V síti vedle Yusukeho se zrovna probudil Kuwabara. Když se mu pořádně zaostřil zrak a zjistil v jaké je situaci, začal svým kvikavým hlasem nehorázně vyřvávat. ,,Pomóóóóc.

,,Neuvěřitelný! Má fakt ohromnou sílu! Kdyby Kurama neuhnul včas, ani si netroufám říct co by z něj zbylo!!" vyhrkl Kuwabara a úžasle zíral do kráteru.

YOSHI

Malé částečky mě pustily a shlukly se přede mnou. Nejdříve jsem si myslel, že jen do beztvarého shluku, ale pak jsem rozeznal ženský obličej. Lehce se pousmála, cosi vyslovila, ale já ji slyšet nemohl. Částečky, co její obličej tvořily, se poté rozprchly a mě obklopila temnota.

***

První co jsem ucítil, bylo něco mokrého a slaného na mých rtech a poté slunce, co mě hřálo na těle.

„Naruto! Naruto!“ uslyšel jsem Sakuřin křik.
Přiblble jsem se uculil. Sakura o mě měla strach. Ležel jsem na zemi, hlavu na jejím klíně. Otevřel jsem oči a zadíval se do jejich zelených a ubrečených. Když si všimla, že jsem se už probral a mého hloupého úsměvu, rovnou mi jednu vrazila.