SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

Povídky NEWS!

Stínová hra – Hra 2. – Slepá střelba

*** Kai Hiwari

Už Jutu sleduji už tři dny. Chodíme spolu na oběd, doprovázím ho domů a navštívil jsem i jeho pokoj. Přišlo mi divné, že v dnešní době nemá někdo počítač nebo pořádný mobilní telefon. Ten jeho vypadá jak z minulého století. Nikdy jsem si však nevšiml žádné změny v chování. Jsem za to fakt rád. Znovu potkat toho strašidelného Jutu…

Dodatek autora:: 

Druhá stínová hra je tady a zdá se, že mám již okolo 8 kapitol, které jsou víceméně připraveny k vydání. Na konci téhle je určité vysvětlování, tak mi řekněte, jestli vám dává hlavu a patu. Já to přes své brýle už nevnímám Laughing out loud a navíc vím, co chci říct, takže si blbostí nevšimnu Smile

Kovové obětí

Budoucnost byla děsivá.

Dodatek autora:: 

Po pravdě…
Plánovala jsem jen nějakou jednorázovku na motivy R.U.R. (šííleně mě naštvalo, že je to divadelní hra a ne beletrie… ale i tak je to velmi pěkné a kdo nečetl, jen doporučuju:D) Tak snad se mi to povedlo (pokud někdo čte-objektivní kritika je jen vítána:) ).

Jenefeřina zkouška

Kdysi před dávnými časy, daleko odtud, v zemi nadpřirozených bytostí a magie, žil rytíř jménem Alvin.

Dodatek autora:: 

Tak po dlouhodobém naléhání, kdy mi bylo "vytýkáno", že píši samé horory, drama, fantazy, sci-fi, fanfiction a filozofické povídky, kde často alespoň jedna postava umře, nebo se stane jiná tragédie, popřípadě je hlavní hrdina nějak psychicky narušený, jsem se nakonec uvolila k psaní pohádky.
Abych avšak byla upřímná, jak vidno, pohádky nejsou mým šálkem kávy. Ne, že by mě nebavily, čím jsem starší, začínám je mít čím dál raději. Nicméně to nemění nic na faktu, že mám tendence z tohoto žánru dělat buďto komedii (parodii na sebe sama), nebo to přehoupnout až do hororu (do formy v jaké byly dříve), a na tom, že sice pohádky jsou tu pro jakéhokoli čtenáře, ale jen málo spisovatelů dokáže skutečně psát tento žánr, aby z toho vyšlo kvalitní dílo. Autor by měl vymyslet takovou zápletku, aby se z ní čtenář poučil, ve které budou potrestáni ti špatní, dobro zvítězí, se šťastným koncem a možná s nějakými magickými věcmi, tvory nebo čaroději a postavami relativně černobílými. Omlouvám se za svou cyničnost, ale je těžké vymyslet takovou postavu, která by byla dobrá a štědrá a zároveň nebyla naivní a hloupá. Přesto jsem se toho nakonec ujala, jako výzvy. Přeci jen už píši nějaký ten pátek, tak je načase zkusit si napsat něco jiného.
Původně to mělo být lehce napsané, jako skutečně pohádka dětem před spaním, ale někde v polovině tvorby se to malinko zvrtlo, a já jsem přeskočila na trochu starší cílovou skupinu.
Takže tady je moje první pohádka a pravděpodobně jeden z mích mnoha neúspěchu, protože po dopsání se na mě vrhla ne moc pozitivní kritika. Konkrétně mi bylo vytýkáno toto: příliš komplikovaná zápletka na pohádku, že je to psané v jazyce pro děti, ale onu zápletku nemohou nikdy pochopit, název pohádky "Jenefeřina zkouška", když Jenefer se v důsledku objeví pouze na chvíli, že to mělo být o přátelství, ale ve finále to vypadá, že Darius a Alvin se stali více než přáteli, že je to taková slátanina Artuše a jezerní paní, a že jako vždy jsem se musela sama v tom odrazit, takže jsem do toho zabudovala výčitku, která nemá v pohádce, co dělat, a poukazuje zase na psychický problém hlavního hrdiny stejně jako, že není konkrétně řečeno, kdo je Mabel, a tím pádem se toto dílo stává zase dalším fantasy paskvilem jako vždy.
No, říkala jsem si, že bych se třeba mohla k tomuto žánru někdy vrátit a možná další pokusy by dopadli o něco lépe, ale teď tak nějak nevím, jestli na to mám chuť. Nicméně kritika je vždy pouze kritikou. Netvrdím, že dobře kritizovat je jednoduché, ale vždy mi přišlo to jednoduší než skutečně něco stvořit. Autor z tvrdé kritiky má depresi, ale také se z ní muže poučit, když ho zrovna nezadusí, ale asi hlavním důvodem, proč to vůbec uveřejňuji, je přeci jenom v marné naději, že přeci by se mohl najít člověk, který by mi to nehodil na hlavu…

Černý stín mé duše - část 7

Probudí mě silné nutkání na záchod. Ležím na boku, schoulený do klubíčka, pozoruji okraj peřiny a nemůžu si vybavit, co se stalo. Jsem slabý jako moucha a z postele se zvednu z velkou námahou.

