vzhledem k tomu, že je 2:15 ráno a byla jsem se veselit, nemám sílu psát nějaký dodatek
tak sned jen příjemné počtení

Tak, v ději se snad posuneme trochu dále. Začíná se nám to trochu rozrůstat, ale snažím se to už moc nekomplikovat. Je to jen pár kapitol do konce a pak už dám pokoj - navždy.

PS: Jak sem se tak dívala, tak v listopadu to bude už dva roky, kdy jsem tuhle slátaninu začala psát a musím říct... je na čase to ukončit a já doufám, že to udělám dřív než ty dva roky uběhnou. V hlavě mám tolik nápadů na psaní, ale nějak nejsu schopná nic POŘÁDNÉHO dokončit.
Snad se spokojím s tímhle dílem a pak začnu psát něco co za to bude stát. Mám rozepsaných tolik věcí a tak dlouho. Držte mi palce ať to dokončím...zdárně.

Někdy se prostě stane, že když jsme pod tlakem, zachováme se tvrdě, chladně, bez váhání jednáme... a pak když přijdeme do bezpečí, všechen tlak, který nás svíral, opadne, zhroutíme se i mi.
Někdy pochybujeme nad sebou samými, na věcmi, které jsme učinili, i když jsme neměli moc na výběr, nebo jsme se zachovali správně...

Ahoj, snad se další kapitola líbila a omlouvám se, že to tak dlouho trvalo.
To víte, zdrželi mě boje s mimozemšťany, musela jsem zachraňovat svět od apokalypsy a... Ne, dělám si srandu, jen jsem měla náročnou dovolenou s rodiči. (Což se záchraně světa v nebezpečí někdy skoro vyrovnává, ještě teď mám pěkně otlučená kolena od toho horolezení na Hoher Dachstein. Ano, chlubím se, protože to byl děsivý, ale fascinující zážitek.) Pak mě zdržel brácha s svýma dotazy: "Co to píšeš?" Píši už leta a on si až teď vzpomene?! Navíc ne, nebudu mu dávat slash, ještě si o mě něco děsivého pomyslí. A poslední problém, ale zdaleka ne nejmenší, moje zkouška, kterou jsem dala, takže teď tímto oslavuji. Což znamená, že mám dobrou náladu a píší do poznámek autora naprosté blbosti...

Ahojte!
Už je to pekne dlhá chvíľa, čo som bola schopná niečo napísať. Som rada, že sa mi podarilo aspoň trochu rozpísať pri tejto jednorázovke, i keď viem, že by som už konečne mala dopísať V koži tigra. Nechcem sa nútiť písať niečo, kde som stratila niť, preto radšej volím pauzu. Nehnevajte sa na mňa, prosím. Len si v tom budem musieť spraviť trochu poriadok a uvidím, ako to pôjde ďalej.
Takže, teraz sa viac-menej rozpisujem na jednorázovkách. Celý rok mi v hlave vírili rôzne nápady, niektoré som si dokonca zapísala, no i tak sa mi stále nepozdávali. Nakoniec mi skončili iba uložené v počítači. Až keď som na internete hľadala nejaké poviedky na pairing Aoi x Uruha (the GazettE), pričom som ich našla horko-ťažko tri či štyri (mám smolu T_T"), rozhodla som sa, že si teda na nich napíšem vlastnú, kde mi nesmú chýbať podväzky. ~(♥_______♥)~
Dúfam, že sa Vám bude poviedka páčiť, i keď sa to bude asi zdať trochu chaotické, pretože stále mám prsty nad klávesnicou akosi rozklepané. Budem sa musieť do toho znovu dostať. ^^"
Prajem ničím nerušené čítanie!
Pairing: AOI x URUHA