Okej, tak vám sem po delší době přidávám další kapitolu. Mám nějak moc práce. Zase jednou. Dodělávám věci do Vějíře, zítra mám soutěž s komořinou, přpravujeme tábor, navíc jsou tu takové legrácky jako škola, spánek, jídlo a kroužky. Ano, Dyamirity se jednoduše nenudí. Navíc v pátek se se vší pravděpodobností chystám na Praggofest a ještě nemám nic zařízeného. Pěkné. Ale tohle není můj deníček, takže nechám plky o sobě na jindy a vrhnu se na kapitolu s číslem sedmnáct.
Popravdě řečeno, tohle je takzvaná vatová kapitola. Je to takové pěkná vycpávka, fluffy a nic vás při ní nebude bolet. Homura a Nanami se konečně rozhodnou promluvit si a máme tu snídaňovou idylku. Většina věcí se ve Sparkiem řeší v kuchyni, všimli jste si? =D
Chtěla bych vás upozornit na Kyoučiny reakce na horory. Já sama na horory nekoukám, protože jsem hrozný strašpytel. Strašpytel ve smyslu, že vám klidně ve dvě ráno půjdu do lesa připravovat hru pro malé děti (viz. zážitky na tábor) ale nežbych se podívala na kruh, raději bych snědla žížalu. Takže Lidskou stonožku jsem si musela dohledat, respektive jsem o ní slyšela od kolegyň v komořině, ale stejně jsem si musela najít alespoň nějaké základní info. Takže vidíte, jak se pro vás obětuju! =D
Ne, ale užijte si kapitolu, pěkně komentujte a chtěla bych dodatečně poděkovat všem, kteří na mou žádost hlasovali pro Colina v NTA. Nakonec vyhrál a i když se nepřiznal, že by s Bradleym byli, bylo tam dostatečné množství náznaků, aby nás o tom ještě víc utvrdil. ♥

Tak sem přidávám další článek. Já vim, že mi to hrozně dlouho trvalo:D pokusim se polepšit:D

VĚNOVÁNO SORAFAY Všechno nejlepší k narozeninám

Víte, bylo to opravdu jiné, psát za Benjiho, i když jsem si myslela, že to původne bude z pohledu třetí osoby. Není... tohle jsou Benjiho Vánoce... a věřte nebo ne, strašně mě to bavilo, některé ty scény jsou tak úžasné. Na konci jsem dojala sama sebe, vážně... nevím, kdo ten pocit zná, ale plakat u vlastní povídky... heh, jsem asi blázen, přesto se mi ten text neuvěřitelně moc líbí. Nesmíte u toho poslouchat Falling Slowly od Glena a Markéty, tak jako já... je to hrozně procítěné.
Byť je to se spožděním, doufám, že i tak se vám bude Vánoční speciál líbit aspoň tak, jako mě...
Připomínám, že povídka NENAVAZUJE na originální příběh QUEER BILLY, je to jen samostatná jednorázovka.
Všem Vám moc děkuji za podporu, za komentáře, za vše... jste skvělí!
Vaše spisovatelka:

Najskôr chcem všetkým zaželať pekný nový rok, užite si ho (: ďaľej, vám chcem poďakovať, teda tí, čo to čítali, za to, že ste túto nepodarenú poviedku sledovali. Pôvodne to mala byť normána poviedka, rozpísaná aspoň na 30 dielov. Ale, dopadlo to, ako dopadlo, a mňa z toľkého cukru štípe jazyk. Je to veľmi presladené, a to ma mrzí. Nebavilo ma to, a ak autora vlastná tvorba nebaví, nemá ju cenu písať. Tak som to ukončila. Rýchlo a veľmi sladko. Nepáči sa mi to, ale aj tak vám ďaujem, ktorí ste to vydržali do konca C: