Ohayou, šťastný nový rok, i když už je druhého Tahle kapitolka tu původně měla být už na Vánoce, jako takový malý dáreček pro ty z vás, kterým se příběh líbí a čtou jej, ale jaksi mi to nevyšlo Jaksi jsem totiž pozapomněla, že Vánoce = hrozné zmatky a k tomu navíc ještě rozházené směny v práci, takže jsem opravdu měla párkrát chuť někoho prohodit oknem. Škoda, že zákony mangy a anime na realitu nefungují. Občas by to mohlo být celkem užitečné

Veselé Vánoce!
Nevím jak vy, ale my už máme po rozdělování dárků a já se pyšním novým pokémoním plyšákem, spoustou nových knížek, které nemám kam dát a třeba i takovým věšákem, který jsem skládala místo puzzlí. Máte nějaké nápady na jméno pro plyšového Oshawotta? Přijímám návrhy.
Ode mě máte k Vánocům hned dvě záležitosti. První z nich je překvapivá povídka, kterou jsem psala pro třídního a kterou vám teď dávám k dispozici ZDE. Tím druhým dárkem je samozřejmě tahle kapitola.
↓Upside Down↑ je vážně zábava na psaní. Ti dva se tak nesnáší, že na sebe nejsou schopni promluvit, aby na sebe hned neštěkali. Nehledě na to, že už nejsou středoškoláci a jsou tedy o něco otrlejší. Tahle kapitola je toho dokonalou ukázkou. Mimochodem, máme tady první pusu. Je fakt moc romantická a dechberoucí. Sami uvidíte.
Také tu máme jednu z mojich nejoblíbenějších scén s origami. Když jsem jí vymyslela, věděla jsem, že ji budu milovat. Je to taková první vlaštovka...
Ale posuďte sami. Užijte si kapitolu, hezké Vánoce a pěkně komentujte ♥

AŤ JE TO JAK CHCE, PROSTĚ TO NEMOHLO JÍT DO ZTRACENA. Těmi postavami prostě žiju. Mám pocit, jako by byli mojí součástí. A JEDNA moje CESTA AUTOBUSEM ZNAMENALA NOVÝ PŘÍBĚH. Celou cestu se mi honil hlavou jejich osud. A jak už to tak bývá, svět je prostě malý a někdy se potkají lidé, co mají hodně společného, aniž by to o sobě předem věděli. Co s tím potom udělají dál, už je druhá věc… A právě tak vznikl tento příběh několika lidí, které už tak dobře známe. Máte tady skoro všechny, které znáte z mých předchozích příběhů. Teď pro začátek Lenka, Alex, Pája, Tina, Tomáš, nenáviděný Petr. Z Tomášovy, Alexovy a Tininy minulosti - Robin - jejich černá můra a nová postava Met.
Doufám, že se vám bude líbit. Máte tady možnost číst vlastně takzvaný prvopis. Tak se dopředu omlouvám za případné chyby či divné úpravy. Budu se snažit, aby to bylo co nejvíc přehledné, ale stane se, že občas nejspíš něco uteče. Tak... čítejte...

Konečně jsme se dostali ke kapitole se dvěma ciframi!
V tomhle díle se konečně dozvíte, proč Ueda Tsubakiho a Kamiyu šoupnul do neexistujícího vztahu. Zběžně se objevuje jedna z milovaných postav z minulých povídek. První srdcový rozhovor v posteli. Um, asi ne tak, jak myslíte, ale stejně... Také se nám ti dva ťutíci trošku seznamují.
Jinak jsem napsala pětistránkovou povídku pro mého bývalého profesora češtiny, který chtěl něco, co ho šokuje. Tak pokud by měl někdo zájem o šokující povídku (a že mi dala zabrat), ozvěte se. Můžete to brát jako dárek k Mikuláši. Já jsem k tomu svému dotala polovinu auta. Víceméně. Naši se totiž rozhodli, že bychom se se ségrou měli rozjezdit a tak nám táta pořídil a opravil autíčko. Jmenuje se Edgar a věřte tomu nebo ne, ale skutečně řídím. (Tak vidíš, Kariko, i já to zvládám!)
Ale nebudu tu plkat o svém životě. Užijte si kapitolu číslo 10 ♥