Čauky mňauky, po delší době je tu další Marionette. Třikrát sláva.
Víte, vždycky jsem si říkala, že to, co píšu ve svých povídkách nemůže být pravda. Už si to nemyslím. Letos jsem si dala předsevzetí, dostat první pusu (ano, Dyami-chan píšící shounen-ai nedostala ještě pusu, pokud nepočítám toho malýho krypla ve čtvrtý třídě, kterýho teď nemůžu ani cítit). To bylo o půlnoci. Předsevzetí padlo o čtyři hodiny později. Sestra mě poprvé (a taky naposled) vytáhla na diskotéku. Nebudu to rozpitvávat, ale řeknu vám... už vím, jak se cítil Seiji, když si vzpomněl na Kuroyamu.
Hlavně si nemyslete, bůhvíco nejsem za poběhlici. Normálně nelíbám cizí kluky na potkání! Ale má to i svou výhodu. Konečně jsem vymyslela úvod k Two Weeks, další povídce =D
No, ale nebudu taky řešit svůj exces. K Marionette: Mám blok. Tvůrčí blok a nějak se nechce poddat. Achjo... dopsání téhle kapitoly mě naprosto vyčerpalo.
Přemýšlím, co jsem ještě chtěla dodat. Snad, že mám chuť na ananas =D
Užijte si kapitolu a pěkně komentujte (Těch dvanáct komentářů u posledního Sparkieho DB mě trošku zklamalo. Myslela jsem, že se na druhou sérii těšíte. Ale podle všeho ho čte ani ne půlka bývalých čtenářek) <- Ale to jen tak okrajově, nevšímejte si mě.
Dyamirity ♥

Všetkým zo srdca prajem, aby ste boli tento rok zdraví, šťastní a zaľúbení!

Po depresivní konci přichází osvěžující a uvolněný začátek. Naši hrdinové se musí poprat s modernou a vypořádat s tou spoustou lidí, která je teď obklopuje. Přibude nám pěkná řádka postav (snad se v nich sama neztratím ) a vůbec celá tahle část trilogie (ano ještě si něco dalšího přečtete ) bude taková uvolněnější a víc z reálného života. možná budu víc řešit jednotlivé vztahy, ale to se zatím nechám sama překvapit, kam mě múza zavede

Jinak přeji krásný nový rok a spoustu radostí i malých starostí, díky kterým vidíme ty radosti

PS. Prozatím bez externí korektury bude dodána později

Egoičtější a sebevědomější než kdy jindy, protože se na vás dokonale vys*ala a stejně vás pořád miluje a doufá, že někdo bude mít o její psaní zájem.

Takže, povídka, která právě startuje, je o čarodějích. Odehrává se teď. A je to shonen-ai. Eh.
Pokusím se omezit klišé a být originální, což je docela těžké. Ale co bych pro vás neudělala.
Povídka vznikala ve Skotsku, takže za obrovskou pomoc děkuji tamní překrásné přírodě, Tarje, susaan007 a nejmenovanému terciánovi z našeho gymplu.
A, teď pozor.. Ve Skotsku jsem byla v září, takže jí mám naplánovanou něco přes půl roku XD
Je věnována milované Dasty Harst, zmiňované susaan007 a Tarje, Yuki Yamako jakožto mému korektorovi a psychologovi, Akie-chan za všechnu dobrou náladu, kterou mi přivodila komentáři a všem vám, kteří si přečtete, ohodnotíte, zkritizujete, okomentujete. ^w^
Chtěla bych poděkovat ještě jednomu človíčkovi a to Dyamirity. Ačkoliv tvoje povídky nečtu (ne z nechuti, prostě z nedostatku času ) - pokud se vylepšuji, je to díky tobě a mojí neskonalé ctižádosti. Arigato.

P.S. První kapitola ještě opravená není. Ehm. Udělám to, až budu mít čas.