Zpátky z prázdnin,. tak přidávám další dílek
Pěkné čtení

Zdravím, čtenářky ♥
Víte, poslední dobou píšete obzvlášť povzbudivé komentáře. A osmělují se i ty čtenářky, které třeba ještě nekomentovali, nebo to obyčejně nemají ve zvyku. (<-To mi dělá vážně radost ♥) Píšete, co se vám líbí, nad čím při čtení přemýšlíte a jak na vás působí jednotlivé postavy a scény. Možná se to nezdá, ale pro mě je to důležité, protože vím, co pilovat ~^__^~
Tahle kapitola se skládá ze dvou částí. První je optimistické pokračování Ritsučina prozrazení a druhá... ne až tak optimistická, ale očekávaná ofenzíva Velkého Yuua. Víte, původně neměl Yuu mít žádnou větší roli. Kromě úvodní rvačky s Homurou, kdy se poprvé objeví Nanami, už se neměl objvit a Homura se měl potýkat se spoustou jiných záškodníků. Ale jak často zůstanete u původního plánu povídky? Já nikdy. Takže Yuu se ujal role hlavního záporáka, po němž by všechny hrdinky nejraději něčím mrštili. Něčím pokud možno těžkým a se životem neslučitelným!!
V téhle kapitole se opět objevuje Aiiro a tentokrát už se tam nachomýtne i Chidori, hlavní hrdina SHI-teamu. Tady působí skutečně jen jako kulisa, ale pokud byste četli SHI-team, pochopili byste, jakou šanci by proti nim Yuu asi měl. Absolutně žádnou. Každý z Chidoriho party by z Yuua i jeho poskoků udělal nudličky než se stihli rozkoukat. To jen tak okrajově.
Ještě bych chtěla dodat, že moc děkuju za komentáře a oficiálně všem povoluji mě oslovovat Dyami-chan nebo nějakou jinou zdrobnělinou ~^___^~ Vážně mi to nevadí, takže se neostýchejte a do toho =D
Poslední dodatek: Pomalu dotahujeme mé dopsané díly. Právě začínám 33. (alespoň se o to pokouším), takže budu muset přidat, abychom se najednou neocitli jak se říká na suchu =D

Ritsuka, můj veliký vzor. Jestli to jednoho dne udělám taky, jen kromě knížek od pochybných autorek (Hehe!) na svou matku vysypu Gravitation a přeložené scany Koisuru Boukuna... no potom svět exploduje a konečně nastane ta Apokalypsa =D
Včera jste mě strašně překvapili a víte čím? Že během čty hodin od vydání jsem měla dvacet koemntářů (některé byly samozřejmě moje, když jsem odpovídala na vaše) a asi dvacet čtyři hodnocení. Chtěla bych se jen zeptat, jak často a jak dlouho tady stalkujete, když to stíháte takovou rychlostí!! o_O Nestěžuju si, ale trochu mě to děsí.
Ale teď už ke Sparklessovi: Na začátku kapitoly máme takové hrubé shrnutí momentální situace mezi těma dvěma a ve škole. Mám ráda takovéhle sesumírované informace. Čtenář si může trochu přebrat, co se z příběhu dozvěděl a oddechnout si: Dobře, zatím se pořád držím dějové linky.
Dále tu máme jedno velké přiznání, ale ne takové, jaké byste asi chtěly. A Kyouko je konečně zasvěcená do tajů téhle prekérie. Chudinka, málem to s ní šlehlo.
Chci Seijiho domů i když už se nám s konečnou platností vyhrabal z té tajemné nevraživosti, jíž trpěl v prvních kapitolách. To neznamená, že není hezký. Pro vás čtenářky s takovou fantazií jako mám já: Taky vám Seijiho popis způsobuje menší záchvaty krvácení z nosu? Mě ano a to jsem jeho stvořitelka (Kurňafix, kdybych ho znásilnila, počítalo by se to jako incest?)
Dneska mám obzvlášť psychotické poznámky, všimly jste si? Nevím, čím to může být. Možná tím, že jsem do jedné ráno četla jednu povídku a sestra mě vzbudila před osmou, když po pokoji hekticky honila imaginární mouchu, která jí vzbudila. Moje rodina fakt není normální... vážně není.
Mám vás ráda, čtenářky. Tolik superlativů, které si od vás vždycky vyslechnu... některé dokonce ani neznám =D Takže předem říkám: DÍKY!

Zdravím, tady je Dyami-chan a Sparkie! Tohle je díl, který je zároveň roztomilý a trochu nudný.
Ale což, každá kapitola nemůže být plná zvratů a kjůty kjůt shounen-ai scén. Místo toho tu máte takovou... jak to nazvat... podprahovou romanci. Pochopíte, až si přečtete =D
Zjistila jsem, že Sparkie se... trochu zvrhl... před ním byla má nejdelší dokončená povídka 42 stránková a nedokončená 80 stránková. Sparkless má už stran skoro 140 a pořád vím, jak bude pokračovat a končit. Nevím, co to je!! Mám předvymyšlený děj, spíš takovou kostru, ale stejně to funguje a já ještě neměla žádný větší blok!! To určitě dělají ty komentáře. Lepší než redbull, než doping!!
Mám dobrou náladu a víte proč? Nedávno jsem se zmiňovala, že jsem kuchařsý neumětel a dnes jsem se rozhodla to risknout a pokusit se něko uklohňat. Los padl na perník... a on se povedl! Vážně se povedl, že mi ani starší sestřička nevěřila, že jsem ho dělala sama! Hahaha! Pomalu ale jistě se blížím ke svému ideálnímu já!!
Chtěla bych vám poděkovat za povzbudivé komentáře. Kdybych vás měla vypisovat všechny, asi bych tu byla ještě zítra, takže vy ostatní se neuražte, když jmenovitě poděkuju Dasty Harst, šalince (Prostě zbožňuju tvoje tečkované komentáře" Vždycky se u toho řehtám jak blázen!), kiliene, Akie-chan, Alicandě, mishaelqe, seraphim... uf, vás ale je, holky... Widlicce, Yuki Yamako a i všem vám ostatním.
Těšte se na další kapitoly, já se těším na komentíky ♥