Dodatek autora:: 

Takže tu máme moji milí fanoušci další dílek... je trochu nezáživný, klid před bouří Smile protože v pátek se tu budu snažit dát pokračování, které bude takové kratší, jen na 3 stránečky, tak ať nejste ochuzeni, a můžu slíbit, že to nudné nebude a možná mě většina z vás zabije, takže se nedozvíte, jak to celé dopadne Innocent

Neviem cítiť 1. kapitola

Prechádzal som sa po nočnom spiacom meste. Potreboval som si hlavu vyventilovať od každodenných problémov. Vyhodili ma z práce a moja frajerka ma podviedla s mojím najlepším priateľom.

Dodatek autora:: 

Taaakže toto je poviedka, ktorú si u mňa objednala Hachiko Hitachiin Akira Smile Dúfam, že sa jej bude páčiť :3 Snažila som sa aby bola dobrá Laughing out loud Väčšinou som ju písala v škole na slovine a franine :DDD Profesorky už boli zo mňa mimo raz mi skoro ukradli zošit a chceli to prečítať :DDD To by asi nedopadlo dobre Laughing out loud

Ninjaburai V2

Venku padal sníh a kolem krbu se semkl hlouček prcků. V houpacím křesle seděl dědeček a bafal z dýmky. Volnou rukou spočíval na kostkované dece na klíně. Děti k němu toužebně vzhlížely, očekávaje další z neuvěřitelných příběhů. Vyfoukl kouř a pustil se do vyprávění.

***

Kdesi v jedné rozlehlé ostrovní zemi jménem… uh… jak se to sakra… Prostě v jedné zemi, ale jen za třemi horami, šel mladík. Vlastně ještě poloviční škvrně. Vykračovalo si spokojeně po cestě a kašlalo na svět kolem sebe. Na hlavě mělo široký slaměný klobouk sando-gasu s okrajem ohnutým dolů a na zádech mu plandal cestovatelský plášť a velký červený deštník wagasa.

Dodatek autora:: 

Upravená a rozšířená verze s "fungl" novým koncem a rozšířenou zápletkou Smile Přidávám i odkaz na minulou verzi k rychlému porovnání Wink

Zlatodějové

Fandom: HP s příměsí... prostě něčeho jiného
Žánr: Mysteriózní
Přístupnost: 15+

Dodatek autora:: 

Jde o hodně starou povídku, takže doufám ve shovívavost čtenářů. Zároveň bych řekla, že pro mě je to jedna z těch nejsilnějších v osobním slova smyslu.

Sparkless: Double Bang - Kapitola 20. : Finále!

„Určitě nechcete ještě pár dní zůstat?“
„Musíme domů, mami. A nejdřív vlastně ještě k Shiroganeho rodičům.“
„Nějak jsi zbledl, Seiji.“
„Vážně? Netuším, čím by to mohlo být.“

Dodatek autora:: 

