Co k tomu napsat? Snad jen... užijte si poslední část mafiánské povídky, kterou jsem zde zveřejnila jako povídku pod názvem Recons de la ment.

Škemrání čtenářů přináší své ovoce
Tady je pokračování příběhu o dešti (a že bude přímo lít, to mohu zaručit XD).
Lord má své sólo a náš blonďatý vampírek se také přidá a možná vás i okouzlí (začíná mi být velmi sympatický).

Hojííík,
je tu další dílek. Sice jsem ho měla napsaný ještě dřív, než mi schválili předchozí, ale nemůžu to sem házet, tak často, to byste z toho potom nic neměli
Vím, že v minulém díle jsme vás trochu ošidila, teda aspon co se týče délky kapitolky, ale dnes vám to vynahradím v mnoha ohledech.
Zaprvé - objejeví se tu jak Shin a Midori, tak i Sasu a Garu... budeme mít kluky pěkně pohromadě
Zadruhé - mám tu bonusek v podobě obrázku, sice to není nic moc, ale v rámci mých možností a schopností jsem s tím celkem spokojena...
http://kathye-chan.deviantart.com/art/Midori-s-ousky-277482996
A zatřetí - tentokrát jsem se rozepsala a psalo se mi téměř samo a proto vás potěším extra délkou, tohle bude zatím moje nejdelší kapitola...myslím, že to vám vadit nijak nebude a spíš to uvítáte
Další dílek už se píše, tak uvidíme, kdy ho přidám
Užijte si a komentujte, moc mě vaše komentáře těší *muck*
kacenkas

Čauky mňauky, po delší době je tu další Marionette. Třikrát sláva.
Víte, vždycky jsem si říkala, že to, co píšu ve svých povídkách nemůže být pravda. Už si to nemyslím. Letos jsem si dala předsevzetí, dostat první pusu (ano, Dyami-chan píšící shounen-ai nedostala ještě pusu, pokud nepočítám toho malýho krypla ve čtvrtý třídě, kterýho teď nemůžu ani cítit). To bylo o půlnoci. Předsevzetí padlo o čtyři hodiny později. Sestra mě poprvé (a taky naposled) vytáhla na diskotéku. Nebudu to rozpitvávat, ale řeknu vám... už vím, jak se cítil Seiji, když si vzpomněl na Kuroyamu.
Hlavně si nemyslete, bůhvíco nejsem za poběhlici. Normálně nelíbám cizí kluky na potkání! Ale má to i svou výhodu. Konečně jsem vymyslela úvod k Two Weeks, další povídce =D
No, ale nebudu taky řešit svůj exces. K Marionette: Mám blok. Tvůrčí blok a nějak se nechce poddat. Achjo... dopsání téhle kapitoly mě naprosto vyčerpalo.
Přemýšlím, co jsem ještě chtěla dodat. Snad, že mám chuť na ananas =D
Užijte si kapitolu a pěkně komentujte (Těch dvanáct komentářů u posledního Sparkieho DB mě trošku zklamalo. Myslela jsem, že se na druhou sérii těšíte. Ale podle všeho ho čte ani ne půlka bývalých čtenářek) <- Ale to jen tak okrajově, nevšímejte si mě.
Dyamirity ♥

Ehmmm ... Ahoj toto je moje první vložení na tyto webové stránky. Ano poprvé po dlouhé době jsem se přemluvila a přidala jsem báseň, kterou s největší pravděpodobností pošlu na literární soutěž na téma 'Poprvé'.
Takže budu ráda za všechny možné druhy komentářů a ohodnocení.
Tuto báseň jsem napsala v prosinci ve škole a to hned po tom, co nám naše úžasná paní profesorka na literaturu oznámila, že sice nečeká, že by někdo něco na tuto soutěž napsal, ale bude aspoň doufat. Tak jsem jí po 3 hodinách překvapila s tímto dílem a myslím, že je nejvydařenější.
Ať se líbí

Všetkým zo srdca prajem, aby ste boli tento rok zdraví, šťastní a zaľúbení!

Po depresivní konci přichází osvěžující a uvolněný začátek. Naši hrdinové se musí poprat s modernou a vypořádat s tou spoustou lidí, která je teď obklopuje. Přibude nám pěkná řádka postav (snad se v nich sama neztratím ) a vůbec celá tahle část trilogie (ano ještě si něco dalšího přečtete ) bude taková uvolněnější a víc z reálného života. možná budu víc řešit jednotlivé vztahy, ale to se zatím nechám sama překvapit, kam mě múza zavede

Jinak přeji krásný nový rok a spoustu radostí i malých starostí, díky kterým vidíme ty radosti

PS. Prozatím bez externí korektury bude dodána později