Momentálně se nacházíme ve Wammyho domově. V jednou z bytů. Žije tam našich pět přátel. Ryuzaki, Matt, Mello, Near a Kat(=postava vymyšlená pro oživení příběhu).
Je ráno, něco kolem půl osmé a v bytečku začíná být konečně živo. No, živo...

Těla dvou chlapců ležících v objetí zpozorovali něčí oči. Chlapci spokojeně podřimovali, ale jejich pozorovatel spokojen nebyl. Dusil v sobě vztek a nenávist vůči jednomu a lásku vůči druhému. Musí. Musí je od sebe nějak dostat. Ale jak?
"Neare," ozvala se Ryuzakiho hlas, "co děláš za těmi dveřmi?"
"Ale nic," odvětil a odešel do svého pokoje.

V obývacím pokoji

Ryuzaki

"Aiiiiiuuuu...!!!!" Vydávala postava splašeně lítající po celém domě, které se navíc kouřilo od pravé ruky, a ne málo. 'Už zase, cožpak se nikdy nepoučí...' Pomyslel jsem si, vzdychl jsem a odložil tužku. Onu postavu jsem našel v koupelně, jak si chladí ruku proudem vody. Ještě jednou jsem vzdychl. Postava se urazila a otočila se ode mně. Ona postava je vlastně on, je to kluk jako já. Jen s několika drobnými rozdíly, které snad nestojí ani za zmínku.... no, něco možná jo.

Cítím puch.
Stále stejný puch.
Stále stejná vlhkost, stále stejné místo.
Stejný přídavek jídla a pití za den, stejní věznitelé, stejný vězenci.

Po tichom zaklopaní sa dvere otvorili. Moju zvedavosť okamžite vystriedal úsmev, keď som zbadala vchádzať Itachiho.