SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Série

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Práce ve vilce 28.díl

Vložil/a kated, 21. Září 2011 - 19:59

Riku

Dodatek autora:: 

Tak jo lidičky.....slíbyla jsem další dílek....tak tady je. Abych řekla pravdu spoždění mám jen kvůli tomu že jsem nedkozala vymyslet nijak zvlášť dobrý plán pomsty....no jo prostě nejsem mstitel a hlavně se mi nechce tolik mstít na postavách co nejsou zas až tak zlý....kdyby to byl nějakej blbeček prohnilej tak bych mu to dala sežrat i s navijákem, ale Noakiho otec zas až tkaová svině není takže jsem nic nemohla vymyslet.....no nic snad se vám bude líbit Laughing out loud

Předešlý díl: 
Práce ve vilce 27.díl
Další díl: 
Práce ve vilce 29.díl
  • Číst dál
  • Share this

Ukončení novým začítkem 3: Bratr, přítel nebo milenec??

Vložil/a Ingit, 21. Září 2011 - 16:23

Všichni se po škole odebrali pryč stejně tak, jako já, která zmizela mezi prvními. Ze školy jsem doslova vyletěla a to jen z toho důvodu, že jsem doufala, že nikdo nebude na parkovišti, abych se mohla převléct. Jo no, došlo mi to trochu později, hold nikdo není dokonalý a já teprve ne. V běhu jsem nebyla nejrychlejší, tak už se nějaké tváře studentů naší školy též objevili na chodníku mým směrem.

Vyjela jsem výtahem, a od samé nervozity, se mi i kolena začala klepat. Když se rozevřely dveře, mé očekávání bylo bohužel správné. Už nebylo z polovičky zaplněné, teď si nejsem jistá, jestli tu vůbec nějaké volné místo je. Poskočila jsem se zrychleným tepem, když výtah vydal upozorňující tón při zavírání dveří.
„To je ono!“ Řekla jsem si pod nosem a šla si nejrychlejším krokem do motorky pro oblečení.
S kompletkem a helmou pod paží jsem čekala, než znovu ten výtah přijede, abych se mohla převléct. Když se tak stalo, šťastná jsem si oddechla, že je prázdný.
„Chvála bohu za to, že tu nejsou kamery,“ zasmála jsem se, a co nejrychleji jsem na sebe hodila bundu a kalhoty.
Trapas všech výtahů byl ten, když se rozevřely dveře a já měla na sobě pouze jednu nohavici.
„Pardon,“ řekl hlas a hned zmizel. Celá rudá, jsem na sebe švihla helmu a pokračovala v práci. „Příště si nekoupím tak úplné kalhoty,“ zanadávala jsem a mírně jsem poskakovala, abych si je pořádně mohla vytáhnout. Jakmile vyhrál boj kalhoty vs. sukně, kalhoty jako vítězky, povyhrnula jsem si sukni, kterou jsem narvala pod větší bundu. „Hlavně, že ta bunda div na mě nevlaje,“ znovu jsem si zanadávala.
Po těžké práci jsem se vrátila zpět do druhého patra, a abych nemusela přes skoro celé parkoviště lozit s tou helmou na hlavě, tak jsme si ji ještě sundala, jenom než jsem došla k Suzuki. Naskočila jsem na ni už znovu s helmou a jemně pootočila klíčkem. Vycouvala jsem a přidala na plyn. I když parkovací plocha byla plná aut, ozvěna tu byla jako v tunelu a zvuk motoru odrážející od stěn byl melodií, kterou si snad každý večer, představuji před spaním.

Dodatek autora:: 

Dakší dílek, mel by být o něco delší a o něco víc přehnanější... něco jako krásný sen v noční můře. Co se týče Asano, tak ano je nemocná, vše se dozvíte v dalších dílech a pro příznivce blonďáčku, tak mě prosím neukamenujte on se ještě objeví Wink Jinak doufám, že se vám líbí konec Laughing out loud
http://www.youtube.com/watch?v=xOZz_puHGj4 Co říct na něco takového se jí ptá Wink

Předešlý díl: 
2:Žít a užívat si s noční můrou
Další díl: 
4: Polibek na veřejnosti

Vanilla Sky 6

Vložil/a Owarida, 21. Září 2011 - 12:39

To nemohol myslieť vážne.
No predsa bola správa úplne jednoznačná.
Lenže som v strede hodiny! Ako si to predstavuje? Zbláznil sa? V škole?!

