní déšť.

Dodatek autora:: 

Někdy tak občas člověka napadne něco, co potřebuje dát na papír. Vyjádření svých momentálních pocitů. V pro mne dost složitém období myslím na lidi, kteří mě potěšili svými slovíčky. Je fajn mít se komu vypovídat. Je fajn mít milovanou osobu, která vás pohladí a přitiskne k sobě.
Vím že tenhle výtvor není dokonalý, ale napsala jsem ho přímo, bez nějakých oprav nebo úprav a navíc z pohledu jiného, než obvykle píšu.
Tohle věnuji jedné dušičce, která si to zaslouží...

Fiat Boban - 7

Zvuky z dálky mě rušily v mém alkoholem uvolněném spánku.
"Ne! Ty"
"Jak se opovažuješ?! Okamžitě vypadni!"
"Ne! Ty!"
"Řikam ti, vypadni z tohohle bytu!"

Dodatek autora:: 

Tahle barvička v novinkách asi překvapí. Neberte to tak, že tu teď budou díly pravidelně. Já se opravdu snažím ze sebe mačkat maximum, ale dějí se mi teď v životě takové změny, které mi neumožňují psát a asi to z příběhu bude cítit. Upřímně za tenhle díl snad ani neděkujte mě, je to zásluha mé fialové, která se mě snaží držet v nějakých mezích. Tenhle díl jsem psala téměř 14 dní a bylo to jedno z těch nejtěžších. Vy víte, že kvůli HNIDOPICHOVI už nekoukám na hodnocení, proto mě potěší jakékoli vaše komentáře, ať už kladné (kterých moc nečekám) či záporné (které asi budou na místě...).
Vaše Giru

Pavel - Život je prostě super, dokud… 06

Následující týden byl fakt děsný. Ani mi nevadilo, že se mnou máma nemluví. Byl jsem většinou zavřený v pokoji a učil se. Neustále jsem sledoval francouzské pořady, četl knihy a drmolil francouzsky.

Dodatek autora:: 

V téhle části si trošku zasportujem a "zasportujem: Laughing out loud
a trošku se nám to tu začíná komplikovat... Smile
jsem ráda za každý komentář, pak je větší chuť i dál něco psát... Smile

Náš černobílý svět 1

Rok co rok, měsíc po měsíci, den co den… stále ten ohlušující šum. Ten stejný rušivý šum, stále pořád dokola.

Dodatek autora:: 

Po dlouhé době jsem se jednoho rána rozhodla, že dám něco do kopy a aby to bylo zajímavější tak se mi podařilo nějakým zázrakem přemluvit Adriannu abychom stvořili spoluautorskou povídku. První kapitolu mám tu čest uvést já. V druhé bude pokračovat Adrianna. Pro upřesnění k dějovým liniím a proč to spoluautorská povídka vůbec je… dvě autorky, to dělá nejlepší kompromis dvou postav s jedním dějem.

↓Upside Down↑ - Kapitola 1.

Blížila se třetí hodina ranní. Většina obyvatel Capitali už dávno spala, bar Zlatá cesta měl však otevřeno a u jednoho z rohových stolů se vedla vášnivá debata.

Dodatek autora:: 

Vesničané se toho večera od hřbitova drželi dál. Několik z nich, ti, kteří se nějakou náhodou připletli příliš blízko hřbitovním zdem, tvrdili, že slyšeli podivné, hluboké, dunivé zvuky, které jako by se nesli od jednoho hrobu, jehož náhrobní kámen byl porostlý mechem. Té noci nefoukal vítr a nesvítil měsíc, takže nikdo neviděl, jak se ošumělá deska hrobu pomalu odsunula a z černočerné tmy se vynořila ruka. Ticho přerušilo váhavé, chraplavé nadechnutí. Dyamirity se znovu probudila...
...a teď po tom dramatickém úvodu mi dovolte, abych se omluvila za dvouměsíční nečinost. Byla to zatím moje nejdelší pauza a cítím se skutečně provinile, ale měla jsem dost hrozný blok a neměla jsem nic předepsaného dopředu, takže jsem nemohla čerpat ze skrytých zásob. A protože blok na 2W se nehnul, rozhodla jsem se načít jiný projekt. Všimněte si, že jsem elegantně přeskočila Echoes a mám tu čest vám představit ↓Upside Down↑ o němž toho moc nevíte a v kterém se po hlavě vrháme do dalšího klišé.
Musím vás upozornit, že začátek je dost suchý, je tam spousta vysvětlování a okecávání, ale nenechte se odradit, ono to získá spád. Snad.
Pracuju právě na třech literárních soutěžích, takže mám teď spoooustu, ale skutečně spoustu práce, ale pokusím se přidávat alespoň jednou týdně. Prosím, nebijte mě a jen doufám, že mi tu všechny čtenářky ještě neuschly.
Čauky mňauky a těšte se na další díl čehokoliv. Snad to bude brzy. ♥

Andělské slzy

Šla na jedné koleji s jemným úsměvem na rtech. Za uchem měla povadlý květ, snad planá růže. Svoji tvář měla obrácenou k nebi a ruce rozpažené, jako by jimi chtěla obejmout celičký svět.

Dodatek autora:: 

Droboulinká povídka co mě napadla, když jsem se vracela domů (a zmokla na kost, že Laughing out loud)...

Syndikovat obsah