Po delší pauze přicházím s dalším dílem Andílka. V dnešním dílku se podíváme, kdo byla Lyra (Meg se o ní krátce zmiňovala v jednom z prvních dílků) a taky, proč se vlastně celý příběh jmenuje Anděl strážný.

PS: Možná to tak bude vypadat, ale tohle ještě není úplně poslední dílek

Zdravím!
Tuto jednorázovku jsem sepsala během mé "pisatelské pauzy". Tato povídka je spíš vyprávění o životě, který měl většinu času hořkou pachuť a přesto je v něm snaha o lásku, nebo alespoň něco, co by ji mohlo připomínat.
Doufám, že se někomu tento krátký příběh bude líbit a budu ráda za jakoukoli odezvu . Taky mě napadlo, že bych k tomuto mohla navazovat povídkou na způsob: a jak to bylo dál... Ale to vše záleží na vás . Přeju příjemné čtení!!

Je to tu! Je to tuuuu! Nechci vám to příliš spoilerovat v poznámkách pro případ, že je čtete před samotnou kapitolou. Ale co... jestli nechcete spoilery, tak si tentokrát čtení nechte nakonec: Nejspíš všimnete, že tahle povídka se trochu liší od těch ostatních. Je to tím, že tihle dva se spolu nevyspali z čiré lásky jako Homura a Nanami ani jako součást normálního vývoje vztahu jako Shimeji a Remyuu. Kdepak, tihle dva na to vlítli, protože se prostě potřebovali nějak vybít. Žádné city (zatím), pouhopouhá nadrženost.
Jinak se v téhle kapitole moc nestane. Trochu jsem se rozjela, ale co. Pochybuju, že by vám to nějak zvlášť vadilo.
Co se týče vrtochů mého pomalu končícího středoškolského studia, dnes jsme dostali rozpisy maturit a hádejte, kdo maturuje jako první z celé školy? Ano, jsem to JÁ! Co jsem komu provedla?
Ale nějak se s tím budu muset smířit. Vy si užijte kapitolu a pěkně komentujte ♥

Opět ff na téma Harry Potter. O čem to vlastně zrovna teď je? Já vlastně ani nevím, ale... většina postav z této kapitolky je moje jen Nymf patří do sbírky J.K. Rowling a je její a já si na ni ani v nejmenším nekladu nárok, ale dala jsem jí vlastnosti sama. Ale... to sem nepatří.
Užijte si kapču a zkuste něoc sesmolit alespoň jednu větičku. Díkes.

Hojahoj! Pamatujete si mě ještě?
Trvalo to dost dlouho, až moooc dlouho, ale konečně přináším další díl této povídky Doufám, že se bude líbit a že si jí alespoň někdo přečte. Stejně jako doufám, že jsem nepřišla o své čtenářky, především o věrnou Tara Monyuky Takže pokud je tu stále někdo, kdo čte tuto povídku, prosím hlaste se ať vím, jestli to má cenu Raději nebudu slibovat další díl v blízké době známe mě... Přeju příjemné čtení a děkuju za podporu a za případné plamínky či komentáře

Jen jsem chtěla napsat... mělo to prolog, ale ten asi nebyl... jak bych to napsala... možná se sem nehodil. Moc hard? Tady... no, uvidíte.
Snad tohle projde.