Dodatek autora:: 

Trošku šteklivý diel Wink Laughing out loud ale nech sa len zabávajú, kým môžu. Muheheheee. >)

Předešlý díl: 
Vanilla Sky 5
Další díl: 
Vanilla Sky 7

Svět démonů 01

Vložil/a Joko781, 21. Září 2011 - 10:48

V démoním lese

Dodatek autora:: 

Tááák~ Prvně bych se chtěla omluvit, že jsem tak dlouho... opravdu dlouho nepřidala Nebezpečného učitele ^^", takže tuhle povídku bych sem ráda dala jako omluvu za tak dlouhé čekání. ^^
V brzké době přidám pokračování jak téhle povídky, tak i učitele, takže se máte na co těšit, alespoň doufám, že to ještě někdo bude číst xD
Takže, příjemnou zábavu ^^

Další díl: 
Svět démonů 02

Ukončení novým začátkem 2:Žít a užívat si s noční můrou

Vložil/a Ingit, 19. Září 2011 - 19:09

„Táta se asi zase zpozdí, co?“ Zeptala jsem se mamky, když už byl krásně prostřený stůl a obě jsme u něj seděli.
„Teď musí pracovat víc, přece jenom je to velká společnost a teď je tam toho hodně, i co se zakázek týká,“ zněla, jako by přesvědčovala sama sebe.
„Mazda sem, Mazda tam, já vím,“ smutně jsem se podívala do talíře a pak na mamku hodila falešný úsměv, jako že mě vůbec netrápí, že tu není.
„Tak co, pomodlíme se a pustíme do jídla,“ řekla s nadšením, i když bylo jasné, že mě prokoukla, na to spolu býváme až moc často, takže všechny záhadné tváře hned prokoukneme.

„Bylo to vážně skvělé, jsi nejlepší, děkuji,“ s úsměvem, jako měsíc jsem pověděla mamce a pohladili si naprosto plný břušek. Slova mi oplatila jen velmi šťastným úsměvem. Nejlepší je prostě spokojené děvče.
„Tak já si jdu do pokoje ještě číst a pak asi půjdu spát,“ pusu na její líc, a odešla jsem.

Dodatek autora:: 

Místy je to takové, že to může působit, jako přeskočení určitého děje, ale v prvním díle jsem zmiňovala, že to na moc dílu nevidím, i tak doufám, že se vám to aspoň jako příběh bude líbit. Smile Wink

Předešlý díl: 
1: První z posledních dnů
Další díl: 
3: Bratr, přítel nebo milenec

Sparkless - Kapitola 40.: Finále!

Vložil/a Dyamirity, 17. Září 2011 - 18:59

No tak…
No tak…!
Alespoň jedno slovo!
Seiji, řekni něco!
Hej, no tak, dělej!
„Shiro…“

Dodatek autora:: 

A je to tady. Po 188 stranách, téměř 111 tisíci slovech a více jak 650 tisíci znacích, 40 kapitolách, 3 měsících a celém, téměř zánovním balení nervů je to tu! Finále! Poslední díl! Konec! Závěr! The end! Finito!
V tuhle chvíli cítím směsici radosti, smuutku, hrdosti a úlevy. Sparkie je moje nejdelší, nejrychleji dokončená a.... celkově asi nej-doplňte si slovo- povídka. Až kliknu na Poslat, bude to celé za námi. Tímto bych vám chtěla všem mockrát poděkovat. Úplně všem, ať už jste komentovaly nebo ne, ať už jste mě zahrnovaly superlativy nebo kritikou. Děkuju. Motivovaly jste mě a já podala zatím svůj nejlepší výkon. Poděkování (první část) a Poděkování (druhá část) <- Je to psané škrabopisem přes tablet ♥ Všechna jména, která se kdy objevila v komentářích. Oranžově zvýrazněné jsou ty čtenářky, které poctivě komentovaly pravidelně a které mě nejvíc podporovaly (pokud jsem někoho vynechala, moc se omlouvám).
Sparkie, jak jsem začala Sparklessovi mazlivě pžezdívat asi po třech kapitolách, mi přirostl k srdci stejně jako postavy. Původně jsem si od něj nic neslibovala. Prostě další pokus o povídku. Nedoufala jsem, že jí kdy dokončím a už vůbec ne, za tři měsíce.
Abych byla upřímná, Sparkie je taková splácanina všech nápadů, jaké mi za posledních pár měsíců vyvstanuly v hlavě. Povahy hlavních dvou aktérů jsem vzala z nikdy neuskutečněné povídky, Nanamiho jméno zase pochází z komiksu Niban omote, který jsme asi před dvěma lety dělaly (a nedodělaly) s Girou, ale jelikož mi bylo líto to jméno nevyužít... tak skončil ve Sparkiem. Totéž platí i o scéně s budíkem, hledání psa, nošení do schodů, házení mobilu do řeky, epický boj a s následným ošetřováním... nikdy nevyužité nápady, kterých mi přišla škoda. Takže tyhle střípky jsem slila dohromady pod ananasovou záštitu a je to. Sparkless byl na světě. Moje první shounen-ai povídka.
Už připravuji další sérii, která by měla být zaměřená víc na Ritsuku a Hibikiho, ale ti dva zlobiví kulíšci se mi pořád tlačí na post hlavních hrdinů. A na co se můžete ve dvojce těšit?
Na Hibikiho bez košile (100%) , sex na území školy (pravděpodobně) , polibek mezi Nanamim a Ritsukou (možná), VELKÉ ODHALENÍ (určitě!) a spoustu dalšího stuffu, který bude ještě nepochopitelnější než první díl. Takže... tímhle končíme éru Sarklesse.
Těšte se na druhý díl- Sparkless: Double Bang!
Dyamirity ♥