Tak a je to tady.
Už potřetí můžu psát poznámky ukončující jednu povídku. Tentokráte je to poslední kapitola Sparkieho: Double Bangu. Během psaní jsem spoustakrát uvažovala, jestli to nebyla chyba, pustit se do pokračování, nakonec jsem si ale řekla, že Ritsuka a Hibiki se prostě musí nějak dát dohromady a nějaký ten mráček na čistém nebi vztahu Shiroganeho a Seijiho by se taky mohl objevit. Takže Double Bang se konal a je hotov. Je oproti Sparkiemu a Marionette poloviční, ale trval hrozně dlouho... jasně, psala jsem mezitím i Marinku, ale stejně jsem ráda, že to můžu ukončit.
Chtěla bych tímto poděkovat všem, kteří to vydrželi i s druhou sérií a doufám, že jsem vás neodradila, protože vás postupně komentovalo čím dál tím míň... tak snad jen protože jste mi neměli co říct. Ale stejně vám všem děkuju.
Konec je přeslazený a fluffy a prostě dyamiritovský, tj. pokud budete slzet, leda tak nad tou sladkostí. Sparkless je hrozně optimistický... měla bych vám v nějaké povídce ukázat temnější stránku svého génia, mňahahá. No, ale uvidíme.
Během posledního roku se toho stalo nějak moc. Stala se ze mě slasherka, závislačka na BBC a tumblru (zrovna dneska mám výročí, je to rok, co jsem se začala dívat na Sherlocka a začala jsem s tumblrem), máme nového papeže, prezidenta a tak podobně.
No, ale nebudu to tady protahovat, znova děkuju, že jste Double Bang přetrpěli a doufám, že se mnou zůstanete i u dalších povídek. V nejbližší době by to mělo být pokračování Two Weeks, potom Echoes, následně ↑Upside Down↓ a Storyteller. Mezitím by se mohl objevit nějaký ten bonus a skoro 100% jednorázovka o Madaramem a Tetsuhirovi. Navíc jsem vymyslela naprosto dokonalý pár, který asi zůstane jen v mé hlavě, aby vážně nebylo teplé celé Tamayori, hehe.
Takže si pěkně užijte kapitolu, komentujte a pokud vás to zajímá, na blogu mám první část odpovědí na vaše otázky. ♥

Černý stín mé duše - část 6

„Masao, mluvte na mě,“ plácá mě někdo po tváři.

Otvírám oči, bolest se vrací. Nade mnou se sklání cizí tvář.

Dodatek autora:: 

tak je tu další dílek...tu brokovnici jsem si zamilovala, ha, přečetla jsem si o ni všechno, ale zatěžovat parametry vás nebudu...tak snad se bude líbit...i obrázek jsem nakreslila, akorát mi to pořád nejde Sad

Klam

Skleněné oči tiše hledí do dálky,
ledové srdce ovládá cit.
Co jednu uděláš nelze vzít zpátky,
nezbývá, než s tím navěky žít.

Kdysi smích zvonil, kde ticho dnes leží,

Dodatek autora:: 

No, já vím, že je zase depresivní, ale holt to musí ven XP. Jinak, neni to žádné veledílo, ale doufám, že se bude líbit.

Awesodemy Flair High School 20. DÍL

20. ČÁST

Dodatek autora:: 

Toto je díl, který jsem nazvala Opakovaní jistých slov, asi víte jakých Smile No, snad se bude líbit a nehleděla na situaci, Ann provedla něco, za co jí asi nepochválíte. Ale musela, musela být sobecká a udělat něco pro sebe, aby mohla nějak zapomenout.
POZOR! Soutěž o to "Hádej kdo je Samův otec" je ukončeno 23. DÍLEM, kde se už dozvíte, kdo to tedy je. Ještě vás tedy, pořád máte šanci Smile
A mám pro vás takový dárek k 24. Dílu, moc vám o něm neřeknu ale napovím...

Pokud možno, nekoukejte moc na její oči, ruku v loktě a na ty prsty, cose týče její tváře, tak se mi tam rozpyla černá, takže přišla asi ze solárka Laughing out loud
Jinak mám dilema, když jsme tehdy kreslila Tristana, fakt se nepovedl. Takže, mám znovu nakreslit Tristana, nebo Deana???

Black Veil Brides Sen v realitě - část.1

Dnes je tak přenádherné počasí. Mraky jsou růžovo oranžové a pofukuje jemný vánek, který mi hladí mou světlou pokožku tváře.

Dodatek autora:: 

Tohle mě napadlo, když jsem shlédla Legion of the Black. Dost mě to zaujalo, tak jsem musela hned něco sepsat. Snad se bude líbit Wink.

Jiný Hongkong

Fandom: ViewFinder
Přístupnost: 12+ (později přitvrdíme)
Postavy: Liu Feilong, Michail Arbatov a náhodný matfyzák

Stínová hra – Hra 1. – Dýka štěstí

Začala obědová přestávka tak jako každý školní den. Uhladil jsem si trochu svoji uniformu světle zelené barvy. Lemy měla žluté a taky takové knoflíky. Měla i vysoký límec, který obepínal krk. Vložil jsem učebnice do tašky, pověsil ji na háček na boku stolku pro jednoho a vytáhl balíček karet zpod lavice.
Kolem mě už nebylo moc spolužáků. Většina už zmizela na oběd, nebo šla hrát basketbal do tělocvičny, jehož malý turnaj mezi mými spolužáky a spolužačky visel na nástěnce za mnou. Já se k nim nesnažil ani přidat. Můj tým vždycky jen prohrál, protože jsem byl pomalý a mrňavý, sotva jsem míčem dokázal škobrtnout o obruč koše. Radši jsem stavěl svůj papírový hrad.

