SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Povídky NEWS!

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 17

Ucítil jsem, jak mi podklouzly nohy. Šel jsem ze svahu a než jsem stačil něco podniknout, tak jsem nešel, nýbrž se kutálel po štěrkovém kamení dolů. Tvrdě jsem spadl na zem a ujelo mi několik sprostých slov na adresu svahu. Poté jsem však strnul a protřel jsem si oči, jestli se mi to nezdá.
Ne, byl jsem zpět, zpět na tom místě, co před rokem. V Orochimarově doupěti v zničeném sklepení. Tam kde jsem před rokem potkal po dlouhých dvou letech poprvé Sasukeho. Podíval jsem se na místo, kde předtím stál, jako bych čekal, že tam i teď bude.

Překvapeně jsem zalapal po dechu.

Dodatek autora:: 

Tak, jsem tu s dalším dílem, a doufám, že se vám alespoň trochu líbí. Omlouvám se za chyby, a že tento díl není dost akční, a ani další nebude. Příběh se blíží ke konci druhé části a mě toho zbývá ještě tolik, co vysvětlit. Nicméně určitě si napětí ještě užijete.Smile Další díl můžete očekávat jako vždy v průběhu příštího týdne.

Třiadevadesát dní (11.)

YOSHI

Dodatek autora:: 

Konec I. série Třiadevadesáti dní, vážení. Děkuju všem co to četli, komentáře mě potěšili a prostě to bylo od vás super.
Protože teď na tenhle románek nemám moc času a ani náladu tak ho uzavírám. Jednou možná rozpracuju nějakou další sérii Třiadevadesát dní II., ale to bude asi za dlouho. Teď začnu s novým projektíkem a asi to bude opět yaoi a shounen ai, protože tenhle žánr se píše kupodivu docela dobře. Možná to však taky tohle nebude a připletou se do toho i normální páry. Uvidííííme. DÍKY!!!

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 16

„Narutóóó!“ zaječela ještě Sakura naposled mé jméno a poté všechno zmizelo v třpytivé záři mlhy.

***

Spadl jsem na břicho na tvrdou zem, odřel si celou tvář a vyrazil jsem si na chvíli dech. Pořád jsem cítil ten podivný chlad a vůni jahod. Namáhavě jsem se postavil.

Minuta po půlnoci 07-08

Krátce na večer jsme se dostali do malého městečka, které jsem očividně také neznala. Působilo to tu poklidnou atmosférou a já si začínala myslet, jestli není tohle náhodou vesnice.

Dodatek autora:: 

S dalším "dvojitým" dílem jsem si trochu pospíšila. Přeci jenom je výkend, tak proč ho nevyužít tahkle, že? Tentokrát je tenhle díl více drastický, neřekla bych, že moc bojovný, ale bojovnější než ostatní určitě. Přeji pěkné čtení a těším se na vaše komentáře. Ume. Smile

Minuta po půlnoci 06

Mezitím se venku rozednělo. Město se zaplnilo davy lidí. A přitom vypadalo tak opuštěně, teď to o něm ale říct nemůžu.

Dodatek autora:: 

Je tu další díl. Omlouvám se, že je krátký, ale o to víc se můžete těšit příště, rozhodla jsem se sem dál dvojitý díl. Pište komentáře, protože jen ty mi dají další energii na další pokračování této povídky. Vaše Ume.

Melodie Lásky

Jullian

Dodatek autora:: 

Abych pravdu řekla, tuhle povídku jsem napsala podle mého snu Smile) Byla jsem šíleně ráda, že si pamatuju nějakej shounen-ai sen, kterej bych mohla napsat Smile) Je to starší povídka, kterou sem měla v šuplíku nějaky ty měsíce, takže je napsaná takovým, starým stylem...Smile)

Team Charllee: Kapitola 1. - Kde jsou???

Kdesi na území Ohnivé země se za nádherného, slunečného dne procházely malým lesíkem tři postavy, konkrétněji tři mladé dívky.

