Tak a je to tady.
Už potřetí můžu psát poznámky ukončující jednu povídku. Tentokráte je to poslední kapitola Sparkieho: Double Bangu. Během psaní jsem spoustakrát uvažovala, jestli to nebyla chyba, pustit se do pokračování, nakonec jsem si ale řekla, že Ritsuka a Hibiki se prostě musí nějak dát dohromady a nějaký ten mráček na čistém nebi vztahu Shiroganeho a Seijiho by se taky mohl objevit. Takže Double Bang se konal a je hotov. Je oproti Sparkiemu a Marionette poloviční, ale trval hrozně dlouho... jasně, psala jsem mezitím i Marinku, ale stejně jsem ráda, že to můžu ukončit.
Chtěla bych tímto poděkovat všem, kteří to vydrželi i s druhou sérií a doufám, že jsem vás neodradila, protože vás postupně komentovalo čím dál tím míň... tak snad jen protože jste mi neměli co říct. Ale stejně vám všem děkuju.
Konec je přeslazený a fluffy a prostě dyamiritovský, tj. pokud budete slzet, leda tak nad tou sladkostí. Sparkless je hrozně optimistický... měla bych vám v nějaké povídce ukázat temnější stránku svého génia, mňahahá. No, ale uvidíme.
Během posledního roku se toho stalo nějak moc. Stala se ze mě slasherka, závislačka na BBC a tumblru (zrovna dneska mám výročí, je to rok, co jsem se začala dívat na Sherlocka a začala jsem s tumblrem), máme nového papeže, prezidenta a tak podobně.
No, ale nebudu to tady protahovat, znova děkuju, že jste Double Bang přetrpěli a doufám, že se mnou zůstanete i u dalších povídek. V nejbližší době by to mělo být pokračování Two Weeks, potom Echoes, následně ↑Upside Down↓ a Storyteller. Mezitím by se mohl objevit nějaký ten bonus a skoro 100% jednorázovka o Madaramem a Tetsuhirovi. Navíc jsem vymyslela naprosto dokonalý pár, který asi zůstane jen v mé hlavě, aby vážně nebylo teplé celé Tamayori, hehe.
Takže si pěkně užijte kapitolu, komentujte a pokud vás to zajímá, na blogu mám první část odpovědí na vaše otázky. ♥