Předešlý díl: 
Sparkless - Kapitola 39.
Další díl: 
Sparkless - B-day Bonus

Ukončení novým začátkem 1:První z posledních dnů

Vložil/a Ingit, 17. Září 2011 - 18:25

Život se musí nějak ukončit a já ho ukončuji novým začátkem.
Jmenuji se Aseno Ayumi , bude mi 18 let a s rodiči jsme se přestěhovali do Tokya. Nastoupila jsem do školy v polovině semestru, tak mě bude jistě čekat velmi příjemné uvítání. Nikdy jsem nebyla ta, co prahne po oblíbenosti, i když bych mezi ty nějaké fifleny i zapadla. Jenže jsem ze sebe vždy dělala pravý opak, chudá, prostá děvečka. Vždy mě zajímala budoucnost a to co chci jednou dělat, i když už k tomu nemám důvod, pořád jdu tam, kam jsem chtěla směřovat.

Dodatek autora:: 

Mé předešlé povídky mají na čas pauzu, ale už tam něco rozepsaného mám, tak začnu přidávat až toho bude víc.
Jinak "Ukončení novým začátkem" bude kratší povídka. Hádám tak s pět dílků možná + jeden, dva. Začátek je takový poněkud nudnější a všechno je tam hodně narychlo, přece jen něco ukončuji Wink Přeji příjemné čtení.

Další díl: 
2:Žít a užívat si s noční můrou

Vanilla Sky 5

Vložil/a Owarida, 14. Září 2011 - 12:02

„Mama ti nepovedala?“ spýtala som sa Ronyho podráždene a rýchlo som zo seba skopla vysoké topánky, aby na ne už ďalej nemohol zazerať.

Předešlý díl: 
Vanilla Sky 4
Další díl: 
Vanilla Sky 6

Vražedné umění I - Krvavá stěna 04

Vložil/a jajafilm42, 13. Září 2011 - 21:42

V zámku zarachotily klíče a dovnitř vstoupila paní Růžičková. Přezula se a vpochodoval do obývacího pokoje.

Dodatek autora:: 

Udělejte mi radost a napište komentář, nemusí být dlouhý, jen abych alespoň věděla, že to někdo čte. Wink

Předešlý díl: 
Vražedné umění I - Krvavá stěna 03
Další díl: 
Vražedné umění I - Krvavá stěna 05

Sparkless - Kapitola 39.

Vložil/a Dyamirity, 12. Září 2011 - 18:11

„Seiji, musíš z toho pokoje vyjít!“
„Hm…“
„Nežertuju! Pojď ven!“
„Hm…“
„Já vím, že jsi smutnej, ale musíš jíst!“
„Já nejsem smutnej. Tohle je čistokrevná deprese!!“

Dodatek autora:: 

Čauky mňauky. Dneska to bude rychlovka, protože mě sklátilo to, co Nanamiho ve čtvrté kapitole. Rýmička mě udeřila svou palicí a já jsem naprosto K.O. Tím pádem jsem připoutána na lůžko.
Ale unikla jsem na pár chvil k počítači a tak sem dám další kapitolu. Nebude vykurzívovaná a překontrolovaná, takže mě prosím omluvte, doplním to, až budu moct.
Ale je to předposlední kapitola, takže to přehlédněte, ano? Jinak nemůžu mluvit, jen sípu. Fňuk.
Nuž to jen tak mimochodem. Dneska jsem mamince nenápadně naservírovala, že jsem už párkrát četla shounen-ai / přesněji jsem jí to řekla jako: mangu s gayi. Buď můj sípot přeslechla, nebo jí to neva.
To je můj plán. Naservírovat jí to po kouscích =D A doufat, že to vyjde.
A teď ke Spakiemu: Tahle kapitola byla mučení, ale doufám, že to na ní není poznat.
Konec je až bolestivě předvídatelný. Samozřejmě nás čeká ještě poslední kapitola, ale asi už všichni uhodnete, jak to dopadne. No jó... Dyami-chan je průůůhledná.
Už musím končit, aby mi sem někdo nenaběhl. Vy si užijte kapitolu a já si rychle na flashku natahám co nejvíc yaoi, abych měla co dělat na noťasu (bez netu) v posteli ♥
Přejte mi brzké uzdravení, zejtra jdu k doktroce =D

Předešlý díl: 
Sparkless - Kapitola 38.
Další díl: 
Sparkless - Kapitola 40.: Finále!
Syndikovat obsah