Dodatek autora:: 

Tak vám přináším další FF, snad se bude líbit, i když v prvních pár kapitolách se rozjíždí trošku pomaleji...

Zde najdete mé další FF: http://www.anime-manga.cz/ff-by-nagadir/

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 15

Malé částečky mě pustily a shlukly se přede mnou. Nejdříve jsem si myslel, že jen do beztvarého shluku, ale pak jsem rozeznal ženský obličej. Lehce se pousmála, cosi vyslovila, ale já ji slyšet nemohl. Částečky, co její obličej tvořily, se poté rozprchly a mě obklopila temnota.

***

První co jsem ucítil, bylo něco mokrého a slaného na mých rtech a poté slunce, co mě hřálo na těle.

„Naruto! Naruto!“ uslyšel jsem Sakuřin křik.
Přiblble jsem se uculil. Sakura o mě měla strach. Ležel jsem na zemi, hlavu na jejím klíně. Otevřel jsem oči a zadíval se do jejich zelených a ubrečených. Když si všimla, že jsem se už probral a mého hloupého úsměvu, rovnou mi jednu vrazila.

Kazuki Café 9.díl

Akira
„Co ti řekl?!“domáhal se odpovědi.
„Nic!“řekl jsem mu rázně.
„Tak nic?!“

Dodatek autora:: 

tak a tady je pokračování...no snad mi to prominete.(hihi zdá se mi to nebo je nějaká krátká XD)

Kazuki Café 8.díl

Akira

Dodatek autora:: 

ojky prominte lidicky ktří jste čekali na další dílek. Nějak jsem zapoměla heslo a nemohla si na něj vzpomenout. Jako omluvu vám dám hned dva díli. no doufám že jste vydrželi a počkali na ně.

Vampire Princess 02.

"Kami?Hej, Kami, počuješ ma?"
Je mi mizerne.Som unavená,bolí ma hlava a ...
" Kamií!" "Hm?" Kto ma vyrušuje keď sa práve sťažujem sama sebe.

Třiadevadesát dní (10.)

IKUTO

Dodatek autora:: 

A je to tady. Usmiřování... Trošku divočejší.

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 14

Pak tu však bylo ještě něco. Byla tu ještě něčí chakra, ne to není dobře řečeno.
Chakra to nebyla, bylo to něco na ten způsob, ale něco jiného a tak mohutného a mocného, stejně velkého a mocného jako samotná síla země. Ne ta síla byla s tou přírodní tak úzce spjata, že se navzájem prolínaly, utvářely se, ale já jsem do svého nitra mohl vstřebat jen přírodní sílu. Přesto jsem cítil, jak kolem mě pluje, ne, cítil jsem, jak kolem mě proudí, teče. Teče, jako nějaká řeka, chladná nemilosrdná, schopná každého uchvátit, strhnout, ale zároveň dávající ochranu a život.

Poslední úsvit (4.)

[CENTER] }:) Mám tu pro vás již dlouho slibované pokračování povídky. Sice se asi mnozí divíte, že sme to nakonec přece jenom vydal, ale je tomu tak.

Dodatek autora:: 

Vím, že tato část byla poněkud kratší než ty předešlé, ale asi je to protože se mi během té delší pauzy i hodně ubralo volného času na psaní. Přesto mě ovšem zase chytla ta neodolatelná mánie něco dalšího napsat, takže jsme alespon někomu chtěla udělat radost byť tou špetkou čtiva.. Snad vás moc nezklamu

Třiadevadesát dní (9.)

IKUTO

Dodatek autora:: 

Muhehehehaha. Další nasládlá scéna, ale vyřešeno nic není. Řekla bych ještě tak dílek, dva problémků...
Jsem nemocná, uvidím jak se bude nemoc vyvíjet, pokud budu doma i přes týden, tak díly budou přibývat. Laughing out loud
A dííííky.