Sláva, sláva, sláva!!!
Tak jo lidiškové, moc se omlouvám, že to trvalo tak dlouho. Nějak se mi nechtělo psát, taky jsem přemýšlela, co všechno se tu ještě odehraje - hlavní linii příběhu mám, ale detaily se stále vylaďují a v podstatě mění s každým dílem. Taky jsem ještě dodělávala jeden dárek pro kamarádku a tak jsem kreslila, jak splašená, ale už je hotovo
Jinak se omlouvám, že jsem neodpovídala na komentáře, ale nějak jsem byla línaá a nechtělo se mi... chci za všechny moc poděkovat a v reakci na jeden - napsala jsem to jak jsem napsat chtěla - toť asi vše
Snad si tento dílek užijete a pro jistotu dávám 15+, i když od toho nic nečekejte, dávám to pro jistotu, aby zlý jazyky nemluvily.
Celkově se toho moc v tomto dílu neděje, trochu se seznámíme s rodinou a prostředím ve kterém Midori žije, Shin se nám tu tentokrát neobjeví... *nesmutněte*
Doufám, že další díl mi nebude tak dlouho trvat, ale slibovat nic nebudu
A taky ještě malý bonusek...obrázek Midoriho Tak budu ráda, když ohodnotíte i ten
http://kathye-chan.deviantart.com/art/Midori-273642192
kacenkas

trosku neskôr, ale predsa

Ehm.. takže přidávám další díl Reitových narozenin xD Doufám, že se vám to bude líbit Předem se omlouvám za chyby Díky že to čtete Vaše Shima

Krátičká jednorázovka... *střípek*
Pozor.. tohle je Remake, tohle dílo bylo v mém pc už strašně dlouho... pořád patří do mé začátečnické tvorby, ale trošku jsem jej předělala, aby bylo "poživatelné"...
Je to smutné a z kraje se budete ztrácet v postavách i když jsou jen dvě ^^
Ani nevím, proč jsem tohle dílo napsala... obyčejně mám ke straším textům blízký vztah a jsou mi vzpomínkami. Tohle ne... k tomu jsi držím odstup.. je na mne příliš chladné...
Snad se bude líbit...
Dasty Ituriel Harst

takže pokračovanie príbehu Tadashiho a Natsumeho konečne sa niečoho dočkáte niekedy rozmýšľam nad tým, že si k sebe našli cestu neuveriteľne rýchlo

Musím přestat! musím přestat s TĚMI scénami! Nejhorší je, že je ani nepíšu! jen je... naznačuju. A můžu vám říct, že mě to dost baví. Proto musím přestat, jinak se nikdy nedostanu k dalšímu zvratu zápletky. V téhle kapitole měl být jistý posun, ale Kanako to prostě ignoruje... nesnáším postavy, co ignorují mé pokyny. Úplně bych je za to... grá!
Nu, ale což: Tu snoubenku jsem si prostě nemohla odpustit. Dokázali byste spočítat, kolik klišé jsem v podtstatě ve svých pracvech vyvrhla a vyvěsila na stožár? Prostě mě baví si z těch klišé dělat srandu. Přirážení ke zdi, snoubenky, temná minulost... prostě to k tomu svádí. Ale snoubenka už je možná přes čáru =D Navíc pro děj je naprosto nedůležitá =D
Upozorňuji vás, že po přečtení téhle kapitoly už nikdy nebudou disneyovky jako dřív. Nikdy... prostě další věc která je ve vašich nevinných myslích potřeba zprznit.
Dneska jsem ve škole byla navždy ujištěna, že jsem cholerik. Nevím, jestli mi to má lichotit... ale jsem s tím smířená, takže co se dá dělat. Cholerička jak vyšitá =D Asi se to dost odráží i v mých postavách, protože snad nemám žádnou tichou a introvertní postavu. Dobře, SHI-teamu možná ano, ale v shounen-ai povídkách ne.
Už tu nebudu dál otravovat. Užijte si kapitolu a pěkně ji okomentujte =3 ♥