Dodatek autora:: 

Víte, co se stane, když se doslova "zažerete" do Yugioh mangy? ... Ne? ... Tak to čtěte dál a dozvíte se to XD.
Já fakt musím přestat číst mangy a věnovat se jen psaní a psaní. Jen co jsem zjistila, že je nová verze pokémoní hry (Black 2/White 2) a že je přichystaná nová (Pokémon X/ Pokémon Y) spolu s rozšířením pokédexu ... no ... hned mi v hlavě ožil jeden velmi starý příběh. A to jsem ještě nezmínila 16. film na který se těším jak malé dítě... vždyť on tam bude zase můj oblíbený pokémon XD XD XD (aspoň to tak vypadá... bože, bože... XD). Už jsem psala o té online pokémoní hře?

No, ve zkratce potřebuji praštit Laughing out loud

A než to uděláte, přečtěte si tento Tribute originální Sérii. Nechci ji kopírovat, nebo tak něco, prostě se mi tenhle příběh objevil v hlavě a co hůř ... už se rozrostl na pár kapitol a seznam stínových her přesáhl čtyřicítku (s tím však, že několik her je duplicitních, podobných, či jen tak něco napsáno) takže ... znáte mě, ne? XD

Příběh:

Juta Nazo je obyčejný kluk, je sice nesmělý, tichý a samotářský, ale pořád je to obyčejný kluk. Rád hraje všemožné hry, ale vzhledem k jeho plaché povaze a neschopnosti vyjádřit svůj názor, či promluvit hlasitěji než pološeptem, nemá moc sociálních návyků. To se však změní, když si ho vyhlédne školní tyran Kai Hiwari v den jeho čtrnáctých narozenin.
Dostane totiž zvláštní krabičku se skládačkou neznámého tvaru. Jejím složením se celý jeho život změní a stane se součástí Stínových her – her, kde i nejmenší zaváhání může stát celou duši.

Ps: snažila jsem se to trošku naladit do hororového nádechu ... ^_^; Určitě se nepovedlo Laughing out loud

Nezha – 1 – Vejce

Slunce grilovalo poušť dozlatova. V poledne je tu klidně přes padesát stupňů. Prší tu jen jednou za pět a více let. Jeden by řekl, že je to mrtvá země, ale není. Jsou tu rostliny mnoha podivných tvarů. Dobrý pozorovatel si všimne i ještěrek, hadů a malých fenků s velikýma ušima. Každé prostředí má své lovce a predátory. Jeden se zrovna válel v prachu a já ho úspěšně porcoval.

Dodatek autora:: 

Vzpomínáte si na Bílou legendu? ... Jo? ... A vzpomínáte na druhý epilog? ... Taky? Fajn. ... A na tu větu o tom, že s Nángíny se jen tak ještě nerozloučíte? ... Ne?! ... Tak jestli jste už do ní "mlsně" nekoukali na hady a nepřemýšleli o tom, jak moc mají sexy ocasy... tak od teď už určitě ano XD

Na scénu přichází Nezha - ruděšupinatý Nángín, jeho Velbtauří kámoš Ihab, záhadná žena Aješa a několik dalších postav, které vás provedou fantastickým městem plné legend a šutrů k nakopnutí.

Příběh (oficiálně): Nezha je Nángín – polohadí člověk a skvělý lovec pouštních škorpiónů. Je svobodný, pohledný, mladý, silný, sexy a… až po špičku nosu v největším dobrodružství, které… jak sám doufá, přežije se zdravými šupinami. Přijímá, sice s výhradami, pozvání tajuplné ženy na cestu za starodávným městem, z něhož pocházejí všichni Nángíni.
Žena však skrývá víc, než se zdá a celá cesta se jaksi zvrtne. Čekáte však něco jiného?

Jak vlastně Nezha vznikl? Dobrá otázka. Původně šlo o 60.000 znakovou povídku do soutěž (nemusím snad dodávat, že rozsah byl několikanásobně přešvihnut, že Wink). Bylo to krátce o Bílé legendě a mě to přišlo jako dobrý nápad. V té době jsem asi během hodinky a půl udělala návrh příběhu (cirka 1/4 až 1/3), ale pak příběh upadl k ledu.
Oživila jsem ho zase až někdy kolem Vánoc a postupně jsem ho rozšířila a ... z původního plánu (který nebyl domyšlen ani do konce) zůstal tak začátek. Přibyly příhody i postavy, které nejdřív vůbec nebyly a ...

... prostě už sklapnu a nechám vás si to vychutnat Laughing out loud

PS. Celkem je šest kapitol + epilog Smile