Od mého druhého příchodu do země a města Pãtãla uběhlo hodně roků. Nemělo cenu je počítat, tady čas neplynul, ale stál. Zvykl jsem si na denní režim v paláci. Murali mě naučil hrát na flétnu, ale pořád zním jak myš s přiskřípnutým ocasem. S prvním princem Ganeshou jsem uzavřel mír a zdá se, že mi mé předešlé chování odpustil.
Rakesha se naopak dostal do tajů fyzické lásky. Tedy po několika ne zrovna zdařilých pokusech. Poprvé mi do mého pyšného mužství nedůvěřivě šťouchal špičkou ocasu. To mě fakt naštvalo a pár dní jsem s ním nemluvil. Pořád se za mnou plazil a omlouval. Odpustil jsem mu hned, ale nemohl jsem být taková měkota. Trochu jsem ho nechal vydusit.