Vtipálci, co si myslí, že tě mají, se často jeví jako blbci, ale protože já si nemyslím nic, můžu občas být i vtipná. Jak často říká jeden velký učenec: „lepší moudrý blbec než blbý mudrc.“ Zacitovala jsem další ze Shakespearových úryvků, s kterých se včera snažil napodobovat. Třídou to zašumělo, když se ozvalo bouchnutí zavírajících dveří.

„Moc dobře slečno. Nečekal bych, že někdo s této třídy předčí, moje očekávání, ale pravidlo potvrzuje vyjmku. Prosím prozraďte ostatním nevědomým spolužákům, koho jste citovala,“nabádal mě profesor, který se zatím přesunul ke katedře. A sakra.
„Tento úryvek byl z díl Williama Shakespeara,“řekla jsem tiše.
„Velmi dobře věděla byste i jiný úryvek z jeho více známějších děl?“ Sklopila jsem oči a zhluboka se nadechla

Conor se ukázal být celkem bezva chlap a možná se držel hodně zpátky, aby proti sobě nepoštval Mura. Ten ho pořád hlídal a neustále mu dával najevo, kdo je tu šéfem. Emer ho naopak šikovně ignorovala a když před ním utíkala, schovávala se za mnou ploutví. Ne vždycky jsem byl na její straně a vyslechla si ode mě i několik kázání. To samé občas potkalo i Mura.

Byl jak přízrak, který je stále s vámi, všude se na vás dívá z povzdálí, ale vy o něm do poslední chvíle nevíte.
Jeho oči vás celou dobu spalují a vy nevíte proč..

5. Kdo s kým? To kdyby se vědělo!

Zírali na sebe mezi dveřma a ani jeden se nepohnul. Oba byli vykulení a neschopní slova. První se nakonec vzpamatoval Seiji.